Lilek brambor: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru
m Editace uživatele 77.48.61.210 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Uacs451
značka: rychlé vrácení zpět
Řádek 15:
| druh popsal = [[Carl Linné|L.]], [[1753]]
}}
'''Lilek brambor''', též '''brambor obecný''' či '''brambor hlíznatý''' (''Solanum tuberosum''), v běžné řeči jen '''brambor''' nebo také '''brambora''', ale nejčastěji v množném čísle '''brambory''', je víceletá hlíznatá rostlina z čeledi [[lilkovité]], pěstovaná jako jednoletá plodina. Brambory jsou jednou z nejvýznamnějších zemědělských plodin; větší význam pro lidskou výživu mají pouze [[pšenice]], [[rýže]] a [[kukuřice setá]]. Za svoji oblibu vděčí nenáročnosti na přírodní podmínky a především pak mimořádně vysokým hektarovým výnosům. Jejich široká adopce v evropském zemědělství počátkem [[19. století|19. století]] ochránila [[Evropa|Evropu]] od cyklických hladomorů a „epidemií“ [[kurděje|kurdějí]]. Český botanik a buditel [[Jan Svatopluk Presl]] je ve svém ''Rostlinopise'' považuje za „největší užitek, který lidstvo z objevení Ameriky mělo“ (plný citát v originále viz níže) a jistě nebyl daleko od pravdy, alespoň tedy ve své době. S výjimkou jedlých hlíz je celá rostlina jedovatá.
'''Lilek brambor''', též '''brambor obecný''' či '''brambor hlíznatý''' (''Solanum tuberosum''), v běžné řeči jen '''brambor''' nebo také
 
== Poddruhy ==
* ''Solanum tuberosum'' Linné, 1753 subsp. ''tuberosum'' – lilek brambor obecný
* ''Solanum tuberosum'' Linné, 1753 subsp. ''andigenum'' (Juzepčuk & Bukasov) J. G. Hawkes, 1956 – lilek brambor andský; synonyma:
** ''Solanum andigenum'' Juzepčuk & Bukasov, 1930
** ''Solanum paramoense'' Bitter ex Pittier, 1926
** ''Solanum herrerae'' Juzepčuk, 1937
** ''Solanum subandigena'' J. G. Hawkes, 1944
** ''Solanum apurimacense'' Vargas, 1954
** ''Solanum estradae'' L. E. López-Jaramillo, 1983
** ''Solanum phureja'' Juzepčuk & Bukasov, 1929 subsp. ''estradae'' (L. E. López-Jaramillo, 1983) J. G. Hawkes, 1990
 
== Lidové krajové názvy ==
Brambory mají také svoje lidové krajové názvy,<ref>{{Citace monografie|příjmení=Sochrová|jméno=Marie|titul=Český jazyk v kostce pro SŠ|url=https://books.google.com/books?id=7W4IAQAAQBAJ|vydavatel=Fragment, Albatros Media a.s.|počet stran=231|isbn=9788025315125|jazyk=cs}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Novotný|jméno=Michal|titul=Archiv - Slovo dne: Erteple, krumple a kobzole|url=http://www.rozhlas.cz/strednicechy/slova/_zprava/erteple-krumple-a-kobzole--204415|vydavatel=www.rozhlas.cz|datum vydání=2005-12-19|datum přístupu=2016-04-16}}</ref> mezi které patří např.:
* zemáky
* zemská jablka (zemská japka, zemní jablko)
* erteple (oblast [[Sudety|Sudet]])
* kobzole, kobzol či kobzola (Lašsko, Valašsko)
* jablóška, jablóško, jabluško
* zemčátka ([[Magdalena Dobromila Rettigová]])
* krumple (Drahansko)
* grule
* bandory
* arteple (Kyjovsko)
* zemák (Valašsko, Haná)
* źymńok (v lašských dialektech)<ref>Vesmír 83, duben 2004, str. 188</ref>
* grumbíry (moravské slovácko)
* okroše (úzká oblast západní Moravy)
 
== Vzhled ==
Bylina s hranatou, bohatě rozvětvenou lodyhou, přímou nebo i poléhavou, s krátkými chloupky. Dorůstá výšky 60 až 100&nbsp;cm, výjimečně až 1,5&nbsp;m. Listy jsou lichozpeřené, mírně ochlupené, s drobnými žlázkami, řapíkaté, poměrně velké, 30 až 50&nbsp;cm dlouhé. Květy jsou nejčastěji bílé, růžové nebo fialové se sytě žlutými až oranžovými prašníky. Plody jsou zelené nebo žlutozelené bobule o průměru 2 až 4&nbsp;cm obsahující bílá semena. Podzemní část je charakteristická svazčitými kořeny s hlízami rozmanitých elipsoidních až nepravidelných tvarů, nejčastěji s okrově žlutou až světle hnědou, u některých kultivarů červenou až červenofialovou pokožkou.
 
<gallery perrow="7">
Řádek 28 ⟶ 59:
 
== Biologie ==
Lilek brambor je kulturní rostlina s tetraploidním [[genom]]em (4n = 48). Brambory tak mají v každém [[Lokus (genetika)|lokusu]] 4 nezávislé [[gen]]y. Ze všech kulturních plodin má brambor nejbohatší genetické zdroje. Brambor má dvě centra biodiverzity: tzv. ''andské centrum'' v okolí jezera [[Titicaca]], kde rostou kultivary adaptované na podmínky krátkého dne, a ''chilské centrum'' v oblasti okolo 40° j. š., s adaptací na dlouhý den. Z&nbsp;chilského centra patrně pochází předchůdci evropských kulturních odrůd. V těchto oblastech se vyskytují mnohé lokální kulturní a polokulturní odrůdy jakož i mnoho divokých příbuzných s různým stupněm [[ploidie]] (až hexaploidní odrůdy). Mnohé z těchto divokých příbuzných lze s bramborem křížit a tak získávat požadované vlastnosti (ranost, odolnost k chorobám).
[[Andy|And]] v dnešním [[Peru]]. V současné době se pěstují jako zemědělská plodina prakticky po celém světě s výjimkou tropů, arktických a subarktických oblastí.
 
Brambory se komerčně rozmnožují vegetativně z hlíz, pravé semeno se používá hlavně pro šlechtitelské účely. U mnohých kulturních odrůd však pylová sterilita představuje závažný problém pro šlechtění.
 
== Výskyt ==
Původní oblastí výskytu jsou podhorské a horské oblasti [[Andy|And]] v dnešním [[Peru]]. V současné době se pěstují jako zemědělská plodina prakticky po celém světě s výjimkou tropů, arktických a subarktických oblastí.
 
== Brambor v zemědělství ==