Křesťanství u Romů: Porovnání verzí

Pro Romy je stejně důležité narození jako smrt. Těhotné ženy jsou v romských komunitách vážené a je těžké je proklít. S těhotenstvím je spojeno několik pověrčivých zákazů: např. těhotná žena nesmí překročit provaz na zemi nebo dát si vytrhnout zub, protože by dítě mohlo zemřít. Pokud těhotná žena vidí oheň, nesmí si sahat na břicho, aby nemělo dítě na tváři "oheň". Nemá jíst zaječí maso, aby se dítě nenarodilo se zaječím pyskem, a nesmí překročit vodu, ve které se maso umývalo, protože by potom mohla mít výtok. Těhotné ženy také nesmějí na krku nosit velké korále (''mirikle''), aby se dítěti neomotala pupeční šňůra kolem krku. Nesmí se dívat na mrtvé nebo ošklivé lidi, aby neměla podobné dítě. Naopak má pít hodně mléka a jíst chlebovou kůrku, aby měla dítě světlé pleti.<ref>Anita Botošová, „ Identita„Identita, sociální a náboženský život v rómskej obci Lomnička“, in: Milan Kováč – Arne B. Mann (eds), Boh všecko vidí / O del sa dikhel, Bratislava: Chronos 2003, 82. </ref>

Po porodu se Romové bojí, že nepokřtěné dítě může být vyměněno nebo uhranuto. [[Křest]] je tedy velmi důležitý a musí být proveden co nejdříve. Dítě vyměňuje negativní bytost, která se na Slovensku nazývá různě, nejčastěji však ''guli daj'', „sladká máma“. Dítě je vyměněno za nepěkné a plačtivé.<ref>Arne B. Mann, „Magická ochrana novorozenca u Rómov na Slovensku“, in: Milan Kováč – Arne B. Mann (eds), Boh všecko vidí / O del sa dikhel, Bratislava: Chronos 2003, 85-87. </ref> Aby se minimalizovala možnost výměny, jsou dětem dávány nejrůznější ochranné předměty podle lokality, např:. vidlička, láhev se svěcenou vodou, hřeben, česnek, chléb, sůl, atd..<ref>Arne B. Mann, „Magická ochrana novorozenca u Rómov na Slovensku“, in: Milan Kováč – Arne B. Mann (eds), Boh všecko vidí / O del sa dikhel, Bratislava: Chronos 2003, 88.</ref>

Dítě může být také uhranuto zlým pohledem, uhranuté dítě neustále pláče a zívá.<ref>Anita Botošová, „ Identita„Identita, sociální a náboženský život v rómskej obci Lomnička“, in: Milan Kováč – Arne B. Mann (eds), Boh všecko vidí / O del sa dikhel, Bratislava: Chronos 2003, 83.</ref>

Obecně lze tvrdit, že Romové mají velkou úctu a strach z mrtvých. Hřbitov chápou jako posvátné, magické místo, na kterém se nesmí křičet a krást květy.<ref> Zuzana Palubová, „ Fenomén„Fenomén smrti v ľudovom náboženstve Rómov z okolia Trnavy a Nitry“, in: Milan Kováč – Arne B. Mann (eds), Boh všecko vidí / O del sa dikhel, Bratislava: Chronos 2003, 24. </ref> Duše je podle Romů hmotná a po smrti se mění na ''mulo''<ref>Zuzana Palubová, „ Fenomén„Fenomén smrti v ľudovom náboženstve Rómov z okolia Trnavy a Nitry“, in: Milan Kováč – Arne B. Mann (eds), Boh všecko vidí / O del sa dikhel, Bratislava: Chronos 2003, 25.</ref> (''muli'' znamená mrtvý), který může mít různé podoby. Může se jednat o zvíře, přízrak nebo [[Antropomorfismus|antropomorfní bytost]]. Často je bez tváře nebo na sebe bere podobu některého člena rodiny nebo cizího člověka. Romové věří, že kdyby zahlédli mulovu pravou tvář, zemřeli by. Někteří Romové věří, že mulo vypadá tak, jak vypadal za života.<ref>Zuzana Palubová, „ Fenomén„Fenomén smrti v ľudovom náboženstve Rómov z okolia Trnavy a Nitry“, in: Milan Kováč – Arne B. Mann (eds), Boh všecko vidí / O del sa dikhel, Bratislava: Chronos 2003, 29 -30.</ref>

Muli lze rozdělit na dobré, kteří přináší nějakou zprávu, a špatné, kteří přicházejí strašit nebo se mstít, často pro porušení některého zákazu (sebrání kytky ze hřbitova, nedání do hrobuneuložení oblíbeného předmětu do hrobu) nebo špatně vykonaný pohřební rituál.<ref>Zuzana Palubová, „ Fenomén„Fenomén smrti v ľudovom náboženstve Rómov z okolia Trnavy a Nitry“, in: Milan Kováč – Arne B. Mann (eds), Boh všecko vidí / O del sa dikhel, Bratislava: Chronos 2003, 30.</ref> Proti mulům existují různé obranné formule, např. "běž tam, kde tě Pán Bůh opustil.".<ref>Milan Kováč, „Slnko pre spravedlivých. Posvätnosť prísahy a Božia sankcia medzi horehronskými Rómami z obce Telgárt“, in: Milan Kováč – Arne B. Mann (eds), Boh všecko vidí / O del sa dikhel, Bratislava: Chronos 2003, 137.</ref>

Romové nejčastěji pohřbívají do země. Do hrobu zesnulého dávají nejrůznější předměty, které mu za jeho života byly blízké, např. láhve alkoholu, housle, mobilní telefony. Smyslem těchto rituálů je zajistit posmrtný blahobyt zesnulému, který se může vracet na svět jako mulo, pokud mu v záhrobí chybí některé předměty. Pro ty se protopak vrací do světa živých a straší pozůstalé.<ref>Zuzana Palubová, „ Fenomén„Fenomén smrti v ľudovom náboženstve Rómov z okolia Trnavy a Nitry“, in: Milan Kováč – Arne B. Mann (eds), Boh všecko vidí / O del sa dikhel, Bratislava: Chronos 2003, 26-28</ref> Případné [[Revenant|revenanci]] se má také předejít tím, že se mrtvému nedají do rakve boty.27 Smrt u Romů předvídá černý pták.<ref>Anina Botošová, „Identita, sociální a náboženský život v rómskej obci Lomnicka.“ in: Milan Kováč – Arne B. Mann (eds), Boh všecko vidí / O del sa dikhel, Bratislava: Chronos 2003, 80-81.</ref>

Někteří Romové věří i dnes v [[Čarodějnictví|čarodějnice]] a magické praktiky, kde je výrazně zastoupena "záškodná" [[Magie|magie]], která má poškodit druhé.<ref>Attila Kovács, „Bôrka: komunity, identity a náženstvo v hornogemerskom pútnickom mieste“ in: Milan Kováč – Arne B. Mann (eds), Boh všecko vidí / O del sa dikhel, Bratislava: Chronos 2003, 62. </ref> Mezi tyto praktiky patří tzv. promodlívání, které představuje neveřejnou, záškodnickou praktiku, kdy se modlíme za to, aby se druhé osobě stalo něco špatného.<ref>Tereza Šimková, Vliv křesťanské víry na postoj k Romům [diplomová práce, on-line], Brno: Masarykova univerzita 2008, 25. </ref> Činí se tak nejčastěji v přítomnosti [[Svatý obrázek|svatých obrázků]]. Další tradiční romskou praktikou je zaklínání a proklínání, které je veřejné. Během proklínání se obracíme na Boha jako svědka a zároveň ho prosíme o službu.<ref>Tatiana Podolinská, „Boh medzi vojnovými plotmi. Náboženská polarizácia v rómskej kolónii v Plaveckom Štvrtku.“, in: Milan Kováč – Arne B. Mann (eds), Boh všecko vidí / O del sa dikhel, Bratislava: Chronos 2003, 154, 165 -167.</ref> V některých oblastech se věří v očarování muže ženou. Pokud žena chce nějakého muže, který se jí líbí, zabije zvíře a nechá jej pomalu zemřít na slunci, muž má potom cítit každou bolest zvířete, dokud nepřijde za ženou. Ženy také mohou muži zašít chlupy ze svého ohambíohanbí do nohavic, aby muž měl svoji ženu stále při sobě a netoužil po jiné.<ref>Anina Botošová, „Identita, sociální a náboženský život v rómskej obci Lomnicka.“ in: Milan Kováč – Arne B. Mann (eds), Boh všecko vidí / O del sa dikhel, Bratislava: Chronos 2003, 80.</ref> Očarovat muže lze i menstruační krví ženy, která je potajmu muži přilévána do nápojů.<ref>Tatiana Podolinská, „ Boh„Boh medzi vojnovými plotmi. Náboženská polarizácia v rómskej kolónii v Plaveckom Štvrtku.“, in: Milan Kováč – Arne B. Mann (eds), Boh všecko vidí / O del sa dikhel, Bratislava: Chronos 2003, 165. </ref> Proti nejrůznějším magickým praktikám, které mají ublížit jinému, se lze bránit pitím [[Svěcená voda|svěcené vody]], [[Modlení|modlením se]] nebo ohněm, který odhání čarodějnice.<ref>Milan Kováč, „Slnko pre spravedlivých. Posvätnosť prísahy a Božia sankcia medzi horehronskými Rómami z obce Telgárt“, in: Milan Kováč – Arne B. Mann (eds), Boh všecko vidí / O del sa dikhel, Bratislava: Chronos 2003, 133.</ref>

Romové mají problém přijmoupřijmout některá křesťanská dogmata, nejčastěji [[Svatá Trojice|dogma o Svaté Trojici]]. Často členy Svaté Trojice různě kombinují např.. Bůh – Syn – Otec nebo Bůh – Syn – Panna Maria.<ref>Tatiana Podolinská, „ Boh„Boh medzi vojnovými plotmi. Náboženská polarizácia v rómskej kolónii v Plaveckom Štvrtku.“, in: Milan Kováč – Arne B. Mann (eds), Boh všecko vidí / O del sa dikhel, Bratislava: Chronos 2003, 164.</ref> O Bohu hovoří jako o duchu, častěji si jej však představují bez [[Abstrakce|abstrakce]] jako velkého muže. Často se Bůh spojuje se svatými obrázky. Mnoho Romů nechodí do kostela, protože tvrdí, že Bůh je s nimi. Nemají tedy důvod se modlit v kostele s knězem, modlitba je stejně platná kdekoliv jinde. V romských obydlích jsou časté nejrůznější svaté obrázky a sošky, které někdy vytvářejí malý [[Oltář|oltář]], místo k modlitbě.<ref> Milan Kováč, „Slnko pre spravedlivých. Posvätnosť prísahy a Božia sankcia medzi horehronskými Rómami z obce Telgárt“, in: Milan Kováč – Arne B. Mann (eds), Boh všecko vidí / O del sa dikhel, Bratislava: Chronos 2003, 134-135.</ref>

Letniční hnutí nevyžaduje znalost církve a nemá pevně stanovenou [[Liturgie|liturgii]]. Důležité je emocionální nasazení kazatelů i věřících. Výrazným rysem letničního hnutí je produkce hudby, a to nejen popové, která má sakrální charakter, ale i té romské. Romskými muzikanty jsou zpívány romské písně v romštině, češtině nebo slovenštině. Po každé písni následuje bouřlivá odezva věřícího publika. Zpěvem a tancem je zprostředkován osobní kontakt s Bohem.<ref>Tatiana Podolinská, „ Boh„Boh medzi vojnovými plotmi. Náboženská polarizácia v rómskej kolónii v Plaveckom Štvrtku.“, in: Milan Kováč – Arne B. Mann (eds), Boh všecko vidí / O del sa dikhel, Bratislava: Chronos 2003, 171.</ref>

V letničním hnutí oproti katolické církvi je kladen větší důraz na kněze, pastora a jeho charakter.<ref>Zuzana Jurková, „Romské letniční hnutí v Čechách a na Moravě: letmý dotyk tématu“, Romano Dţaniben 11/1, 2004, 62</ref> Součástí letničního hnutí je např. Slovo života a další neoletniční a charismatická hnutí působící na Slovensku.<ref>Tatiana Podolinská, „Boh medzi vojnovými plotmi. Náboženská polarizácia v rómskej kolónii v Plaveckom Štvrtku.“, in: Milan Kováč – Arne B. Mann (eds), Boh všecko vidí / O del sa dikhel, Bratislava: Chronos 2003,168-169.</ref>

CírkevBratrská jednota baptistů je církev hlásící se k duchovnímu odkazu „[[Anabaptisté|anabaptistů]]“, novokřtěnců, pro které je významný [[křest]], chápaný jako uvědomělý akt [[konverze]]. Křtít se mohou pouze dospělí, protože si jsou plně vědomi, co křest znamená, křest dětí není platný. [[Baptisté]] kladou velký důraz na misie a šíření evangelia. Neuznávají vnitřní církevní hierarchii, mezi knězem a laiky nenínespatřují zásadní rozdíl, každý člen může zasahovat do sborových záležitostí. Kazatel bývá volen a členství není dědičné. Do baptistických sborů pronikaly vlivy letničního hnutí, které způsobily dočasné rozbroje ve sborech. Podoba bohoslužeb však zůstala zachována. Dnes mají baptisté v Česku 37 sborů a hlásí se k nim 3622 osob.<ref>Jana Mašková Vávrová, Religiozita Romů v městském prostředí: Případová studie brněnské baptistické skupiny Odel Hin Drom [dizertační práce, on-line], Brno: Masarykova univerzita 2011, 12- 14.</ref>

BaptistickéOdel Hid Drom je brněnské baptistické sdružení. Tento sbor dobřeDobře reflektuje původní romské praktiky (magické praktiky, revenantismus apod.), vnímá je jako součást svého života před konverzí. Po konverzi jsou tyto praktiky členy sboru vědomě vnímány jako negativní a jsou ztotožňoványspojovány se [[Satan|Satanem]].<ref>Jana Mašková Vávrová, Religiozita Romů v městském prostředí: Případová studie brněnské baptistické skupiny Odel Hin Drom [dizertační práce, on-line], Brno: Masarykova univerzita 2011, 115</ref> Členové tohoto sboru se po konverzi stále chápou jako Romové, avšak jako noví, očištění, zbavení špatných návyků.

MezinárodníArmáda spásy je mezinárodní křesťanská organizace s „polovojenskou“ strukturou. Její činnost není pouze duchovní, ale i sociální. Zaměřuje se na sociálně slabé a [[Sociální vyloučení|vyloučené]].<ref>Jana Mašková Vávrová, Religiozita Romů v městském prostředí: Případová studie brněnské baptistické skupiny Odel Hin Drom [dizertační práce, on-line], Brno: Masarykova univerzita 2011, 16-18.</ref> V Brně bylo v rámci [[Armáda spásy|Armády spásy]] zřízeno romské středisko ''Dživipen''.<ref>Tereza Šimková, Vliv křesťanské víry na postoj k Romům [diplomová práce, on-line], Brno: Masarykova univerzita 2008, 23.</ref>

ŠIMKOVÁ, Tereza, ''Vliv křesťanské víry na postoj k Romům'' [diplomová práce, on-line], Brno: Masarykova univerzita 2008. https://is.muni.cz/th/123854/pedf_m/Diplomova_prace.pdf

PODOLINSKÁ, Tatiana – HRUSTIČ, Tomáš, ''Boh medzi bariérami. Sociální inklúzia Rómov náboženskou cestou'', Bratislava: ÚEt SAV 2010. http://www.uet.sav.sk/files/socialna_inkluzia_romov_nabozenskou_cestou.pdf

== Reference: ==