Titus Maccius Plautus: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Wownon (diskuse | příspěvky)
→‎Dílo: Drobné doplnění
Řádek 10:
* {{Gutenberg autor}}
 
Často přejímal komedie od [[Řecko|řeckých]] autorů, např. od [[Filémón (básník)|Filémóna]]. Nejednalo se ale přímo o překlady, protože většinou děj her libovolně měnil. Občas docházelo i ke sloučení více děl v jedno a naopak, což však často narušilo logiku děje. Přesto byly jeho komedie u publika velmi oblíbené a to především díky tomu, že byly plné slovních hříček a někdy i poněkud vulgárních [[vtip]]ů. Důležitou součástí jeho her byla také zpívaná sóla (tzv. cantica). V mnoha dílech (např. Pseudolus) se opakuje stejný dějový motiv – mladík se zamiluje do krásné [[Dívka|dívky]], která je v moci [[kuplíř]]e. Peníze, které kuplíř za dívku požaduje opatří mladíkovi [[Otrokářství|otrok]], tím že podvede mladíkova bohatého (ne příliš inteligentního) otce. Většinou se zjistí, že dívka není původem otrokyně, a proto jim otec odpustí a souhlasí se svatbou.
 
Většina jeho děl se nezachovala v původní podobě, ale v přepsaných a často stylisticky upravených verzích. Ve [[středověk]]u a v [[Renesance (historická epocha)|renesanci]] byl uváděn značný počet jeho komedií - ne všechny však skutečně napsal (často docházelo k úmyslnému i neúmyslnému přiřazení cizího díla). V českých zemích byly jeho hry také uváděny, např. v roce [[1533]] sehrála skupina [[student]]ů pražské univerzity v sále [[Novoměstská radnice|Novoměstské radnice]] komedii Chlubivý vojín. První český překlad Plauta však pochází až z roku [[1821]].