Chuť: Porovnání verzí

Přidáno 141 bajtů ,  před 1 rokem
Úprava wiki odkazů
(Oprava chybky)
Značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
(Úprava wiki odkazů)
{{přesnost}}
'''Chuť''' je [[Smysl (biologie)|smysl]], který dovoluje vnímat chemické látky rozpuštěné ve [[slina|slinách]] nebo [[voda|vodě]].
 
U člověka existují [[chuťový receptor|chuťové receptory]] vnímající [[hořkost|hořké]], [[sladkost|sladké]], [[slanost|slané]], [[kyselá chuť|kyselé]], [[umami]], a podle nových výzkumů i „vápníkové“„[[vápník]]ové“<ref>http://portal.acs.org/portal/acs/corg/content?_nfpb=true&_pageLabel=PP_ARTICLEMAIN&node_id=222&content_id=WPCP_010474&use_sec=true&sec_url_var=region1</ref> a [[Tuky|tučné]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Galindo
| jméno = Maria Mercedes
| issn = 1214-4029
}}</ref>
[[AjurvédaÁjurvéda]] rozlišuje vedle čtyř základních chutí ještě trpkost a [[Scovilleova stupnice|pálivost]].<ref>http://www.ajurveda-brno.cz/ucebnice-ajurvedy/zaklady-stravovani-a-pripravy-potravy/chute</ref>
 
Obdobné chemoreceptory[[chemoreceptor]]y mají i ostatní [[živočichové]]. U [[obratlovci|obratlovců]] (s výjimkou [[Sliznatky|sliznatek]]) jsou chuťové receptory umístěny v [[chuťový pohárek|chuťových pohárcích]], nacházejících se zpravidla v ústní dutině a hltanu, u vodních živočichů též na povrchu těla. Výskyt receptorů různých chutí se u různých obratlovců liší, evolučně se přizpůsobil podle prostředí, ve kterém živočich žije, a podle jeho [[potrava|potravy]].<ref>http://21stoleti.cz/2015/02/17/tucnaci-poznavaji-dve-chuti/ - Tučňáci poznávají dvě chuti</ref>
 
== Vnímání chuti u člověka ==
Centrum vnímaní chuti se nachází v [[temenní lalok|temenním laloku]] [[mozková kůra|mozkové kůry]], kde se kombinací základních složek tvoří výsledná chuť. Ta je ovlivněna nejen složením [[Potravina|jídla]], ale také jeho teplotou (teplá limonáda), konzistencí (mokrý chléb), vzhledem, předchozím vjemem ([[aperitiv]]), ale především vůní. Chuť je totiž velmi úzce spjata s [[čich]]em.
 
Receptory chuti u člověka jsou nerovnoměrně rozmístěny v [[chuťový pohárek|chuťových pohárcích]], které se nacházejí především na [[jazyk (orgán)|jazyku]], ale také na [[palatumPatro (ústa)|patře]] a v krku. Chuťových pohárků má člověk 500-10000. Důsledkem tohoto poměrně velkého rozptylu je, že citlivost chuti u jednotlivých lidí může být značně rozdílná. Děti mají chuťových pohárků průměrně více než dospělí.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kassin
| jméno = Saul M.
}}</ref> Chuťové pohárky všech typů jsou rozloženy po celém jazyku,<ref>http://www.zdn.cz/clanek/priloha-pacientske-listy/jazyk-a-chut-450653</ref> i když se často uvádí, že různé chutě jsou spojené s jednou konkrétní částí jazyka (receptory vzadu na jazyku rozlišují chuť hořkou, po stranách více vzadu je chuť kyselá, kousek více vepředu chuť slaná a úplně na špičce jazyka je chuť sladká). Každý pohárek obsahuje receptorové buňky, které mají brvy citlivé na určitou chuť vstupující do středového póru pohárku. Přibližně každý týden jsou staré receptorové buňky nahrazovány novými.
 
Pro [[chuť|chuťový vjem]] je potřeba určité prahové koncentrace chuťově aktivní látky v pohárcích. Chuťové pohárky jsou omývány sekretem specializovaných [[slinnéSlinná žlázyžláza|slinných žláz]] ([[Ebnerova žláza|Ebnerovy žlázy]], gll.gustatoriae), ve kterém jsou rozpouštěné [[Molekula|molekuly]] látek vnímaných jako chuť.
 
Kyselost je zprostředkována protony[[proton]]y (H<sup>+</sup>), slanost ionty[[ion]]ty [[Anorganická sloučenina|anorganických]] [[soli|solí]], sladkost převážně [[Organická sloučenina|organickými látkami]] (z anorganických např. solemi [[olovo|olova]]), stejně tak i hořkost, která je kromě organických látek vyvolána solemi hořčíku[[hořčík]]u a vápníku[[vápník]]u.
 
Pro jednotlivé chutě je odlišný ''práh citlivosti'', který je závislý na koncentraci a době expozice látky, stejně jako na počtu aktivovaných čidel. Jeho hodnoty jsou 0,08 mol/l na sladké ([[glukóza]]), slané = 0,02 mol/l ([[Chlorid sodný|NaCl]]), kyselé = 0,0001 ([[Kyselina chlorovodíková|HCl]], [[Kyseliny|pH]]=4) a hořké 0,000008 mol/l ([[chininhydrochloridchinin]]hydrochlorid).
 
Ostrost či pálivost, např. u některých [[paprika|paprik]], je sice pociťována jako chuťový vjem, ve skutečnosti se jedná o nervový signál [[bolest]]i, vyvolaný [[Alkaloidy|alkaloidem]] kapsanthinem.
U chuťových vjemů rozlišujeme ''chuťový kontrast'' a ''chuťovou kompenzaci''. Kompenzace je například zprostředkována cukrem u hořké chuti [[káva|kávy]]. Naopak po požití sladkého jídla je např. účinek kyselosti citrónové šťávy výraznější, což se označuje za kontrast.<ref>Mysliveček, Jaromír; Myslivečková-Hassmanová, Jarmila: ''Nervová soustava - Funkce, struktura a poruchy činnosti'', vydalo Avicenum, Praha 1989.</ref>
 
== Další významy a podobné výrazy ==
Zatímco u ostatních smyslů je rozlišen vjem a [[Smysl (biologie)|smysl]], který jej vnímá ([[zvuk]] - [[sluch]], [[Vůně|pach]] - [[čich]]), u chuti v češtině tento rozdíl nenastává. Výrazem chuť se tedy označuje nejen smysl, ale i vnímaný podnět, mluvíme o chuti jídla či nápoje. Pokud je chuť jídla vnímána negativně, označujeme ji jako '''pachuť'''. V případě, že je v jídle obsažena nepatrná příměs, mluvíme o '''příchuti'''.
 
V přeneseném smyslu může chuť označovat i touhu po čemkoliv - např. chuť do života[[život]]a, chuť pracovat, chuť poslouchat hudbu, chuť hrát fotbal. Pokud mluvíme o chuti na někoho, zpravidla je tím míněna fyzická žádostivost - [[sex]]uálníLibido|sexuální touha]].
 
== Odkazy ==
195

editací