Dlouhá Třebová: Porovnání verzí

Odebráno 254 bajtů ,  před 1 rokem
Redukce odkazů, typografie, jazykové úpravy, –EO, portály
m (přidána Kategorie:Sídla ve Svitavské pahorkatině za použití HotCat)
(Redukce odkazů, typografie, jazykové úpravy, –EO, portály)
| nadmořská výška = 345
}}
'''Dlouhá Třebová''' ([[němčina{{Vjazyce2|de|německy]] ''Langentriebe''}}) je obec v [[Okres Ústí nad Orlicí|okrese Ústí nad Orlicí]] v [[Pardubický kraj|Pardubickém kraji]]. Táhne se v údolí podél řeky [[Třebovka|Třebovky]] od hranic s [[Česká Třebová|Českou Třebovou]] k hranicím s [[Ústí nad Orlicí|Ústím nad Orlicí]], a proto se stala přirozeným středem konurbace ([[souměstí]]) [[Třebová - Ústí]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. První zmínka o této obci je z roku [[1304]]. Na počátku [[20. století]] byl postaven novogotický [[Kostel svatého Prokopa (Dlouhá Třebová)|kostel sv. Prokopa]], který se stal dominantou Dlouhé Třebové a na jehož věži je zavěšena nejstarší památka obce – zvon Prokop z roku [[1753]].<ref name="Dobroucký Jaroslav" />
 
== Název obce ==
S velkou pravděpodobností museli první obyvatelé místo pokryté lesy, vykácet, [[Mýcení|vymýtit]] – staročesky ''tříbiti''. Od tohoto nyní již v jiném významu užívaného slovesa je odvozováno podstatné jméno [[Třebová]] i název řeky [[Třebovka]]. Blízkost vodního toku byla rozhodující pro založení sídla. Je možné se domnívat, že protáhlý tvar vzniklé osady dal rozlišující název Dlouhá, čímž se odlišuje od pojmenování sousedního města [[Česká Třebová]]. V minulosti (před vytyčováním katastrů obcí) sahala obec Dlouhá Třebová až do [[Hylváty|Hylvát]] (dříve Krátká Třebová, dnes [[Ústí nad Orlicí]] II), asi k Čáslavkovu statku. V literatuře (A. Profous – Místní jména v Čechách z r.roku [[1949]]) se uvádí šest verzí možného vzniku jména Třebová, avšak vpředu nastíněná varianta se jeví jako nejvěrohodnější. Jisté však je, že v průběhu dějin se název obce neměnil. V historických záznamech se setkáváme s následujícími názvy naší obce: ''Longa Trebovia villa'' (r. [[1292]] i [[1304]]), ''Dlauha Tržebowa'' (r. [[1654]]), ''Dlauha Třebowa'' (r. [[1837]]).
 
V abecedních seznamech obcí se používalo i obráceného slovosledu Třebová Dlouhá, Třebová Česká atd. Překlad názvu obce do [[Němčina|němčiny]] nebyl jednotný. Vyskytovaly se názvy: ''Lange Triebe'', ''Lange Trübau'', ''Langetriebe'', ''Langentriebe'' a jiné. V lexikonech obcí bývalého [[Československo|Československa]] se se stejným pojmenováním obce Dlouhá Třebová nesetkáváme. Můžeme vyslovit závěr, že název této obce v [[Čechy|Čechách]], na [[Morava|Moravě]] i ve [[Slezsko|Slezsku]] je zcela ojedinělý.<ref name="Dobroucký Jaroslav" />
 
== Historie ==
První dochovaná písemná zmínka o [[obec|obci]] Dlouhá Třebová je v nadační listině z [[21. květen|21. května]] roku [[1304]], jíž český král [[Václav II.]] přidělil správu nad panstvím lanšperským a lanškrounským [[Zbraslavský klášter|Zbraslavskému klášteru]]. Mezi výčtem obcí, které klášteru připadly, je zmiňována i Dlouhá Třebová. Obec Dlouhá Třebová zůstala až do roku [[1358]] ve správě [[Zbraslav]]ského kláštera, ale v tomto roce byla připojena k [[biskupství v Litomyšli]]. V místě, kterému se říká „Na zámku“, stávala zemanská tvrz, kde probíhaly soudy a několikráte zde pobývali i litomyšlští biskupové. V následujících letech docházelo k častému střídání vlastníků panství. Po roce [[1621]] připadlo panství do vlastnictví rodu [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]], kterým majetek patřil až do roku [[1848]], kdy byla rušena [[robota]]. V témže roce došlo k zániku úřadu [[rychtář]]e (jako poslední rychtář je uváděn Ignác Fajt, který vykonával funkci mezi lety [[1845]]–[[1848]]1845–1848). Úřad rychtáře byl nahrazen obecním starostou a jako první byl do funkce zvolen František Kovář (vykonával úřad mezi lety [[1849]]–[[1854]]1849–1854).
 
=== Od první do druhé světové války ===
Během [[První světová válka|první světové války]] bylo v obci na 40čtyřicet padlých, kteří padli ve službě za [[Rakousko-Uhersko]]. Po válce v roce [[1922]] byla v obci zřízena [[železniční zastávka]], která měla i prodejnu jízdenek a čekárnu pro cestující. Plošná elektrifikace obce skončila roku [[1934]]. Za první republiky obcí projížděli prezidenti [[Tomáš Garrigue Masaryk]] a [[Edvard Beneš]], i když obec nebyla cílem jejich cesty.
 
Vzhledem ke složité situaci během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] došlo i v Dlouhé Třebové k nahromadění uprchlíků převážně ze Sudet. Sousední obec [[Hylváty]] ale měla výraznou německou menšinu, a tak si její obyvatelé vyžádali ochranu [[Nacistické Německo|Třetí říše]], což vyústilo ve stavbu celnice v tehdejším prostoru „U&nbsp;kovárny“. Po skončení války podobně jako na většině území Česka se i v obci Dlouhá Třebová objevily [[mimořádné lidové soudy]], které začaly odsuzovat kolaboranty a konfiskovat jejich majetek. Během války padlo 17 mužů z obce.
 
=== Poválečné období ===
[[28.Dne říjen|28. &nbsp;října]] [[1948]] byl v obci odhalen pomník obětem válek (I.první a II.druhé světové války). V okolí se také nalézá masový hrob 26 bezejmenných obětí z transportu smrti, který obcí projel [[27. leden|27. &nbsp;ledna]] [[1945]]. Díky snaze občanů obce byly nakonec oběti pohřbeny na hřbitově a dnes se jedná o [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památku]]. Již před válkou v obci působily organizace jako [[Sokol (spolek)|Sokol]], [[Orel (spolek)|Orel]], Svaz dobrovolných hasičů, Spolek divadelních ochotníků [[Josef Kajetán Tyl]], kapely J. Rybky a J. Pirkla, a po válce v duchu kulturních tradic a odkazů a tehdejších zvyklosti vznikly celky nové jako [[Svaz československo-sovětského přátelství]], [[Komunistická strana Československa|KSČ]], [[ČSM]], [[Československý svaz žen|Svaz žen]], [[Osvětová beseda]], [[Svaz pro spolupráci s armádou]] či apolitický [[Československý červený kříž]].
 
Roku [[1945]] byl zřízen i [[místní národní výbor]] místo obecního úřadu. Jeho prvním předsedou se stal na rok Rudolf Kovář. V letech [[1964]]–[[1976]]1964–1976 byl předsedou MNV Antonín Sychra, člen KSČ. Pocházel z domu č. pčp. 129. Zemřel v roce [[1988]]. Mezi lety [[1976]][[1990]] byla Dlouhá Třebová přičleněna k městu [[Ústí nad Orlicí]]<ref>''Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005'', II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 96.</ref> jako jeho pátá místní část. Po [[Sametová revoluce|sametové revoluci]] v roce [[1990]] však obec získala opět samostatnost a do funkce prvního obecního starosty byl zvolen Zdeněk Filip.
 
V červenci roku [[1997]] postihla obec povodeň, kterou měla na svědomí řeka [[Třebovka]]. Vzniklé škody byly příčinou návštěvy [[prezident]]a České republiky [[Václav Havel|Václava Havla]] s chotí [[Dagmar Havlová|Dagmar]]. V roce [[1999]] získala obec od [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky]] právo na používání [[vlajka|vlajky]] a [[Znak (heraldika)|znaku]] jako nových symbolů obce pro její propagaci.<ref>{{Citace elektronickéname="www.kronikar.estranky.cz, monografie2009-02-01"/>
| titul = Kronikář obce: Stručná historie obce
| url = http://www.kronikar.estranky.cz/clanky/historie-obce/strucna-historie-obce
| datum vydání = 2009-02-01
| datum přístupu = 2010-11-27
}}</ref>
 
== Starostové ==
[[Soubor:Zvonicka Dlouha Trebova.jpg|thumb|rightupright|Dřevěná zvonice v Dlouhé Třebové vyfotografovaná v &nbsp;roce 1906 před svým zánikem.]]
=== Do roku 1945 ===
* František Kovář [[1849]]–[[1854]](1849–1854) byl prvním obecním starostou v historii, po zrušení úřadu rychtáře.Pocházel z domu č. pčp. 47.
* Josef Štancl [[1854]]–[[1860]](1854–1860) pocházel z domu č. pčp. 109.
* Josef Rybka [[1860]]–[[1862]](1860–1862) pocházel z domu č. pčp. 47.
* František Sršeň [[1862]]–[[1868]](1862–1868,[[1874]]–[[1883]] 1874–1883) byl potomkem ze zdejší učitelské rodiny a pocházel z domu č. pčp.105.
* Václav Rybka [[1868]]–[[1871]](1868–1871,[[1891]]–[[1895]] 1891–1895) pocházel z domu č. pčp.28.
* Josef Kovář [[1871]]–[[1874]](1871–1874,[[1883]]–[[1891]] 1883–1891) pocházel z domu č. pčp.31.
* Josef Šár [[1895]]–[[1904]](1895–1904) pocházel z domu č. pčp. 183 a ve své době byl velmi zasloužilým veřejným činitelem v obci.
* František Kovář [[1904]]–[[1907]](1904–1907) pocházel z domu č. pčp. 32 a za jeho působení byl v obci vysvěcen [[Kostel svatého Prokopa (Dlouhá Třebová)|chrám Páně sv.svatého Prokopa]], vybudovaný v roce [[1906]].
* Václav Hác [[1908]]–[[1918]](1908–1918) pocházel z domu č. pčp. 9 a mimo jiné byl dlouholetým činitelem ve zdejších spolcích.
* Engelbert Kovář [[1918]]–[[1919]](1918–1919) byl prvním starostou po [[První světová válka|1. světové válce]] Pocházel z domu č. pčp. 57. Zemřel roku [[1957]].
* František Kovář [[1919]]–[[1923]](1919–1923) pocházel z domu č. pčp. 76.
* Jan Kovář [[1923]]–[[1938]](1923–1938) si vysloužil od spoluobčanů přezdívku „otec vesnice“. Byl také velitelem a krátce i starostou místního Sboru dobrovolných hasičů. Zemřel roku [[1950]]. Pocházel z domu č. pčp. 172.
* Ladislav Šimek [[1938]]–[[1945]](1938–1945) pocházel z domu č. pčp. 44. Do funkce starosty zvolen ve věku 27 let. Ve své funkcí zůstal po celou dobu [[Druhá světová válka|2. světové války]]. Po roce [[1945]] postupně opustil všechny veřejné funkce a věnoval se civilnímu povolání. Zemřel roku [[1994]].
 
=== Předsedové Místního národního výboru (1945–1989) ===
* Rudolf Kovář [[1945]]–[[1946]](1945–1946), Josef Vavřín [[1946]]–[[1950]](1946–1950), Jan Skála [[1950]]–[[1952]](1950–1952), Josef Kovář [[1952]]–[[1960]](1952–1960), Jan Morkes [[1960]]–[[1964]](1960–1964), Antonín Sychra [[1964]]–[[1975]](1964–1975)
 
=== Starostové po roce 1989 ===
Úřad obnoven po společenských změnách v roce 1989.
 
* Zdeněk Filip [[1990]]–[[1993]](1990–1993), Přemysl Zedník [[1993]]–[[1994]](1993–1994), Josef Kovář [[1994]]–[[1995]](1994–1995), Bohuslav Halva [[1995]]–[[2006]](1995–2006), Jaroslav Kašpar [[2006]]-2006–
 
== Pamětihodnosti ==
{{Viz též|Seznam kulturních památek v Dlouhé Třebové}}
[[Soubor:Kostel Dlouha Trebova.jpg|thumb|right|PohledKostel na kostel sv.svatého Prokopa]]
[[Soubor:Kaple svateho Josefa na hrbitove.JPG|thumb|right|Kaple svatého Josefa na místním hřbitově]]
 
=== Zaniklé ===
* Zemanská [[tvrz]] – je nejstarší památkou osídlení v Dlouhé Třebové. [[Tvrz]] se nacházela na ostrohu nad vsí v části zvané “NaNa zámku”zámku a sloužila k ochraně okolí vzdálenějšího od hradu [[Lanšperk]]. První zmínku o její existenci máme z biskupské listiny z roku [[1381]]. Po střídání mnoha majitelů tvrz v 17. století osiřela a posloužila jako stavební materiál k opodál zřizovanému vrchnostenskému dvoru.<ref name="gilar"/>{{Citace elektronické monografie
* [[Zvonička v Dlouhé Třebové|Dřevěná zvonice]] – stála od roku 1753 na kopci nad obcí v místě bývalé zemanské tvrze. V témže roce byla opatřena zvonem Prokop, který byl při dostavbě [[kostel svatého Prokopa (Dlouhá Třebová)|kostela sv. Prokopa]] přenesen, a funkce zvonice v roce 1908 zanikla. Tato dřevěná 10 metrová stavba dokumentovala řemeslnou zručnost vesnických tesařů a byla představitelkou tehdejší lidové architektury.<ref name="Dobroucký Jaroslav"/>
 
=== Dochované ===
* Římskokatolický [[Kostel svatého Prokopa (Dlouhá Třebová)|kostel svatého Prokopa]] v [[Novogotika|pseudogotickém]] stylu a postavený v letech 1905–1906. Se stavbou se již začalo v roce 1868, kdy však našetřené peníze brzy došly, a tak dlouhou dobu byly vystavěny pouze základy. Proto se také posměšně říkalo, že mají kostel postavený grunty vzhůru. Kostel byl zasvěcen [[Svatý Prokop|sv. Prokopovi]], protože svatoprokopská tradice má v této obci dávné kořeny. Důkazem toho je také jméno zvonu Prokop na věži kostela. Díky poslední rekonstrukci v roce 2002 získal zářivě bílou omítku, která je vidět z širokého okolí.<ref name="kostel"/>
* Hřbitovní kaple sv. Josefa – tato kaple zasvěcená [[Svatý Josef|sv. Josefovi]] byla postavena v [[Novogotika|pseudogotickém]] slohu roku 1898. Plány připravil stavitel Josef Shüler z Ústí nad Orlicí. Kaple je umístěna v severovýchodní části místního hřbitova ležícího nad vesnicí, který byl dokončen v roce 1893. V této kapli se tedy konala první mše na území obce, protože [[Kostel svatého Prokopa (Dlouhá Třebová)|kostel sv. Prokopa]] byl postaven až o 8 let později.
* Socha sv. Prokopa – je patrně nejvýznamnější socha v Dlouhé Třebové, která vyobrazuje [[Svatý Prokop|sv. Prokopa]] – zemského patrona a ochránce Dlouhé Třebové. Tato pískovcová socha zhotovená roku 1964 je však již třetí verzí sochy, která spočívá na původním podstavci. V těsné blízkosti se nachází tzv. Prokopova studánka.
* Pomník svobody – tato kamenná mohyla byla vybudována roku 1924 a odhalena při výročí smrti Jana Žižky a výročí samostatnosti [[Československo|ČSR]]. Do pomníku jsou zasazeny tři bronzové emblémy – [[Jan Hus|Jana Husa]], [[Jan Žižka|Jana Žižky]] a [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]].
* Sbor Československé církve husitské – tato novodobá budova při cestě k místní železniční zastávce byla postavená v letech 1933–1934 místními dobrovolníky z obce a okolí, kteří se hlásili k nově vznikající Církvi československé (dnešní [[Církev československá husitská]]). Budova k náboženským účelům od roku 1986 již neslouží, avšak stále stojí dál.
* Socha svatého Jana Nepomuckého – tato pískovcová socha z roku 1826 vyobrazuje [[Jan Nepomucký|svatého Jana Nepomuckého]], českého patrona a také ochránce horní části obce Dlouhá Třebová.<ref name="Dobroucký Jaroslav"/>
* Další drobné sakrální stavby (kříže, boží muka a obrázky)
 
== Kultura a tradice ==
Působí zde několik spolků – [[Sbor dobrovolných hasičů]], Myslivecké sdružení Třebovská obora, Tělovýchovná jednota Dlouhá Třebová, Divadelní spolek Garáž Dlouhá Třebová ad. Mezi tradiční kulturní počiny patří plesy – Hasičský, Myslivecký a Dětský karneval. Každoročně se také v obci konají Výroční ceny obce Dlouhá Třebová, kde jsou oceňováni nejzasloužilejší občané na základě lidové ankety. U příležitosti svátku patrona zdejší obce [[Svatý Prokop|sv. Prokopa]] se tradičně koná [[pouť]]. Ke kulturnímu dědictví obce patří mimo památek různého charakteru a stáří i pamětní kniha – [[kronika]] obce založená k roku 1899. Současným kronikářem obce je Martin Lamplot.
 
=== Kronikáři obce ===
* Jan Hýbl (1899–1910)
* Josef Kolomý (1930)
* Rudolf Rybka (1937–1963)
* Jan Broulík (1963–1976)
* Vlasta Renčínová (2000)
* Martin Lamplot od (2004)
 
== Obyvatelstvo ==
Ve 20. století docházelo k mírnému úbytku počtu obyvatelstva, který až do šedesátých let 20. století kolísal kolem 1400 obyvatel. V současnosti (k 1. lednu 2010) je nahlášeno v obci 1261 obyvatel. Z tohoto počtu je 641 mužů, což je o něco více než polovina. Průměrný věk je 38,5 let. V obci je zřízena mateřská škola a základní škola s 1. až 5. ročníkem.
 
'''Vývoj počtu obyvatel v Dlouhé Třebové'''<ref name="obyvatel"/>
{| class="wikitable"
! rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2010
|-
| počet obyvatel || 1484 || 1409 || 1320 || 1383 || 1479 || 1465 || 1491 || 1232 || 1215 || 1143 || 1122 || 1196 || 1227 || 1261
|-
|}
 
== Geografie ==
[[Soubor:Hura Trebova.JPG|thumb|left|Kopec Hůra nad obcí]]
 
Obec Dlouhá Třebová se rozprostírá v údolí [[Meandr|meandrující]] řeky [[Třebovka|Třebovky]], které je ze západní strany ohraničeno zalesněným a poměrně masivním [[Kozlovský hřbet|Kozlovským hřbetem]]. Naopak na východní straně na něj navazuje zemědělsky obdělávaná plochá krajina. Nejjižnější a nejsevernější místo obce je vzdáleno od sebe cca 3 km. Průměrná [[nadmořská výška]] je kolem 350 m.
 
Celá tato oblast leží v okrajovém, [[Tektonika|tektonicky]] zprohýbaném a rozlámaném pásmu [[Česká tabule|české křídové tabule]], která vznikla usazováním mořských [[Sediment|sedimentů]]. Horninově se jedná zejména o [[Opuka|opuky]] ([[Slínovec|písčité slínovce]]) a v údolí nalezneme fragmenty [[Spraš|spraší]], [[Deluvium|deluvií]] a na samém dně také řekou přinesené písčitohlinité sedimenty. Z [[Půda|půd]] se na tomto [[Půdotvorný substrát|substrátu]] nalézají ve svazích [[Kambizem|kambizemě]] nebo [[Pseudoglej|pseudogleje]] a na údolním dně zejména [[Glej|gleje]]. [[Geomorfologie|Geomorfologicky]] se obec nalézá v celku [[Svitavská pahorkatina|Svitavská pahorkatina (VIC-3)]] a to konkrétně ve velmi protáhlé sníženině zvané [[Ústecká brázda]]. Ze západu je omezena [[Kozlovský hřbet|Kozlovským hřbetem]], který do obce zasahuje malým výběžkem známým pod jménem [[Hůra (Českotřebovská vrchovina)|Hůra]].<ref name="trebova"/> Veškeré [[Vodní tok|vodní toky]] obce spadají do [[povodí]] [[Třebovka|Třebovky]], která je levostranným [[Přítok|přítokem]] [[Tichá Orlice|Tiché Orlice]]. V letech 2008 a 2009 byla Třebovka téměř celá [[Regulace toku|zregulována]], což byla také jedna z reakcí na [[Povodně na Moravě a Odře (1997)|ničivé povodně v létě roku 1997]]. Došlo především k rozšíření a zpevnění [[Říční koryto|koryta řeky]] a ke stavbě několika nových lávek. Co se týká [[Biogeografické členění Česka|biogeografického začlenění]], řadíme obec do [[Svitavy|Svitavského]] bioregionu. Celé údolí náleží [[3. dubobukový vegetační stupeň|3. dubobukovému vegetačnímu stupni]], který prozrazuje přirozenou skladbu vegetace v tomto místě bez zásahu člověka. Kolem vodního toku by to byly společenstva [[Lužní les|lužní]] a také [[Olšina (les)|olšiny]].<ref name="culek"/>
 
== Doprava ==
[[Soubor:Viadukt Dlouha Trebova.jpg|thumb|right|Železniční estakáda postavená v roce 2003]]
 
Obec Dlouhá Třebová díky své poloze není [[dopravní uzel|dopravním uzlem]]. Leží však na spojnici měst [[Ústí nad Orlicí]] a [[Česká Třebová]], které významnými dopravními uzly jsou (zejména díky železnici). Obec leží v údolí, které bylo a je jedním z důležitých dopravních koridorů na cestě mezi [[Morava|Moravou]] a [[Čechy|Čechami]]. Tohoto koridoru využívali již v dávných dobách obchodníci. [[Železniční doprava v Česku|Železniční doprava]] je zde zastoupena zmíněnou tratí, a to přímo [[1. železniční koridor|I. železničním koridorem]] spojující [[Děčín]] a [[Břeclav]]; v tomto úseku jde o [[Železniční trať Kolín – Česká Třebová|Trať 010]]. Na této dvoukolejné trati je železniční stanice ''Dlouhá Třebová'', která byla v roce 2003 při modernizaci trati zrekonstruována. V blízkosti obce se též nachází nový železniční viadukt, který napřimoval trať směrem na [[Česká Třebová|Českou Třebovou]].<ref name="koridory"/> V roce 2011 při tzv. optimalizaci dopravy Pardubický kraj prosazoval, aby v Dlouhé Třebové nezastavovaly [[osobní vlak]]y, čímž by se ušetřily asi 2 minuty jízdní doby. Po petici místních od tohoto záměru kraj částečně ustoupil.<ref>[http://orlicky.denik.cz/zpravy_region/petici-za-zastavku-lide-plne-podporili20110427.html Petici za zastávku lidé plně podpořili] Orlický deník, 28. 4. 2011.</ref>
 
[[Silniční doprava]] je vyřešena komunikací I. třídy [[Silnice I/14|I/14]], který je tak zároveň obchvatem obce a dobrým dopravním napojením na okolí.<ref name="rsd"/> Skrze obec je vedena pravidelná linková autobusová doprava společností ČSAD BUS Ústí nad Orlicí, která patří do skupiny [[ICOM transport]] a zajišťuje spojení [[Ústí nad Orlicí]] a [[Česká Třebová|České Třebové]].<ref name="icom"/> Trendem poslední doby pro rozvoj cestovního ruchu je mj. stavba [[Stezka pro cyklisty|cyklostezek]]. V obci byla také postavena nová cyklostezka, po které vede [[Cyklistické trasy v Česku|cyklotrasa]] č. 4061 mezi Ústím nad Orlicí a Českou Třebovou. Další cyklotrasou je č. 4051 spojující [[Knapovec]] a [[Přívrat]].<ref name="cyklotrasy"/>
 
== Reference ==
<references>
<ref name="www.kronikar.estranky.cz, 2009-02-01">{{Citace elektronické monografie
| titul = Kronikář obce: Stručná historie obce
| url = http://www.kronikar.estranky.cz/clanky/historie-obce/strucna-historie-obce
| datum vydání = 2009-02-01
| datum přístupu = 2010-11-27
}}</ref>
<ref name="gilar">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Gilar
| jméno = Štěpán
| datum přístupu = 2010-10-24
}}</ref>
<ref name="Dobroucký Jaroslav">{{Citace monografie
 
* Dřevěná [[zvonice]] – stála od roku [[1753]] na kopci nad obcí v místě bývalé zemanské tvrze. V témže roce byla opatřena zvonem Prokop, který byl při dostavbě [[kostel svatého Prokopa (Dlouhá Třebová)|kostela sv. Prokopa]] přenesen, a funkce zvonice v roce [[1908]] zanikla. Tato dřevěná 10 metrová stavba dokumentovala řemeslnou zručnost vesnických tesařů a byla představitelkou tehdejší lidové architektury.<ref name="Dobroucký Jaroslav">{{Citace monografie
| příjmení = Dobroucký
| jméno = Jaroslav
| isbn =
}}</ref>
<ref name="kostel">{{Citace monografie
 
{{Podrobně|Zvonička v Dlouhé Třebové}}
 
=== Současné ===
* Římskokatolický [[Kostel svatého Prokopa (Dlouhá Třebová)|kostel sv. Prokopa]] – je to stavební skvost v [[Novogotika|pseudogotickém]] stylu a impozantní dlouhotřebovská dominanta postavená v letech [[1905]]–[[1906]]. Se stavbou se již začalo v roce [[1868]], kdy však našetřené peníze brzy došly, a tak dlouhou dobu byly vystavěny pouze základy. Proto se také posměšně říkalo, že mají kostel postavený grunty vzhůru. Kostel byl zasvěcen [[Svatý Prokop|sv. Prokopovi]], protože svatoprokopská tradice má v této obci dávné kořeny. Důkazem toho je také jméno zvonu Prokop na věži kostela. Díky poslední rekonstrukci v roce [[2002]] získal zářivě bílou omítku, která je vidět z širokého okolí.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Slavíková
| jméno = Věra
| isbn = 80-86042-76-6
}}</ref>
<ref name="obyvatel">{{Citace elektronické monografie
 
{{Podrobně|Kostel svatého Prokopa (Dlouhá Třebová)}}
 
* Hřbitovní kaple sv. Josefa – tato kaple zasvěcená [[Svatý Josef|sv. Josefovi]] byla postavena v [[Novogotika|pseudogotickém]] slohu roku [[1898]]. Plány připravil stavitel Josef Shüler z Ústí nad Orlicí. Kaple je umístěna v severovýchodní části místního hřbitova ležícího nad vesnicí, který byl dokončen v roce [[1893]]. V této kapli se tedy konala první mše na území obce, protože [[Kostel svatého Prokopa (Dlouhá Třebová)|kostel sv. Prokopa]] byl postaven až o 8 let později.
 
* Socha sv. Prokopa – je patrně nejvýznamnější socha v Dlouhé Třebové, která vyobrazuje [[Svatý Prokop|sv. Prokopa]] – zemského patrona a ochránce Dlouhé Třebové. Tato pískovcová socha zhotovená roku [[1964]] je však již třetí verzí sochy, která spočívá na původním podstavci. V těsné blízkosti se nachází tzv. Prokopova studánka.
 
* Pomník svobody – tato kamenná mohyla byla vybudována roku [[1924]] a odhalena při výročí smrti Jana Žižky a výročí samostatnosti [[Československo|ČSR]]. Do pomníku jsou zasazeny 3 bronzové emblémy – [[Jan Hus|Jana Husa]], [[Jan Žižka|Jana Žižky]] a [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]].
 
* Sbor Československé církve husitské – tato novodobá budova při cestě k místní železniční zastávce byla postavená v letech [[1933]]–[[1934]] místními dobrovolníky z obce a okolí, kteří se hlásili k nově vznikající Církvi československé (dnešní [[Církev československá husitská]]). Budova k náboženským účelům od roku [[1986]] již neslouží, avšak stále stojí dál.
 
* Socha sv. Jana Nepomuckého – tato pískovcová socha z roku [[1826]] vyobrazuje [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]], českého patrona a také ochránce horní části obce Dlouhá Třebová.<ref name="Dobroucký Jaroslav" />
 
* Další drobné sakrální stavby (kříže, boží muka a obrázky)
 
== Kultura a tradice ==
Působí zde několik spolků – [[Sbor dobrovolných hasičů]], Myslivecké sdružení Třebovská obora, Tělovýchovná jednota Dlouhá Třebová, Divadelní spolek Garáž Dlouhá Třebová ad. Mezi tradiční kulturní počiny patří plesy – Hasičský, Myslivecký a Dětský karneval. Každoročně se také v obci konají Výroční ceny obce Dlouhá Třebová, kde jsou oceňováni nejzasloužilejší občané na základě lidové ankety. U příležitosti svátku patrona zdejší obce [[Svatý Prokop|sv. Prokopa]] se tradičně koná [[pouť]]. Ke kulturnímu dědictví obce patří mimo památek různého charakteru a stáří i pamětní kniha – [[kronika]] obce založená k roku 1899. Současným kronikářem obce je Martin Lamplot.
 
=== Kronikáři obce ===
* Jan Hýbl [[1899]]–[[1910]]
* Josef Kolomý [[1930]]
* Rudolf Rybka [[1937]]–[[1963]]
* Jan Broulík [[1963]]–[[1976]]
* Vlasta Renčínová [[2000]]
* Martin Lamplot od [[2004]]
 
== Obyvatelstvo ==
Ve 20. století docházelo k mírnému úbytku počtu obyvatelstva, který až do [[60. léta|60. let]] 20. století kolísal kolem 1400 obyvatel. V současnosti (k 1. lednu [[2010]]) je nahlášeno v obci 1261 obyvatel. Z tohoto počtu je 641 mužů, což je o něco více než polovina. Průměrný věk je 38,5 let. V obci je zřízena mateřská škola a základní škola s 1. až 5. ročníkem.
 
'''Vývoj počtu obyvatel v Dlouhé Třebové'''<ref name="obyvatel">{{Citace elektronické monografie
| titul = Ministerstvo vnitra České republiky: Počty obyvatel v obcích
| url = http://www.mvcr.cz/clanek/statistiky-pocty-obyvatel-v-obcich.aspx?q=Y2hudW09MQ%3d%3d
| datum přístupu = 2010-11-15
}}</ref>
<ref name="trebova">{{Citace monografie
{| class="wikitable"
! rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2010
|-
| počet obyvatel || 1484 || 1409 || 1320 || 1383 || 1479 || 1465 || 1491 || 1232 || 1215 || 1143 || 1122 || 1196 || 1227 || 1261
|-
|}
 
== Geografie ==
[[Soubor:Hura Trebova.JPG|thumb|left|Kopec Hůra nad obcí]]
 
Obec Dlouhá Třebová se rozprostírá v údolí [[Meandr|meandrující]] řeky [[Třebovka|Třebovky]], které je ze západní strany ohraničeno zalesněným a poměrně masivním [[Kozlovský hřbet|Kozlovským hřbetem]]. Naopak na východní straně na něj navazuje zemědělsky obdělávaná plochá krajina. Nejjižnější a nejsevernější místo obce je vzdáleno od sebe cca 3 km. Průměrná [[nadmořská výška]] je kolem 350 m.
 
Celá tato oblast leží v okrajovém, [[Tektonika|tektonicky]] zprohýbaném a rozlámaném pásmu [[Česká tabule|české křídové tabule]], která vznikla usazováním mořských [[Sediment|sedimentů]]. Horninově se jedná zejména o [[Opuka|opuky]] ([[Slínovec|písčité slínovce]]) a v údolí nalezneme fragmenty [[Spraš|spraší]], [[Deluvium|deluvií]] a na samém dně také řekou přinesené písčitohlinité sedimenty. Z [[Půda|půd]] se na tomto [[Půdotvorný substrát|substrátu]] nalézají ve svazích [[Kambizem|kambizemě]] nebo [[Pseudoglej|pseudogleje]] a na údolním dně zejména [[Glej|gleje]]. [[Geomorfologie|Geomorfologicky]] se obec nalézá v celku [[Svitavská pahorkatina|Svitavská pahorkatina (VIC-3)]] a to konkrétně ve velmi protáhlé sníženině zvané [[Ústecká brázda]]. Ze západu je omezena [[Kozlovský hřbet|Kozlovským hřbetem]], který do obce zasahuje malým výběžkem známým pod jménem [[Hůra (Českotřebovská vrchovina)|Hůra]].<ref name="trebova">{{Citace monografie
| příjmení = HEGER
| jméno = Otakar
| odkaz na autora =
| příjmení2 = LANGHANS
| jméno2 = Pavel
| titul = Z minulosti Českotřebovska
| vydavatel = Městské muzeum v České Třebové
| místo = Česká Třebová
| rok = 1988
| počet stran =
}}</ref>
}}</ref> Veškeré [[Vodní tok|vodní toky]] obce spadají do [[povodí]] [[Třebovka|Třebovky]], která je levostranným [[Přítok|přítokem]] [[Tichá Orlice|Tiché Orlice]]. V letech [[2008]] a [[2009]] byla Třebovka téměř celá [[Regulace toku|zregulována]], což byla také jedna z reakcí na [[Povodně na Moravě a Odře (1997)|ničivé povodně v létě roku 1997]]. Došlo především k rozšíření a zpevnění [[Říční koryto|koryta řeky]] a ke stavbě několika nových lávek. Co se týká [[Biogeografické členění Česka|biogeografického začlenění]], řadíme obec do [[Svitavy|Svitavského]] bioregionu. Celé údolí náleží [[3. dubobukový vegetační stupeň|3. dubobukovému vegetačnímu stupni]], který prozrazuje přirozenou skladbu vegetace v tomto místě bez zásahu člověka. Kolem vodního toku by to byly společenstva [[Lužní les|lužní]] a také [[Olšina (les)|olšiny]].<ref>{{Citace monografie
<ref name="culek">{{Citace monografie
| příjmení = CULEK
| příjmení = Culek
| jméno = Martin
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Biogeografické členění České republiky
| vydavatel = ENIGMAEnigma
| místo = Praha
| rok = 1996
| jazyk =
}}</ref>
<ref name="koridory">{{Citace elektronické monografie
 
| titul = Železniční koridory: I. koridor
== Doprava ==
[[Soubor:Viadukt Dlouha Trebova.jpg|thumb|right|Železniční estakáda postavená v roce 2003]]
 
Obec Dlouhá Třebová díky své poloze není [[dopravní uzel|dopravním uzlem]]. Leží však na spojnici měst [[Ústí nad Orlicí]] a [[Česká Třebová]], které významnými dopravními uzly jsou (zejména díky železnici). Obec leží v údolí, které bylo a je jedním z důležitých dopravních koridorů na cestě mezi [[Morava|Moravou]] a [[Čechy|Čechami]]. Tohoto koridoru využívali již v dávných dobách obchodníci. [[Železniční doprava v Česku|Železniční doprava]] je zde zastoupena zmíněnou tratí, a to přímo [[1. železniční koridor|I. železničním koridorem]] spojující [[Děčín]] a [[Břeclav]]; v tomto úseku jde o [[Železniční trať Kolín – Česká Třebová|Trať 010]]. Na této dvoukolejné trati je železniční stanice ''Dlouhá Třebová'', která byla v roce [[2003]] při modernizaci trati zrekonstruována. V blízkosti obce se též nachází nový železniční viadukt, který napřimoval trať směrem na [[Česká Třebová|Českou Třebovou]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Železniční koridory: I.koridor
| url = http://koridory.wz.cz/
| datum přístupu = 2010-11-02
}}</ref>
}}</ref> V roce [[2011]] při tzv. optimalizaci dopravy Pardubický kraj prosazoval, aby v Dlouhé Třebové nezastavovaly [[osobní vlak]]y, čímž by se ušetřily asi 2 minuty jízdní doby. Po petici místních od tohoto záměru kraj částečně ustoupil.<ref>[http://orlicky.denik.cz/zpravy_region/petici-za-zastavku-lide-plne-podporili20110427.html Petici za zastávku lidé plně podpořili] Orlický deník, 28. 4. 2011.</ref>
<ref name="rsd">{{Citace elektronické monografie
 
| titul = Ředitelství silnic a dálnic ČR: Silnice I. tříd
[[Silniční doprava]] je vyřešena komunikací I. třídy [[Silnice I/14|I/14]], který je tak zároveň obchvatem obce a dobrým dopravním napojením na okolí.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Ředitelství silnic a dálnic ČR: Silnice I.tříd
| url = http://www.rsd.cz/doc/Silnicni-a-dalnicni-sit/Silnice/silnice-itrid
| datum přístupu = 2010-11-02
}}</ref>
}}</ref> Skrze obec je vedena pravidelná linková autobusová doprava společností ČSAD BUS Ústí nad Orlicí a. s., která patří do skupiny [[ICOM transport]] a zajišťuje spojení [[Ústí nad Orlicí]] a [[Česká Třebová|České Třebové]].<ref>{{Citace elektronické monografie
<ref name="icom">{{Citace elektronické monografie
| titul = ICOM transport.cz: ČSAD ÚSTÍ N. ORLICÍ, A.S.
| titul = ICOM transport.cz: ČSAD ÚSTÍ N. ORLICÍ
| url = http://www.icomtransport.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=110&Itemid=115
| datum přístupu = 2010-11-02
}}</ref>
}}</ref> Trendem poslední doby pro rozvoj cestovního ruchu je mj. stavba [[Stezka pro cyklisty|cyklostezek]]. V obci byla také postavena nová cyklostezka, po které vede [[Cyklistické trasy v Česku|cyklotrasa]] č. 4061 mezi Ústím nad Orlicí a Českou Třebovou. Další cyklotrasou je č. 4051 spojující [[Knapovec]] a [[Přívrat]].<ref>{{Citace elektronické monografie
<ref name="cyklotrasy">{{Citace elektronické monografie
| titul = CYKLOTRASY.CZ: Dlouhá Třebová
| url = http://cyklotrasy.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=284
| datum přístupu = 2010-11-02
}}</ref>
</references>
 
== Reference ==
<references />
 
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* [http://www.kronikar.estranky.cz/clanky/historie-obce/strucna-historie-obce Přehledná historie obce]
* [http://www.hasicidlouha.estranky.cz Hasiči Dlouhá Třebová]
 
{{Okres Ústí nad Orlicí}}
{{Portály|Česko|Geografie}}
 
[[Kategorie:Dlouhá Třebová| ]]