Thurn-Taxisové: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Rod v Českých zemích: Slova "záhy poté" byla mylná. Zhruba šest let po zavraždění Valdštejna ..
→‎Rod v Českých zemích: Druhým velitelem byl Hohenlohe.
Řádek 29:
 
== Rod v Českých zemích ==
Jako první do [[Čechy|Čech]] dorazil František, který měl čtyři syny, z nichž nejznámějším se stal [[Jindřich Matyáš Thurn]] ([[1567]]-[[1640]]). Vychovali jej v [[římskokatolická církev|katolické víře]], v dospělosti však přestoupil k [[Protestantismus|protestantskému náboženství]]. Jako mladý bojoval proti Turkům. V roce [[1609]] se stal velitelem [[českévelitel]]em stavovské povstání|stavovského vojska]]. Po [[Pražská defenestrace (1618)|pražské defenestraci]] jejbyl jmenovalijmenován direktorem a vrchnímjedním ze dvou vrchních velitelů vojska při [[velitel]]emČeské stavovskéhostavovské vojskapovstání|českém stavovském povstání]]. Bojoval v [[Jižní Čechy|jižních Čechách]], porazil císařskou armádu u [[Vídeň|Vídně]]. Ovšem nebyl vrchním velitelem vojsk, která bojovala na [[Bitva na Bílé hoře|Bílé hoře]]. Po porážce uteklpovstání s [[Fridrichodešel Falcký|Fridrichemdo Falckým[[exil]],u a válčil v [[Dánsko|dánských]] a [[švédsko|švédských]] službách. [[Albrecht z Valdštejna]] jej zajal v [[Bitva u Stínavy|bitvě u Stínavy]], ale propustil jej. V roce 1640 Jindřich Matyáš Thurn v [[Emigrace|emigraci]] v [[Livonsko|Livonsku]] ]na území dnešního [[Estonsko|Estonska]] zemřel.
 
V [[17. století]] získali [[hrabě]]cí titul a v roce [[1681]] byl [[Evžen Alexandr František Thurn-Taxis|Evžen Alexandr]] povýšen do [[kníže]]cího stavu.