Vlastivědné muzeum Jesenicka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
|||
Řádek 29:
V roce [[1897]] připravily členky ženského dobročinného spolku v Jeseníku (tehdy pod názvem Freiwaldau, česky Frývaldov) výstavu s názvem „Starý Frývaldov a okolí“ (Alt-Freiwaldau und Umgebung), na jejíž počest napsal významný regionální básník a politik [[Viktor Heeger]] oslavnou báseň „An Alt Freiwaldau“. Expozice slavila u návštěvníků úspěch, a v řadách jesenických patriotů tak začala klíčit myšlenka soustředit vystavené exponáty ve stálých prostorách. Dne [[19. říjen|19. října]] [[1900]] bylo na zasedání obecního výboru rozhodnuto o zřízení stálého muzea. Tímto úkolem byli pověřeni řídící učitel a nadšený vlastivědný pracovník [[Adolf Kettner]], oblíbený děkan [[Josef Neugebauer]], ředitel měšťanské školy [[Karl Hiltscher]], průmyslník [[Erwin Weiss]] a majitel hotelu Krone (dnes Koruna) [[Edmund Wolf]].
Již v březnu následujícího roku získala nově vzniklá instituce první sbírkový předmět – pamětní kamenný kříž s informací o posledním jesenickém katu Michaelu W., který byl roku 1646 zastřelen švédskými vojsky. Slavnostní otevření muzea proběhlo [[17. prosinec|17. prosince]] [[1905]] v budově někdejšího Pedagogia (na Školní ulici). Funkcí kustoda byl pověřen Adolf Kettner, mimo jiné dlouholetý předseda jesenické sekce [[Moravskoslezský sudetský horský spolek|Moravskoslezského sudetského horského spolku]]. Dobové dokumenty a fotografie z této doby sice svědčí o ne příliš odborném pojetí muzejnické práce, o to více z nich však vyniká nadšení pracovníků. Přestože jejich činnost zbrzdila [[
[[File:Expozice etnografie muzeum Jesenik(30.leta).jpg|thumb|Etnografická část expozice někdejšího muzea ve Frývaldově, 30. léta.]]
| |||