Nestoriánství: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Moderní nestoriánství: oprava |
m +odkaz Starobylé východní církve |
||
Řádek 5:
== Vznik ==
Nestoriáni ([[Asyrská církev Východu]]) patří do skupiny
| příjmení1 = Filipi | jméno1 = Pavel | titul = Křesťanstvo, Historie, statistika, charakteristika křesťanských církví | vydavatel = CDK | místo = Brno| rok = 2001| strany = 47| isbn = 80-85959-80-1}}</ref> Souborné označení církví je [[(hé orthodoxos anatoliké ekklésia)]]. Výraz „orthodoxos“ je zde chápán v souvislosti s řeckým [[Doxa]], sláva. <ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Filipi | jméno1 = Pavel | titul = Křesťanstvo, Historie, statistika, charakteristika křesťanských církví | vydavatel = CDK | místo = Brno| rok = 2001| strany = 19| isbn = 80-85959-80-1}}</ref>
Řádek 12:
Na rovině dogmatické byl veden spor o vzájemný poměr dvou „přirozeností“ Kristových, božské a lidské: v jakém smyslu byl [[Ježíš Kristus]] zároveň [[Bůh]] a zároveň člověk.<ref name="Filipi">{{Citace monografie| příjmení1 = Filipi| jméno1 = Pavel| titul = ''Křesťanstvo, Historie, statistika, charakteristika křesťanských církví'' | vydavatel = CD | místo = Brno| rok = 2001| strany = 46| isbn = 80-85959-80-1|}}</ref>
Teologická škola antiochejská, jejímž žákem byl [[Nestorios]], [[patriarcha Konstantinopolský]] (428-431) rozlišovala božskou a lidskou stránku Ježíšovy postavy až k hranici její oddělitelnosti ([[dyofyzitismu]]). Na straně druhé stála teologická škola alexandrijská (mezi jejíž představitele patřil patriarcha [[Cyril Alexandrijský]]), která byla názoru, že spojení obou je tak těsné, že božská přirozenost zcela absorbovala přirozenost lidskou ([[monofyzitismus]]).<ref>{{Citace monografie| příjmení1 = Filipi| jméno1 = Pavel| titul = ''Křesťanstvo, Historie, statistika, charakteristika křesťanských církví''| vydavatel = CDK| místo = Brno| rok = 2001| strany = 46| isbn = 80-85959-80-1}}</ref> Cyril napadl Nestoria v listě egyptským biskupům o Velikonocích roku 429, ujistil se podporou papeže [[Celestina I.]] (422-432) a sestavil 12 [[anathematismů]], které poslal jménem papeže Nestoriovi s výzvou, aby odvolal. Nestorios však sepsal 12 [[protianathematismů]] a získal na svou stranu byzantského císaře [[Theodosia II.]] (408-450), jehož přiměl, aby spolu se západořímským císařem [[Valentinianem II.]] (425-455) svolal koncil. Nestorios viděl v ''Cyrilově nauce o jedné přirozenosti vtěleného Slova'' nebezpečí [[dokétismu]] a [[manicheismu]].<ref>FRANZEN, Augustin, ''Malé dějiny církve.'' Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2006. ISBN 80-7195-082-3. S. 68.</ref> Spor měl být ukončen na 3. ekumenickém koncilu v Efezu, byl však obrácen na otázku mariologickou: porodila Ježíšova matka Boha ( byla Theotokos) nebo člověka (
== Efezký koncil ==
|