Verze z 22. 6. 2007, 20:39 editovat Jirka O. (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres 18 024 editací m detail ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 22. 6. 2007, 21:53 editovat zrušit editaci Jirka O. (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres 18 024 editací m rozšíření Přejít na další porovnání →
Řádek 15: Pád [[Parthská říše\|parthské říše]] ve dvacátých letech [[3. století]] nic nezměnil na dosavadním statutu Ktésifóntu. Město zůstalo i centrem novoperské říše, ačkoli první Sásánovci pobývali velmi často jinde – [[Šápúr I.]] například v nově založeném [[Gundéšápúr]]u v [[Susiana\|Susianě]]. Podle zakladatele dynastie [[Ardašír I.\|Ardašíra I.]] byl Ktésifón přejmenován na ''Veh-Ardašír'', tedy "Ardašír je výborný". Ze staveb sásánovské epochy se dochovaly mnohem významnější pozůstatky, než ~~tomu~~ je tomu v případě starších památek. Známý je především [[Husrav I.\|Husravův]] palác z [[6. století]] (arabsky ''Ták-i Kisrá''), jehož fasáda s mohutnými zapuštěnými sloupy sestála v intaktní podobě ~~dochovala~~ až do povodní v roce [[1888]]. Klenba tamního trůnního sálu byla 35 metrů vysoká a 50 metrů široká – šlo o jedno z nejodvážnějších stavebních řešení své doby. Za sásánovských králů již Ktésifón tolik netrpěl pustošivými nepřátelskými vpády. Římané ho při svých výpravách dobyli jen jednou, v roce [[283]], a jednou se k němu nebezpečně přiblížili ([[Iulianus Apostata\|Iulianus]] roku [[363]]). Ani byzantskému císaři [[Herakleios\|Herakleiovi]] nebylo v [[7. století]] dopřáno korunovat své vojenské úspěchy dobytím Ktésifóntu. === Zánik === V roce [[637]] – po prohrané [[Bitva u Kádisíje\|bitvě u Kádisíje]] – opustil král [[Jazdkart III.]] i s dvorem a měšťany Ktésifón a do prázdného města vtáhli [[Arabové]]. Za vlády [[Chalífa\|chalífů]] z rodu [[Umajjovci\|Umajjovců]] zde bylo jedno z [[Šíité\|šíitských]] center (vedle [[Kúfa\|Kúfy]]) a tehdejší [[Islám\|muslimský]] místodržitel [[Salmán al-Fárisí]] náležel k předním představitelům arabské [[Gnosticismus\|gnoze]]. Ktésifón však postupně upadal, protože centrum říše se přesunulo nejprve do [[Medína\|Medíny]] a pak do [[Damašek\|Damašku]]. Konečnou ránu mu zasadilo založení nového hlavního města Bagdádu roku [[762]]. == Vykopávky == Prostor starověkého města je dosud jen nedostatečně prozkoumán. K prvním významnějším vykopávkám zde došlo až po [[První světová válka\|první světové válce]], v letech [[1927]]–[[1932]] (německá expedice) a [[1936]]–[[1937]] ([[University of Michigan\|Michiganská univerzita]]), přičemž zkoumána byla především Seleukie, jen omezeně Ktésifón. V letech [[1964]]–[[1989]] pracovala v rozsáhlem poli zřícenin italská expedice z [[Turínská univerzita\|Turínské univerzity]], která odkryla mj. jiné zbytky budovy, jež pravděpodobně sloužila v seleukovské době jako archiv. Budova zanikla kolem roku [[150 př. n. l.]], což se časově shoduje s dobou, kdy [[Mezopotámie\|Mezopotámii]] dobyli Parthové. Také Italové soustředili svou pozornost zejména na Seleukii nad Tigridem. ~~{{Pahýl-část}}~~ Samotný Ktésifón dosud čeká na důkladný výzkum, který jedině může stanovit jeho rozlohu a bližší charakteristiky. Je zčásti i dnes sporné, co vlastně za ruiny Ktésifóntu považovat, zda okrouhlé městiště s hradbami bezprostředně vedle Seleukie nebo prostor dále na severovýchod, zvaný [[Madína al-’Atíka]]. Většinou se soudí, že okrouhlé městiště pochází ze sásánovské doby a je totožné s městem ''Veh-Ardašír'', zatímco lokalizace parthského města je nejistá. Situaci ztěžuje fakt, že Tigris v minulosti často změnil koryto, takže dnes teče přímo přes oblast někdejšího města. == Literatura ==

Ktésifón: Porovnání verzí