Balmerova série: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo
Řádek 2:
[[Soubor:Balmerova seria EA.jpg|thumb|Balmerova série spektrálních čár]]
'''Balmerova série''' je série spektrálních čar (Balmerovy čáry) ve [[spektrum|spektru]] [[atom]]ů [[vodík]]u, které vznikají při přechodu [[elektron]]ů mezi druhou energetickou hladinou a vyššími hladinami. Při přechodu elektronu mezi druhou a třetí energetickou hladinou se utváří při astronomických pozorování velmi důležitá červená čára Hα (s vlnovou délkou 656,3 nm), při přechodu mezi druhou a čtvrtou hladinou vzniká čára HSS (486,1 nm), mezi druhou a pátou čára Hγ (434,2 nm), mezi druhou a šestou čára Hδ (410,1 nm), mezi druhou a sedmou čára Hε (397,0 nm) atd..
První čtyři čáry Balmerovy série leží ve viditelné oblasti spektra, další čáry série jsou v [[Ultrafialové záření|ultrafialové]] oblasti spektra. Všechny čáry Balmerové série se stále více zhušťují k hraně Balmerovy série, která má vlnovou délku 364,6 nm; za touto hranou ve směru kratších vlnových délek začíná Balmerovo kontinuum, které se vytváří zachycením volných elektronů na druhou energetickou hladinu atomů vodíku (volně vázané přechody). V oblasti hrany Balmerovy série nastává ve spektrech hvězd pokles intenzity kontinua ([[Balmer skok]]), vyvolaný absorpcí světla vázaně volnými přechody elektronů z druhé energetické hladiny. Balmerova série se projevuje nejvýrazněji ve spektrech hvězd typu A, které mají povrchovou teplotu okolo 10 000 K. Tato teplota je vhodná pro to, aby byly elektrony v atomech řidiče podněcovaného do druhé energetické hladiny a z ní do vyšších hladin, není však tak vysoká, aby atomy ionizovaly. Balmerova série je pojmenována po [[Johann Jakob Balmer|J. J. Balmerovi]] ( [[1825]] - [[1898]]), který zjistil, že její spektrální čáry tvoří jednu sérii.
 
== Balmerův vzorec ==