Sexuální násilí: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 35:
}}</ref><ref name=":3" />
Samo o sobě nemusí být sexuální násilí nevyhnutelně nutně spojeno s [[Ublížení na zdraví|ublížením na zdraví]]: jeho podstata tkví v přímém útoku proti tělu poškozeného. Pohrůžka bezprostředního násilí je namířena přímo proti osobě oběti v čase útoku (např. vyhrožováním fyzickým ublížením v případě nepodvolení se aktu), pohrůžka násilí se pak může vztahovat i ke třetí osobě (např. vyhrožování týkající se rodiny či blízké osoby oběti) nebo hodnotě (např. napadení dobré pověsti oběti pachatelem, zapříčinění ztráty zaměstnání)<ref name="Kovář, 30">Kovář, Petr a kol: Sexuální agrese: znásilnění z pohledu medicíny a práva. Praha. MAXDORF s.r.o., nakladatelství odborné literatury. 2008. ISBN 978-80-7345-161-5, s. 30</ref>. Pachatel sexuálně motivovaného činu při jeho realizaci či pokusu o realizaci vždy zneužívá své fyzické či společenské převahy nad obětí. Právo jedince nebýt vystaven násilí, pohrůžce násilí či bezprostředního násilí je v České republice coby nedotknutelné zakotveno v [[Listina základních práv a svobod|Listině základních práv a svobod]] a lze je omezit pouze zákonem.<ref name="Kovář, 30" /><ref>{{Citace
| typ = Usnesení
|
|
| paragraf =
| url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-2#cl7
▲| datum přístupu = 2018-05-12
}}</ref>
Řádek 53 ⟶ 52:
Za znásilnění se považuje i akt, kterým pachatel nesměřuje přímo k [[Soulož|penilně-vaginálnímu styku]], ale kdy usiluje o dosažení [[Orální sex|orálního]] nebo [[Anální sex|análního styku]]. O znásilnění hovoříme také v případě, kdy souhlas oběti se souloží je vydán z nemožnosti najít jiné východisko. Takový souhlas není považován za svobodný. Souhlasem se proto nemyslí ani taková situace, kdy oběť nabídne pachateli před stykem prezervativ, aby se vyhnula případným zdravotním následkům znásilnění nebo možnému těhotenství.<ref name="Kovář, 30" />
Znásilnění je v České republice trestným činem podle § 185 [[Trestní zákoník (Česko, 2009)|trestního zákoníku]] a trestá se trestem odnětí svobody v rozsahu dvou až osmi let v případě dospělé oběti, třemi až deseti let v případě oběti mladší osmnácti let, pěti až patnácti let, je-li oběť mladší patnácti let (nebo způsobí-li pachatel činem oběti těžkou újmu na zdraví). Trestem odnětí svobody na deset až patnáct let, popř. [[Výjimečný trest|výjimečným trestem]], bude pachatel potrestán, způsobí-li svým činem smrt oběti.<ref
| typ = Zákon
|
|
| paragraf = 185
| url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-40#f3919759
▲| datum přístupu = 2018-05-12
}}</ref>
|