Martínkovice: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
m doplnení značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 29:
| nadmořská výška = 390
}}
Obec '''Martínkovice''' (německy ''Märzdorf'') se nachází v [[Okres Náchod|okrese Náchod]], kraj [[Královéhradecký kraj|Královéhradecký]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel.
== Poloha ==
Martínkovice, vzdálené asi 5 km jihovýchodním směrem od [[Broumov|Broumova]], leží v mírně zvlněné krajině, která před 350 miliony let tvořila dno rozsáhlého jezera. Obec Martínkovice se rozkládá podél Martínovského potoka, který pramení v [[Broumovské stěny|Broumovských stěnách]]. Nejvyšším bodem je vrchol v Broumovských stěnách v blízkosti [[Velká kupa|Velké kupy]] (708 m n.m.) o nadmořské výšce 734 m. Nejnižší místo 375 m n.m. se nachází u soutoku Martínského potoka a řeky [[Stěnava|Stěnavy]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Rošová
| jméno = Adéla
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Obec Martínkovice a kostel sv. Jiří a sv.Martina
| vydání =
| vydavatel =
| místo = Brno
| rok = 2012
| počet stran = 71
| strany =
| isbn =
| poznámka = Bakalářská práce
}}</ref>
== Historie ==
=== První osídlení ===
Ze [[Paleolit|starší doby kamenné]] svědčí archeologické nálezy o přechodném výskytu lovců v této oblasti. Ta od konce 5. století však
▲Ze [[Paleolit|starší doby kamenné]] svědčí archeologické nálezy o přechodném výskytu lovců v této oblasti. Ta od konce 5. století však pustne a zarůstá pralesem. Po celý [[raný středověk]] zůstává neosídlená.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1255, kdy se v souvislosti s obchodní stezkou z Broumova do [[Kladsko|Kladska]] hovoří o českých osadách; jednou z nich je '''Březnice''', dnešní Martínkovice.
Král [[Přemysl Otakar I.]] povolal prostřednictvím opatů broumovského kláštera Martina (1253–1278) a Bavora (1290–1332) rolníky z [[Durynsko|Durynska]] a [[Vlámsko|Flander]], aby zde zakládali vesnice po vzoru vesnic německých. Podél potoka vznikala lánová (přípotoční) vesnice. Březnici noví osadníci přejmenovali na '''Martinsdorf''' (též se uvádí Villa Martini nebo Mertensdorf, Marzdorf, Martinkowicze a Maerzdorf)
| příjmení = Kleiner
| jméno = Hugo
| příjmení2 = Walzel
| jméno2 = Rudolf
| titul = WALZEL, Rudolf: Märzdorf Die Gemeide Märzdorf . Heimatkreis Braunau/Sudetenland e. V. Forchheim Obfr.
| vydání =
| vydavatel =
| místo =
| rok = 1991
| počet stran =
| strany = 13
| isbn =
}}</ref> a čeští obyvatelé s Němci postupně splynuli.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Martínkovice
| jméno = Obec
Řádek 48 ⟶ 76:
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2018-05-24
}}</ref>
=== Feudální období ===
Řádek 55 ⟶ 83:
V Martínkovicích stál i velký panský dvůr s ovčínem pro 300 ovcí.
Robotní povinnosti byly velice kruté vždy, ale v roce 1756, kdy klesl v Martínkovicích počet sedláků na 30, se staly otřesnými. Bylo nařízeno místo 1 925 dnů potažní roboty 3 692 dnů a k tomu 2 028 dní roboty ruční. Jinými slovy každý sedlák musel vykonat 147 dnů roboty ročně. Životní podmínky se staly až nelidskými neb třetinu roku tvořily svátky, kdy se nesmělo pracovat, druhou třetinu roku se robotovalo a jen poslední třetina roku zbývala na vlastní práci. Jelikož však potah, mnohdy i dva, musel sedlák živit
Martínkovice chudly.
Řádek 76 ⟶ 104:
}}</ref>
Statky, které se v Martínkovicích dochovaly, většinou pocházejí právě z 19. století. Jedná se o zcela ojedinělé zděné stavby, které svým objemem, prostorovým uspořádáním, použitými stavebními prvky a členěním fasád - zvláště pak štítů - jsou výjimečné v České republice; říká se jim statky broumovského typu.<ref name=":1" />
=== Nástup kapitalismu ===
Rok 1848 znamenal zrušení feudálního systému a nástup kapitalismu. Martínkovice získaly samosprávu a podléhaly přímo okresnímu úřadu v Broumově, nikoli vrchnostenskému.
V letech 1888 až 1889 postavil továrník Moritz Schur tovární domy pro dělníky. Zaměstnával více než 600 lidí, kteří vyráběli jakostní a rozmanité bavlněné látky, např. se zde tkaly damašky, materiál na ubrusy a prostírání, později i [[hedvábí]], používané ve [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] na výrobu padáků.
Nejvyšší počet obyvatel 1797 bylo dosaženo v letech 1912–1913.<ref name=":1" />
V letech hospodářské krize, tedy koncem roku 1930, vyplácel Moritzův syn Josef p o d p o r u propuštěným dělníkům. V roce 1933 však už pracovalo ve fabrice jen 70 tkalců.▼
▲V letech hospodářské krize, tedy koncem roku 1930, vyplácel Moritzův syn Josef
Josef Schur tedy prodal tkalcovnu jejímu řediteli Ing. Schmidtovi. Ten měl do září 1945 zajištěn odbyt, pak byl nahrazen národním správcem Augustinem Přibylem .
Provoz tkalcovny byl postupně likvidován (od roku 1963), mnoho lidí odešlo za prací do vnitrozemí a v roce 1995 byl provoz ukončen úplně.
V roce 1939 bylo v obci 291domů a 1456 obyvatel, 49 % obyvatel pracovalo v průmyslu a 24 % v zemědělství a lesnictví.<ref name=":0" />
=== Život mezi dvěma válkami a po nich ===
Řádek 98 ⟶ 130:
Z vnitrozemí začali přicházet zájemci o zemědělské usedlosti, živnosti i domky. Znovu se budovala česká vesnice, vznikaly spolky např. hasičů, sportovní, myslivecký, hudební, divadelní, Svaz důchodců, mládeže,...
[[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]] bylo založeno 28. září 1949, brzy však zaniklo, ale roku 1952 (v únoru) vzniklo druhé. Rozpadlo se roku 1991.
=== Současnost ===
Řádek 104 ⟶ 136:
V obci působí 5 zemědělských podnikatelských subjektů, 1 firma zabývající se prodejem a servisem zemědělské techniky a pila, dále zde podnikají 2 truhláři, klempíř, pokrývač.
Na katastru obce v prostoru bývalého vojenského zajateckého tábora je provozováno [[Benediktýnský aeroklub Broumov|Benediktýnským aeroklubem Broumov]] [[letiště Broumov]].
=== Turistika ===
Řádek 110 ⟶ 144:
| periodikum = Mapy.cz
| url = https://en.mapy.cz/turisticka?x=16.3290927&y=50.5421315&z=14&source=muni&id=2499
| datum přístupu = 2018-05-24
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = CYKLOTRASY: Broumov
| periodikum = broumov-mesto.cz
| url = http://broumov-mesto.cz/cyklotrasy/d-1226
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2018-05-24
}}</ref>
Řádek 118 ⟶ 158:
* [[Vojenský hřbitov (Martínkovice)|Vojenský hřbitov]] z let [[1914]] – [[1918]] a [[1939]] – [[1945]] V roce 1915 byl mezi Martínkovicemi a Broumovem zbudován velký zajatecký tábor pro až 30 000 Rusů, Srbů, Italů aj. Tisíce jich zahynuly ´díky´ infekční epidemii a jsou pohřbeny v hromadných hrobech na tzv. vojenském hřbitově. Pro zhruba 400 rakouských vojáků bylo zřízeno na vojenském hřbitově zvláštní oddělení. Zajatci byli v táboře zaměstnáváni: rozvedli vodovod, postavili nové baráky, parní lázně, pekárnu a zemřelým kamarádům zbudovali podle návrhu zajatého ruského inženýra památník. Během 2. světové války zde bylo pohřbeno 122 ruských zajatců
* Socha Panny Marie u silnice do [[Křinice|Křinic]]
*
* dvě křížové cesty:
** [[Křížová cesta (Martínkovice)|Křížová cesta]] u hřbitovní zdi ve východní části obce je tvořena kamennými kapličkami z 19. století s obrázky na plechu. V ohradní zdi hřbitova stojí také márnice a protější kaple svaté Anny.
| |||