Bosna a Hercegovina: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
iso3, ison značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
oprava odkazů na rozcestníky, oprava překlepů, náhrada zkratek značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 50:
'''Bosna a Hercegovina''' (''BaH'') ([[Bosenština|bosensky]]/[[Srbština|srbsky]]/[[Chorvatština|chorvatsky]] ''Bosna i Hercegovina'', cyrilicí [[Bosenština|bosensky]]/[[Srbština|srbsky]] ''Босна и Херцеговина''), někdy zvaná jednoduše '''Bosna''', je přímořská země v jihovýchodní Evropě, na [[Balkán|Balkánském poloostrově]]. Jejím hlavním a zároveň největším městem je [[Sarajevo]] s 275 524 obyvatel (2013)<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=POPIS STANOVNIŠTVA, DOMAĆINSTAVA I STANOVA U BOSNI I HERCEGOVINI, 2013. REZULTATI POPISA|url=http://www.popis2013.ba/popis2013/doc/Popis2013prvoIzdanje.pdf|vydavatel=Agencija za statistiku Bosne i Hercegovine|místo=Sarajevo|datum vydání=Juni 2016.|datum přístupu=10.12.2016}}</ref>. Bosna hraničí na severu, západě a jihu s [[Chorvatsko|Chorvatskem]], na východě se [[Srbsko|Srbskem]] a na jihovýchodě s [[Černá Hora|Černou Horou]]. Bosna a Hercegovina je téměř [[vnitrozemský stát]], s výjimkou pásu 20 km na [[Jaderské moře|pobřeží Jaderského moře]] kolem města [[Neum]].<ref name="coastline">[https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/bk.html Coastline] [[The World Factbook|''World Factbook,'']] 2006-08-22</ref><ref>[http://encarta.msn.com/encyclopedia_761563626/Bosnia_and_Herzegovina.html Bosna a Hercegovina: I: Úvod], ''Encarta,'' 2006. [http://www.webcitation.org/5kwQDsIKK Archivní] 2009-10-31. – neplatný odkaz !</ref> Střední a jižní část země je hornatá, na severozápadě je mírně kopcovitá a na severovýchodě převážně rovinatá. Vnitrozemí, resp. Bosna, a má mírné [[kontinentální podnebí|kontinentální klima]], ohraničené horkými léty a chladnými a sněhovými zimami, kdežto jižní cíp země, Hercegovina, má [[středozemní klima]] a nízký reliéf.
Bosna a Hercegovina je oblast, kde lze vysledovat lidské osídlení až do [[neolit]]u, v průběhu staletí byla obývána [[Ilyrové|Illyry]], [[Keltové|Kelty]], [[Gótové|Góty]] a nakonec od 6. století n. l. [[Slované|Slovany]]. místní Slované byli součástí [[Byzantská říše|Východořímské (Byzantské) říše]], [[Chorvatské království|chovatského]] či [[Raška (království)|rašského království]] nebo [[Uhersko|Uher]]. Od konce 12. století se zde ale začala projevovat tendence k samostatnému vývoji, která z Bosenské bánoviny pod vedením rodu Kotromanićů roku 1377 učinila království.<ref>{{cite book|url=|title=Paul Mojzes. Religion and the war in Bosnia. Oxford University Press, 2000, p 22; „Medieval Bosnia was founded as an independent state (Banate) by Ban Kulin (1180-1204).“.}}</ref><ref>{{cite book |url=http://books.google.com/books?id=0rIGA0rluO0C&pg=PA71&dq=A+tradition+betrayed+In+the+Middle+Ages+the+Bosnians+called+themselves+%22Bosnians%22&hl=sv&sa=X&ei=2jaIUYPFKsaO4AT0lYCoDA&ved=0CDEQ6AEwAA#v=onepage&q=A%20tradition%20betrayed%20In%20the%20Middle%20Ages%20the%20Bosnians%20called%20themselves%20%22Bosnians%22&f=false|title=''Bosnia and Hercegovina: A Tradition Betrayed''|author=Robert J. Donia, John V.A Fine|year=2005|work= |publisher=C. Hurst & Co. Publishers |accessdate=}}, s. 71; ''Ve středověku se Bosňané nazývali „Bosňáci“, nebo používali ještě místní (krajská, regionální) jména.''</ref><ref>{{cite book |url=http://books.google.com/books?id=KQkXAQAAIAAJ&q=called+the+bosnjani&dq=called+the+bosnjani&hl=sv&sa=X&ei=tkCIUdTXJunj4QTz9oCIAg&redir_esc=y|title=''Myths and boundaries in south-eastern Europe''|author=Pål Kolstø |year=2005|work= |publisher=Hurst & Co. |accessdate=}}, s. 120, ''. středověká Bosna byla země jednoho lidu, obyvatelé byly nazýváni Bošnjani a hlásili se ke třem vyznáním.''</ref> Odstředivé tendence šlechty a nepříznivé zahraničně politické okolností nakonec způsobily, že se země roku 1463 dostala pod nadvládu [[Osmanská říše|Osmanské říše]], která Bosnu držela až do roku 1878, formálně až do roku 1908. Během panování osmanských sultánů došlo k významných etnickým přesunům původního obyvatelstva a země se výrazně islamizovala. Území bylo roku 1878 zabráno [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherskem]], které tu vládlo až do konce [[První světová válka|první světové války.]] V meziválečném období byla Bosna součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] byl zemi udělen status suverénní republiky v nově vytvořené jugoslávské federaci. Po rozpuštění [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Socialistické federativní republiky Jugoslávie]] země v roce 1992 vyhlásila nezávislost, která byla následována [[Válka v Bosně a Hercegovině|bosenskou válkou]], trvající až do roku 1995.
Dnes země udržuje vysokou [[Seznam států světa podle indexu lidského rozvoje|gramotnost, dlouhou očekávanou délku života a vysokou úroveň vzdělání]] a je jednou z nejčastěji navštěvovaných zemí v regionu.<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.lonelyplanet.com/bosnia-and-hercegovina |titul=Lonely Planet's Bosnia and Herzegovina Tourism Profile |vydavatel=Lonely Planet}}</ref> Bosna a Hercegovina je regionálně a mezinárodně známá svou přírodní krásou a kulturním dědictvím vycházejícím ze šesti historických civilizací, z její kuchyně, zimních sportů, její různorodé a jedinečné hudby, architektury a jejích festivalů, z nichž některé jsou největší a nejvýznamnější svého druhu v jihovýchodní Evropě.<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.sff.ba/content.php/en/festival?set_culture=en |titul=About the Sarajevo Film Festival |vydavatel=Sarajevo Film Festival Official Website}} – neplatný odkaz !</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.insidefilm.com/europe.html |titul=Inside Film's Guide to Film Festivals in Europe |vydavatel=Inside Film}}</ref> Země je domovem tří etnických skupin, oficiálně ''konstitutivních národů,'' [[Bosňáci|Bosňáků]], [[Srbové|Srbů]] a [[Chorvati|Chorvatů]]. Bez ohledu na etnicitu je každý občan Bosny a Hercegoviny v češtině považován za [[Bosňané|Bosňana]]. Termíny [[Hercegovina|hercegovský]] a [[Bosna (historická země)|bosenský]] odkazují k historickým regionům země, neslouží tedy k národnostní klasifikaci, nicméně Hercegovina nemá jasně stanovené hranice. Do rakousko-uherské okupace se země běžně označovala za Bosnu v širším slova smyslu, z níž se vyděluje Bosna v užším slova smyslu a Hercegovina.<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.utoronto.ca/tsq/03/vinko.shtml |titul=The Language Situation in Post-Dayton Bosnia and Herzegovina |vydavatel=Toronto Slavic Quarterly}}</ref>
Řádek 64:
=== Raná historie ===
Původně římskou provincii [[Ilyricum]] obsadili v [[6. století|6.]]–[[7. století]] [[Slované]]. Území [[Bosna (historická země)|Bosny]] bylo nejdříve součástí [[Byzantská říše|Byzantské říše]], později [[Chorvatské království|Chorvatského království]], srbských království [[Dulja|Duklji]] (Zety) a [[Raška (království)|Rašky]] a [[Uhersko|Uher]].
=== Středověk ===
[[Soubor:Medieval Bosnian State Expansion-en.svg|náhled|vpravo|Bosna ve středověku zaujímala [[Bosenský banát]] a následně [[Bosenské království]].]]
Ve [[12. století]] se [[Bosna (historická země)|Bosna]] za vlády bána Kulina ''de facto'' osamostatnila a odolávala snahám [[Srbsko|Srbska]], [[Uhersko|Uher]], [[Chorvatsko|Chorvatska]] a [[Benátky|Benátek]] o její ovládnutí. Po roce [[1353]] nakrátko rozkvetla za bána, později [[král]]e, Tvrtka I. Kotromaniće. V roce [[1463]] byla Bosna dobyta [[Turci|Turky]], následujícího léta některé části země obsadil uherský král [[Matyáš Korvín]] a vytvořil zde dvě bánoviny, stejně jako roku [[1482]] hornatější [[Hercegovina]] (Hum).
=== Osmanská Bosna (1463–1878) ===
Řádek 74:
=== Rakousko-Uherská vláda (1878–1918) ===
[[Soubor:Sarajevo 1878..jpg|náhled|Muslimský odpor v Sarajevu vůči
Roku [[1875]] se zejména pravoslavní Bosňané vzbouřili proti osmanské nadvládě a v roce [[1878]] se tak Bosna stala [[protektorát]]em [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]. To ji roku [[1908]] anektovalo.
Řádek 80:
V [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] vzniklém v r. [[1918]] ([[1929]] přejmenovaném na [[Jugoslávie|Jugoslávii]]) byly bosenské národnosti zahrnuty do sjednoceného státu.
=== Druhá světová válka (1941–1945) ===
Během druhé světové války bylo Království Jugoslávie rozbito nacistickým Německem a oblast Bosny a
=== Socialistická Jugoslávie (1945–1992) ===
Řádek 90:
V době krize federace na začátku devadesátých let se mezi vedoucími představiteli bosenských Muslimů, Chorvatů a Srbů projevily rozpory ve věci formováni nezávislého státu. V březnu [[1991]] se sešli v Karadjordjevu ve [[Vojvodina|Vojvodině]] [[Slobodan Milošević]] a [[Franjo Tuđman]], aby si dohodli rozdělení země mezi [[Srbsko]] a [[Chorvatsko]]. V důsledku pozdějšího vývoje jejich vzájemných vztahů však k tomu nedošlo.
[[Bosňáci]] a [[Chorvati]] vyhlásili [[3. březen|3. března]] [[1992]] nezávislost Bosny a Hercegoviny na základě vůle bosenského a chorvatského obyvatelstva vyjádřené v referendu dne [[1. březen|1. března]] [[1992]]. [[Srbové]] referendum bojkotovali a [[7. duben|7. dubna]] [[1992]] vyhlásili vlastní [[Republika srbská|republiku]]. Politický konflikt přerostl v [[Válka v Bosně a Hercegovině|ozbrojené srážky]], kterým padlo za oběť mnoho obyvatel Bosny a Hercegoviny (mj. v tzv. etnických čistkách) a které velmi posílily vzájemnou nevraživost mezi národnostmi země. V této válce bojoval prakticky každý proti každému. [[Organizace spojených národů|OSN]] vyslala do Bosny a Hercegoviny jednotky, které rozdělily bojující strany. Nadace Lidových novin se významně podílela na humanitární pomoci pro Bosnu a Hercegovinu. V rámci sbírky SOS Sarajevo se podařilo vybrat více než 30 milionů korun, což umožnilo vypravit humanitární konvoje s potravinami a hygienickými potřebami do Sarajeva, Tuzly, Goražde a Maglaje. Mezi lety 1995 až 1998 představoval celkový objem pomoci 150 milionů korun.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Historie {{!}} Člověk v tísni|periodikum=www.clovekvtisni.cz|url=https://www.clovekvtisni.cz/cs/historie|datum přístupu=2017-03-09}}</ref> Po 42 měsících bojů byla pod tlakem [[Spojené státy americké|
=== Protesty 2014 ===
Řádek 146:
: Poslanecká sněmovna se skládá ze 42 členů, kteří jsou ze dvou třetin voleni ve Federací BaH a z jedné třetiny v Republice srbské.
* [[Ústavní soud Bosny a Hercegoviny|Ústavní soud Bosny a Hercegoviny]] (''Ustavni sud Bosne i Hercegovine'') je nejvyšší a konečná instance v právním systému Bosny a Hercegoviny. Má devět členů; čtyři jsou voleni Poslaneckou sněmovnou Federace BaH (2 Bosňáci a 2
=== Zahraniční vztahy ===
Řádek 187:
Tři roky války zničily většinu bosenského [[hospodářství]] a infrastruktury. Po ukončení bojů se výroba sice mírně zvýšila ([[1996]]–[[1998]]), zato ale růst se značně zpomalil ([[1999]]). [[Hrubý domácí produkt|HDP]] je i nadále pod úrovní z roku [[1990]]. [[Nezaměstnanost]] činila v roce [[2002]] okolo 40 %.
Na rozvoji ekonomiky BaH se podílí v rámci zahraniční [[rozvojová spolupráce|rozvojové spolupráce]] (ZRS) i
=== Dědictví války: minová pole ===
Řádek 199:
{{Podrobně|Obyvatelstvo Bosny a Hercegoviny}}
[[Soubor:BiH_population_density_map_2013_by_municipalities.png|náhled|Hustota zalidnění v roce 2013]]
Podle sčítání z roku 1991 žilo v Bosně a Hercegovině 4 377 000 obyvatel. Velké migrace během války v Jugoslávii v 90. letech způsobily v zemi velké demografické změny. Mezi lety 1991 a 2013 provést sčítání lidu znemožnily politické neshody. Sčítání lidu bylo nejprve naplánováno na rok 2011,<ref>{{cite news|url=http://www.balkaninsight.com/en/article/census-in-bosnia-still-uncertain|title=Hopes Fade For Census in Bosnia in 2011|first=Zdravko|last=Ljubas|work=Balkan Insight|date=3 February 2011|accessdate=1 July 2016}}</ref> pak 2012,<ref>{{cite web|author=Senka Kurt |url=http://www.balkaninsight.com/en/article/bosnia-edges-closer-to-census |title=Bosnia Edges Closer To Population Census |work=Balkan Insight |date=1 August 2011 |accessdate=26 March 2013}}</ref> ale nakonec k němu došlo v říjnu 2013. Podle sčítání v roce 2013 žilo v Bosně a Hercegovině celkem 3 791 622 obyvatel v 1,16 milionu domácnostech
Statistické informace se od té doby velmi změnily, jelikož během [[Občanská válka v Jugoslávii|války]] v letech [[1992]]–[[1995]] zahynulo dle odhadů 100 000 obyvatel země (z toho 70 % Bosňáků, 25 % Srbů a 5 % Chorvatů), skoro polovina obyvatelstva byla přesídlena, a to jak v rámci země, tak i do zahraničí.
Řádek 228:
Režisér [[Danis Tanović]] získal roku 2001 [[Oscar za nejlepší cizojazyčný film|Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film]]. Režisérka [[Jasmila Žbanićová]] Zlatého medvěda na [[Berlinale]]. [[Emir Kusturica]] dvakrát získal Zlatou palmu v [[Filmový festival v Cannes|Cannes]].
[[Andreja Pejićová]] se proslavila jako
Bosna a Hercegovina se účastnila [[Mistrovství světa ve fotbale 2014]], kde získala 3 body proti Hondurasu a skončila třetí v základní skupině. Nejúspěšnějším bosenským fotbalistou je [[Edin Džeko]], trenérem [[Ivica Osim]].
| |||