Jan Brueghel starší: Porovnání verzí

'''Jan Brueghel starší''' ([[1568]] [[Brusel]] – [[13. leden|13. ledna]] [[1625]] [[Antverpy]]) byl [[Belgie|belgický]] [[malíř]]. Narodil se roku [[1568]] v Bruselu jako třetí dítě [[Pieter Brueghel|Pietera Brueghela staršího]] a Mayeken de Coecke. Po vzoru svého otce [[Pieter Brueghel|Pietera Brueghela staršího]], který zemřel rok po jeho narození, se Jan Brueghel starší vyučil malířství. Pokračoval tak v rodinné tradici a rozšířil malířský ''klan'' Brueghelů. V roce [[1590]] odjel na studijní cestu do [[Neapol|Neapole]]. V letech [[1592]]–[[1594]] pobýval v [[Řím]]ě. Na pozvání [[Kardinál|kardinála]] Fredrica Borromea odjel 30. května do [[Milán|Milána]]. Ještě téhož roku v listopadu se vrátil do [[Nizozemsko|Nizozemska]], do [[Antverpy|Antverp]]. V roce [[1597]] byl v Antverpách přijat, díky dřívějšímu členství jeho otce, do [[Cech svatého Lukáše|cechu svatého Lukáše]].

Jan Brueghel starší maloval obrazy s různými náměty: zpracovával témata historická, [[Alegorie|alegorická]], i [[Mytologie|mytologická]]. Maloval květinová zátiší, věnoval se [[Krajinomalba|krajinomalbě]], mořským scenériím, loveckým scénám, bojovým scénám, vesnickým obrázkům, dokonce námětům z podsvětí a pekla. Byl to významný inovátor, který v první čtvrtině 17. století vytvořil nové typy obrazů, jako jsou obrazy s [[Girlanda|květinovými girlandami]], obrazy ráje a žánrové obrázky z vesniského prostředí. Některé jeho žánrové obrazy byly napodobeninami či přepracováním prací jeho otce, zejména [[Žánrová malba|žánrové scény]] a krajiny s rolníky. Brueghel představoval typ ''pictor doctusu (učitel malířů)''. Byl erudovaný malíř, jehož práce jsou formovány náboženskými motivy, vlivem katolické [[protireformace]] a stejně tak byl ovlivněn vědeckou revolucí s jejím zájmem o přesný popis a klasifikací. Byl dvorním malířem španělských místodržících v Nizozemsku [[Isabela Klára Evženie|Izabelly Kláry Evženie Španělské]] a arcivévody [[Albrecht VII. Habsburský|Albrechta VII. Habsburského]], jejího manžela. Umělec byl přezdíván ''Sametový (Velvet)'' Brueghel, ''Květinový (Flower)'' Brueghel, či ''Rajský (Paradise)'' Brueghel. První přezdívku dostal pro jeho umění zvládnout dokonale vykreslení struktury tkanin. Druhá přezdívka je odkazem na jeho specializaci na květinová zátiší a poslední přezdívka odkazuje na jeho vynález žánru ''obrazů ráje''. Jeho bratr byl tradičně přezdíván ''Pekelný (de helse či Hell Brueghel )'', pro údajné autorství řady obrazů s fantaskními zobrazeními ohně a groteskními metaforami. Tyto obrazy jsou nyní připisovány [[Jan Brueghel starší|Janu Brueghelovi staršímu]].

Jan Brueghel starší se narodil v [[Brusel|Bruselu]] jako syn Pietera Brueghela a Mary (zvanouzvané ''Mayken'') Coeck Van Aelst. Jeho matka byla dcerou prominentních francouzských renesančních umělců [[Pieter van Coeck Aelst|Pietera van Coeck Aelsta]] a Mayken Verhulst. Jeho otec zemřel rok po Janově narození v roce [[1569]], jeho matka o devět let později, v roce 1578. Po smrti obou rodičů se o Jana, jeho bratra [[Pietera| Pieter Brueghel mladší]] a jejich sestru Marii starala jejich ovdoovělá babička Mayken Verhulst. Mayken Verhulst byla také umělkyní. [[Karel van Mander]] napsal ve svém [[Schilder-Boeck]] publikovaném v roce 1604, že Mayken byla první učitelkou malířství jejích dvou vnuků. Učila je kreslení a malování [[Akvarel|akvarelových]] miniatur. Jan a jeho bratr se ovšem mohli také učit u místních bruselských návrhářů tapisériií[[Tapiserie|tapisérií]].

V roce 1603 se narodila jeho dcera Paschasia Brueghelová, které také byl kmotrem Rubens. V témže roce zemřela jeho manželka Isabella de Jode a zanechala mu dvě malé děti. Je možná příčinná souvislost mezi narozením Paschasie a smrtí Brueghelovy manželky. V létě 1604 navštívil Brueghel [[Praha|Prahu]]. Praha byla místem dvora císaře svaté říše římské [[Rudolf II.|Rudolfa II]]., který propagoval umělecké inovace. Císařský dvůr přitahoval mnoho umělců, jako byli například [[Bartholomeus Spranger]] a [[Hans von Aachen]], kteří vytvořili nový styl, který se stal známý jako [[manýrismus]]. Po svém návratu do Antverp v září 1604 Brueghel koupil 20. září 1604 v Lange Nieuwstraat v Antverpách velký dům ''De Meerminne'', a znovu se v dubnu 1605 oženil. Se svou druhou manželkou Catharinou van Mariënburg měl osm dětí, z nichž [[Ambrosius Brueghel]] se stal také malířem.

Od října roku 1610 hrál Rubens roli zprostředkovatele mezi svým přítelem Janem Brueghelem a kardinálem. Do roku 1625 Rubens napsal za Brueghela asi 25 dopisů kardinálu Borromeovi. V dopise Borromeovi, který psal za Brueghela, píše o své osobě jako o ''mém tajemníkovi Rubensovi (mio secretario Rubens)''. V letech 1612 nebo 1613 Peter Paul Rubens maloval portrét Jana Brueghela a jeho rodiny. V roce 1613 doprovázel Brueghel Rubense a [[Hendrick van Balen|Hendricka van Balena]] staršího na diplomatické misi po Nizozemské republice. Zde se setkali s Hendrichem Goltziusem a dalšími umělci z [[Haarlem|Haarlemu.]] Když v roce 1614 v projížděl Antverpy vévoda Johan Ernest van Saksen, udělal si čas na návštěvu Brueghela a Rubense v jejich ateliéru. Brueghel obdržel řadu oficiálních zakázek od magistrátu města Antverp. Čtyři své obrazy nabídl magistrát města Antverpy arcivévodovi a vévodkyni Albrechtovi a Isabelle dne 27. srpna 1615. V roce 1618 byl jedním z 12 významných malířů z Antverp, kteří byli pověřeni magistrátem města Antverpy, aby pro něj vytvořili sérii obrazů. Pro tuto zakázku, která zobrazuje alegorii pěti smyslů, Brueghel zorganizoval spolupráci s dalšími malíři: [[Peter Paul Rubens|Rubens]], [[Frans Snyders]], [[Frans Francken|Frans Francken mladší]], [[Joe de Momper|Joe de Momper,]] [[Hendrick van Balen starší]] a [[Sebastiaen Vrancx]]. Obrazy byly zničeny požárem v roce 1713.

Dne 9. března 1619 Brueghel koupil třetí dům ''Den Bock (The Billy Goat)'', který se nachází v Antverpském Arenbergstraatu. Když byla 6. srpna 1623 pokřtěna jeho dcera Clara Eugenia, arcivévodkyně Isabella a kardinál Borromeo byli jejími kmotry. Jan Brueghel zemřel 13. ledna 1625 v Antverpách na následky komplikací cholery. Dědictví umělce bylo rozděleno 3. června a 23. června 1627 mezi jeho manželku a děti z obou sňatků. Rubens, Paulus van Halmaele (1586-1643), Hendrick van Balen starší a [[Cornelis Schut]] (1597-1655) byli vykonavateli jeho poslední vůle. Rubens byl opatrovatelem přeživších Brueghelových dětí. Brueghel učil nejen svého syna Jana ale i [[Daniel Seghers|Daniela Segherse]]. Brueghelova dcera Paschasia si vzala malíře [[Hieronymus van Kessel mladší|Hieronyma van Kessela mladšího]] a jejich syn Jan Kessel starší studoval u Jana Brueghela mladšího. Brueghelova dcera Anna se vdala v roce 1637 za [[David Teniers mladší|Davida Tenierse mladšího]].

<gallery caption=" Jan Breughel mladší" perrow="6" heights="240" ,="" mode = "noline">