Verze z 30. 10. 2017, 17:04 editovat OJJ (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři, Správci 116 559 editací m Editace uživatele 77.236.218.63 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je JAnDbot ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 18. 5. 2018, 16:26 editovat zrušit editaci Radek Linner (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 28 076 editací Rekordní vlna Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Boelge stor.jpg\|náhled\|Lámající se vlna]] '''Mořská [[vlna]]''' je pohyb částí [[voda\|vody]]. Vlny jsou vyvolávány především [[vítr\|větrem]] ('''eolické vlny''') a [[mořský proud\|mořskými proudy]]. Mimoto mohou být vyvolány i [[zemětřesení]]m, [[~~sesuv~~Svahový pohyb\|sesuvem]]em půdy nebo části [[ledovec\|ledovce]] do vody apod. == Charakteristika vln == Řádek 12: [[Soubor:Wave description.JPG\|náhled\|vlevo\|Části vlny]]Místo, v němž se vlna láme se označuje jako '''vlnolam'''. U pobřeží s relativně stálými větry dochází k lomu ve stále stejné vzdálenosti od břehu a v místě vlnolamu se na dně vytváří výrazný písečný val. Vlna pak prudce naráží na břeh a vzniká '''příboj'''. Síla příboje je závislá na horizontálním i vertikálním tvaru pobřeží - příboj je silný na útesech, kde se sčítají síly několika po sobě jdoucích vln, zatímco na plážích bývá slabší. Kromě toho se vlny natáčejí tak, že jsou s břehem víceméně rovnoběžné (tzv. '''refrakce vln'''), pročež je příboj silnější na [[mys]]ech než v [[záliv]]ech. Z toho důvodu se námořní přístavy budují v zálivech. Výška eolických vln jen zřídka přesáhne 4 metry, i když jsou doloženy bouřlivé vlny o výšce až 15 metrů. Jedná se například o tzv. solitérní vlny při jejichž formování hrají významnou roli nelineární procesy. Takové abnormální vlny je však těžké předvídat.<ref>~~http://phys.org/news/2015-12-freak-ocean.html~~{{Citace elektronického periodika \| titul -= 'Freak' ocean waves hit without warning, new research shows~~</ref>~~ \| datum_vydání = 2015-12-15 \| url = https://phys.org/news/2015-12-freak-ocean.html \| datum_přístupu = 2018-05-18}}</ref> Nejvyšší vlna na jižní polokouli dosáhla výšky 23,8 m a změřila ji novozélandská meteorologická služba 8. května 2018 u [[Campbellův ostrov\|Campbellova ostrova]].<ref>{{Citace elektronického periodika \| titul = Novozélandští vědci zaznamenali nejvyšší vlnu na jižní polokouli \| periodikum = Lidovky.cz \| datum_vydání = 2018-05-15 \| url = https://relax.lidovky.cz/novozelandsti-vedci-zaznamenali-nejvyssi-vlnu-na-jizni-polokouli-1d5-/veda.aspx?c=A180514_093601_ln_veda_ape \| datum_přístupu = 2018-05-18}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika \| titul = Massive wave 'sets hemisphere record' \| periodikum = BBC News \| datum_vydání = 2018-05-11 \| url = http://www.bbc.com/news/world-australia-44078255 \| datum_přístupu = 2018-05-18}}</ref> == Druhy vln == [[Soubor:Dalga kıran.jpg\|náhled\|Příboj]] * eolická vlna - vlna, pohybující se na volném moři, bývá dlouhá a nízká, * driftová vlna - lámající se eolická vlna při pobřeží, vysoká a krátká (vhodná pro [[~~surfování~~surfing]]) * [[tsunami]] - obrovská ničivá vlna, vyvolaná podmořským zemětřesením nebo sesuvem půdy. Na volném moři je poměrně nízká, ale má extrémní délku (až tisíckrát větší než eolická vlna), vysokou rychlost (až 1000 km v hodině) a setrvačnost (šíří se až do vzdálenosti 15000 km).<ref>*{{Citace monografie \| příjmení = Kössl

Mořská vlna: Porovnání verzí