Wikipedie

Východní fronta (druhá světová válka): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
Řádek 82:
{{Podrobně|Příčiny druhé světové války}}
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1974-132-33A, Warschau, Parade vor Adolf Hitler.jpg|náhled|Německá vojska okupující Varšavu 5. října 1939]]
Po [[Velká hospodářská krize|hospodářské krizi]] se ve 30. letech v [[Německo|Německu]] dostala k moci [[Nacismus|nacistická]] strana [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]], která pod vedením [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]] zahájila přípravy na odvetu za porážku Německa v [[první světová válka|první světové válce]]. Země, které byly vítězi první světové války ([[Spojené království]], [[Francie]] a [[Spojené státy americké|USA]]), svou politikou [[Appeasement]]u nepodnikly proti vzrůstajícímu německému militarismu žádné kroky. Nečinně přihlíželi jak německý nacionální socialismus šlape po [[Versailleská smlouva|Versailleské smlouvě]], obsazuje demilitarizované [[Porýní]] nebo podporuje nacionalistického španělského povstalce Franca. V březnu [[1938]] německá vojska [[Anšlus|anektovala Rakousko]]. Ve dnech 29. až [[30. září]] [[1938]] svolali v [[Mnichov]]ě [[Německo]], [[Italské království|Itálie]], [[Spojené království]] a [[Francie]] jednání jehož výsledkem byla[[Mnichovská dohoda|Mnichovskou dohodu]], naa ve které tyto země rozhodly o odnětíodtržení [[Sudety|Sudet]] od [[Československo|Československa]]. Na tomto území, kde žila významná německá menšina se také nacházela [[Československé opevnění|linie opevnění]], která mohla v případě ozbrojeného konfliktu ochránit zemi před agresí Německa. Bývalé Dohodové velmoci přitom odmítly Československu pomoci při obraně před německými územními nároky a v případě neuznání výsledků Mnichovské dohody, by nebyly ochotné navzdory podepsaným obranným smlouvám zasáhnout. Následná [[první vídeňská arbitráž]] situaci země po ztrátě Podkarpatské Rusi a jižních oblastí Slovenska ještě ztížila. Prezident [[Edvard Beneš]] však nebyl ochoten přijmout pomoc ze [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], který prý byl připraven zemi vojensky pomoci. V březnu [[1939]] přestalo [[Československo]] existovat. [[Čechy]] a [[Morava|Moravu]] obsadila německá vojska a byl vytvořen takzvaný [[Protektorát Čechy a Morava]]. Na Slovensku vznikla za přispění [[Adolf Hitler|Hitlera]] [[Slovenská republika (1939–1945)|první slovenská republika]].
 
Těsně před začátkem bojů druhé světové války se [[Nacistické Německo|Třetí říše]] a [[Sovětský svaz]] v [[Pakt Ribbentrop-Molotov|Paktu Ribbentrop-Molotov]] tajně dohodli na rozdělení Polska a některých dalších zemí, které mezi nimi ležely. [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] v té době věděl, že [[Adolf Hitler|Hitler]] plánuje vést válku proti zemím západní Evropy a tento fakt hodlal využít. Pravděpodobně doufal, že se Německo vyčerpá v bojích s [[Francie|Francií]] a [[Spojené království|Spojeným království]] a on pak může tyto oslabené země napadnout, popřípadě získat čas a připravit se na německý vpád{{Doplňte zdroj}}. Pakt měl zajistit SSSR v kritickém období do roku [[1942]]{{Doplňte zdroj}}, kdy mělo být ukončeno plánované přezbrojování [[Rudá armáda|Rudé armády]]. [[17. září]] [[1939]] se [[Sovětský svaz]] připojil k invazi do [[Polsko|Polska]] a vcelku snadno obsadil jeho východní oblasti, sovětští činitelé to oficiálně odůvodňovali snahou ochránit [[Rusové|ruské]], [[Bělorusové|běloruské]] a [[Ukrajinci|ukrajinské]] obyvatelstvo v těchto oblastech. Tímto se však pouze zastíral fakt, že SSSR postupoval podle tajné dohody a přímo se tak zúčastnil rozpoutání [[druhá světová válka|druhé světové války]]. Západní spojenci však, na rozdíl od Německa, Sovětskému svazu válku nevyhlásili. Během vpádu do Polska se do rukou Rudé armády vzdalo mnoho [[Poláci|polských]] [[voják]]ů a [[důstojník]]ů. Asi 25 000 z nich, včetně polské inteligence, pak [[NKVD]] [[Katyňský masakr|zastřelila]] nedaleko [[Smolensk]]a v Katyňském lese a na dalších místech. Podle dodatků k paktu měl SSSR volnou ruku v některých [[Pobaltí|pobaltských]] zemích. Stalin následně v průběhu roku 1940 přikázal obsadit [[Estonsko]], [[Lotyšsko]] a dokonce i [[Litva|Litvu]], které se dodatek netýkal. Sovětská moc v těchto zemích následně rozpoutala krutou perzekuci, v jejímž důsledku přišlo o život nejméně 100 000 lidí. [[24. červen|24. června]] 1940 Stalin ultimátně požádal [[Rumunské království|Rumunsko]] o předání [[Besarábie]] a [[Severní Bukovina|Severní Bukoviny]] a následně byly tyto regiony obsazeny vojsky Rudé armády. V oblasti se nacházela i ložiska [[ropa|ropy]], která byla v té době pro Německo nezbytně důležitá pro vedení války.<ref>{{citace monografie|autor=[[Paul Carell]]|název=''Stalingrad: Sláva a pád 6. armády''|místo=Praha|vydavatelství=Naše Vojsko|rok=1994|strana=150}}</ref>
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Východní_fronta_(druhá_světová_válka)“