|
| commonscat = Japan
}}
'''Japon'''{{Podrobně|Geografie Japonska}} ▼
'''Japonsko''' ({{Vjazyce|ja}}: {{Audio|Ja-nippon_nihonkoku.ogg|日本国}}, ''Nihonkoku''/''Nipponkoku'') je císařský [[ostrovní stát]] ve východní [[Asie|Asii]]. Na západě ho [[Korejský průliv]] odděluje od pobřeží [[Korea|Koreje]], [[Japonské moře]] ho odděluje od [[Severní Korea|Severní Koreje]] a [[Rusko|Ruska]]. Japonské ostrovy [[Rjúkjú]] z východu ohraničují [[Východočínské moře]] a na jihu sahají až k [[Čínská republika|Tchaj-wanu]].
Jméno Japonska doslova znamená ''Země vycházejícího slunce: '' 日 (''ni'', slunce) 本 (''hon'', původ) 国 (''koku'', země). Čínsky se tytéž znaky čtou ''Ž'-pen-kuo, '' odtud zřejmě pocházejí názvy v evropských jazycích (francouzské ''Japon'' [žapon], anglické ''Japan'' [dž'pen]).
Symbolem Japonska je sopka [[Fudži]] (''Fudži-san''), které nerodilí mluvčí někdy nesprávně říkají Fudži-jama, což vzniká špatným čtením znaku pro horu (japonské čtení „jama“ zaměněno za sinojaponské čtení „san“).
== Historie ==
{{viz též|Dějiny Japonska}}
=== Historická období ===
Historie Japonska se dělí na jednotlivá dílčí období:
* [[Období Džómon|Džómon]] (縄文時代 10 000 – 300 př. n. l.)
* [[Období Jajoi|Jajoi]] (弥生時代 300 př. n. l. – 710 n. l.)
* [[Období Nara|Nara]] (奈良時代 710–794)
* [[Období Heian|Heian]] (平安時代 794–1185)
* [[Období Kamakura|Kamakura]] (鎌倉時代 1185–1333)
* [[Období Muromači|Muromači]] (室町時代 1333–1568)
* [[Období Azuči-Momojama|Azuči-Momojama]] (安土桃山時代 1568–1600)
* [[Období Tokugawa|Tokugawa]] (nebo také [[Období Edo|Edo]]) (江戸時代 1600–1868)
* [[Období Meidži|Meidži]] (明治 1868–1912)
* [[Období Taišó|Taišó]] (大正 1912–1926)
* [[Období Šówa|Šówa]] (昭和 1926–1989)
* [[Období Heisei|Heisei]] (平成 od 1989)
=== Prehistorie ===
[[Soubor:JapanesePolishedStoneAxes.JPG|náhled|vlevo|Kamenné sekyry cca 30 000 př. n. l. v tokijském muzeu]]
[[Archeologie|Archeologické]] nálezy ukazují, že Japonsko bylo osídleno ranými humanoidy přibližně před 500 tisíci lety v průběhu [[paleolit|starší doby kamenné]]. V opakujících se [[doba ledová|ledových dobách]], které probíhaly v posledním 1 milionu let, bylo Japonsko pravidelně spojováno s [[Asie|asijským]] [[kontinent]]em pevninskými mosty (přes [[Sachalin]] na severu a pravděpodobně přes [[Kjúšú]] na jihu), čímž byla umožněna [[Lidská migrace|migrace]] lidí, zvířat a rostlin z oblastí dnešní [[Čína|Číny]] a [[Korea|Koreje]] na japonské ostrovy.
S koncem poslední doby ledové a globálním oteplením se na přelomu střední a [[Neolit|mladší doby kamenné]] – kolem roku 11 tisíc před naším letopočtem – objevila kultura [[Džómon]] (Jomon), která byla charakteristická polo-kočovnou společností lovců a sběračů a výrobou nejstarší známé [[keramika|keramiky]] na světě. Předpokládá se, že příslušníci kultury Džómon jsou předchůdci prvních Japonců a dnešního národa [[Ainu]].
Začátek [[období Jajoi]] kolem roku [[300 př. n. l.]] je spojený s příchodem nových technik z asijského kontinentu, jako je pěstování [[rýže]], stejně jako s masivní migrací z nejrůznějších částí Asie – z [[Korea|Korey]] a [[Čína|Číny]]), především pak z oblastí [[Peking]]u a [[Šanghaj]]e, a z jihu po moři. Nicméně několik současných studií ukazuje, že období Jajoi je o 5 až 6 století delší, než se původně předpokládalo, neboť masivní migrace je nutná k vysvětlení razantního vzrůstu populace. Ze [[3. století př. n. l.]] pochází první historicky doložitelný název Japonska, čínský znak 倭 [[Wa]].
=== Tradiční Japonsko ===
[[Soubor:Horyu-ji11s3200.jpg|náhled|vlevo|[[Hórjúdži|Kondó]] a pagoda, jedny z nejstarších dřevěných budov na světě]]
Podle tradiční japonské [[mytologie]] bylo Japonsko založeno v 7. století př. n. l. původním císařem Jimmu. Během 5. a 6. století bylo zavedeno [[čínské písmo]] a [[buddhismus]] spolu s ostatními aspekty čínské kultury nejprve prostřednictvím Korejského poloostrova a později přímo z Číny. Císařové byli formálními vládci, nicméně skutečná moc byla obvykle v rukou mocné dvorské šlechty, [[regent]]ů nebo [[šógun]]ů (vojenských správců).
Původní politická struktura zajišťovala, že když byla válka mezi rivaly skončena, vítězný šógun se přesunul do hlavního města Heian (plný název je Heiankjóto, 'kjóto', což znamená hlavní město a plný název je zkrácen jen na příponu, dnešní [[Kjóto]]), kde z milosti císaře (s jeho formálním souhlasem) vládl. V roce [[1185]] generál [[Minamoto no Joritomo]] jako první porušil tuto tradici, odmítl se přesunout a následně vládl z [[Kamakura|Kamakury]] na jih od dnešní [[Jokohama|Jokohamy]]. Ve 13. století Japonci odrazili dva [[Mongolská říše|mongolské]] pokusy o [[mongolské invaze do Japonska|invazi do Japonska]].
[[Soubor:Illustrated Story of Night Attack on Yoshitsune's Residence At Horikawa, 16th Century 2.jpg|náhled|[[Samuraj]] na koni a pěší bojovníci v 16. století]]
[[Šógunát Kamakura]] byl poměrně stabilní, nicméně Japonsko poměrně záhy upadlo do sporů mezi jednotlivými frakcemi a následné období je známo jako [[období Sengoku]] neboli „období válčících států“. Vojevůdce [[Hidejoši Tojotomi]] vedl roku 1592 neúspěšnou japonskou [[Imdžinská válka|invazi do Koreje]]. V roce [[1600]] v [[bitva u Sekigahary|bitvě u Sekigahary]] šógun [[Tokugawa Iejasu]] buď porazil nebo přijal za spojence všechny své nepřátele a zformoval [[šógunát Tokugawa]] v malé rybářské vesničce [[Edo]] (původně přepisováno též jako „Jeddo“), která je dnes známá jako [[Tokio]] (východní hlavní město).
Od druhé poloviny [[16. století]] přijížděli do Japonska obchodníci a křesťanští [[misionář]]i z [[Portugalsko|Portugalska]], [[Španělsko|Španělska]], [[Nizozemsko|Nizozemí]] a [[Anglie]]. V první polovině [[17. století]] podezříval japonský šógunát katolické misionáře, že jsou předvojem ozbrojené iberské invaze a okamžitě zakázal veškeré styky s Evropany s výjimkou významně omezených kontaktů s [[Protestantismus|protestantskými]] nizozemskými obchodníky na umělém ostrůvku [[Dedžima]] (také Dešima) u [[Nagasaki]]. Čínským lodím bylo nadále povoleno vjíždět do Nagasaki a korejští vyslanci měli přístup do hlavního města. Tato izolace trvala 251 let, dokud si komodor [[Matthew Calbraith Perry|Matthew Perry]] nevynutil otevření japonských přístavů pro americké obchodníky v roce [[1854]] na [[Konference v Kanagawě|Konferenci v Kanagawě]]. Následně došlo k podpisu obdobných smluv ([[Ansejské dohody]]) i s evropskými mocnostmi.
=== Moderní dějiny ===
[[Soubor:Tonosho port02s3200.jpg|náhled|I po vybudování několika podmořských [[tunel]]ů a rozmachu [[letecká doprava|letecké dopravy]] mají [[trajekt]]y velký podíl na přepravě mezi japonskými ostrovy]]
Během několika let obnovený kontakt se Západem zásadně změnil japonskou společnost. Po [[Válka Bošin|Válce Bošin]] v letech [[1867]] – [[1868]] byl šógunát zrušen a byla [[Japonské císařství|znovuobnovena moc císaře]]. V roce [[1867]] nastoupil na trůn nový císař ''Mucuhito'' (dnes známý jako [[císař Meidži|Meidži]]) a během jeho 45leté vlády se uskutečnilo mnoho reforem (tzv. [[reformy Meidži]]). Feudální systém byl zrušen a byly převzaty četné západní instituce, včetně západního právního řádu a vlády. Spolu s dalšími ekonomickými, sociálními a vojenskými reformami vyústily tyto změny k přerodu Japonska do moderní světové mocnosti. Jako výsledek [[První čínsko-japonská válka|čínsko-japonské]] a [[Rusko-japonská válka|rusko-japonské války]] získalo Japonsko [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wan]] a polovinu [[Sachalin]]u a později v roce 1910 okupovalo [[Korea|Koreu]]. Během 1. světové války Japonsko [[Německá Nová Guinea|obsadilo]] většinu [[Mikronésie (region)|Mikronésie]].
Na počátku [[20. století]] zaznamenalo Japonsko vzrůstající vliv expanzivního [[militarismus|militarismu]], vedoucímu k invazi do [[Mandžusko|Mandžuska]] a [[Druhá čínsko-japonská válka|druhé čínsko-japonské válce]] ([[1937]]). Japonsko se spojilo s [[Německo|Německem]] a [[Itálie|Itálií]] a zformovalo [[Osa (politika)|Osu]]. Japonsko trpělo nedostatkem strategických surovin (ropy, kaučuku, barevných kovů, atd.), které muselo dovážet. Proto se Japonsko zajímalo i o bohatá naleziště v jihovýchodní Asii. Kvůli válce v Číně a obsazení leteckých a námořních základen ve francouzské Indočíně (6. července 1941) bylo na Japonsko uvaleno embargo a USA zmrazily japonská aktiva ve svých bankách. V souvislosti s expanzí do jihovýchodní Asie a Pacifiku považovali někteří japonští vůdci za nezbytné zaútočit na americkou námořní základnu v [[Pearl Harbor]] ([[1941]]), aby byla zajištěna japonská nadvláda v [[Tichý oceán|Pacifiku]]. Nicméně vstup [[Spojené státy americké|Spojených států]] do [[Druhá světová válka|2. světové války]] postupně změnil rovnováhu sil v Pacifiku v neprospěch Japonska. Po dlouhém [[Válka v Tichomoří|pacifickém tažení]] se Spojenci dostali až k japonským ostrovům. Spojené státy mohutně zaútočily na Tokio, [[Ósaka|Ósaku]] a další města strategickým bombardováním a na [[Hirošima|Hirošimu]] a [[Nagasaki]] [[Jaderná zbraň|atomovými bombami]]. Japonsko bezpodmínečně kapitulovalo [[15. srpen|15. srpna]] [[1945]].
Japonská armáda se v masovém měřítku dopouštěla [[Japonské válečné zločiny|válečných zločinů]], z nichž nejznámější je [[Nankingský masakr|masakr v Nankingu]] v prosinci 1937, při němž zahynulo až 300 tisíc civilistů a válečných zajatců. V Číně v důsledku japonské invaze přišlo o život asi 15 milionů lidí.<ref>„[http://www.respekt.cz/politika/valka-dal-jitri-vztah-mezi-cinou-a-japonskem Válka dál jitří vztah mezi Čínou a Japonskem]“. Respekt. 15. září 2015.</ref> Během války zahynuly 2 miliony Japonců, jenom v březnu 1945 při americkém náletu na Tokio zahynulo na 110 tisíc lidí.<ref>„[http://technet.idnes.cz/hirosima-nagasaki-jaderna-atomova-bomba-fc6-/vojenstvi.aspx?c=A130806_145339_vojenstvi_mla Až atomové bomby zlomily houževnatý odpor Japonska]“. Technet.cz. 9. srpna 2013.</ref> Po válce Japonsko přišlo o většinu svých zámořských držav a miliony Japonců byly vysídleny z Mandžuska a Koreje. Mandžusko připadlo Číně, jižní Sachalin a [[Kurilské ostrovy|Kurily]] Sovětskému svazu, a [[Severní Mariany]] Spojeným státům.
Poražené Japonsko zůstalo pod okupační správou USA až do roku [[1952]], po jejímž skončení zahájilo významné ekonomické oživení, které vrátilo ostrovům prosperitu. Úspěch [[Olympijské hry|olympijských her]] v Tokiu v roce [[1964]] je považován za jeden z mnoha znaků, že Japonsko znovu získalo svůj národní status. Ostrovy Rjúkjú zůstaly pod správou USA až do roku [[1972]], aby byla zajištěna stabilizace východní Asie. Vojenská přítomnost USA v Japonsku je však stále významná.
== Geografie ==
▲{{Podrobně|Geografie Japonska}}
[[Soubor:Yari-Hotaka-Renpoh 02.jpg|náhled|Pohoří [[Hida]]]]
[[Soubor:Sakurajima at Sunset.jpg|náhled|Sopka [[Sakura-džima]] na ostrově Kjúšú]]
}}</ref>
Premiér je hlavou vlády, je jmenován japonským císařem poté, co je navržen parlamentem, a PoslaneckáPo kundaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa slanecká sněmovna mu musí vyslovit důvěru. Mezi jeho důležité pravomoci patří jmenování a odvolávání ministrů, z nichž většina musí být členy parlamentu. V současnosti slouží jako předseda japonské vlády [[Šinzó Abe]].
Historicky byl japonský politický systém ovlivněn hlavně [[Čína|Čínou]]. Nicméně ke konci 19. století byl právní systém z velké části založen na evropském právu, zejména pak na systému ve [[Francie|Francii]] a [[Německo|Německu]]. Například v roce [[1896]] japonská vláda zavedla občanský zákoník založený na německém modelu. S poválečnými změnami zůstává tento zákoník platný i v dnešním Japonsku.<ref name="civilcode">{{Citace elektronické monografie
| 