Věc (právo): Porovnání verzí

OZ rozeznává z hlediska právního režimu věci pojmy součást a příslušenství věci. Součástí věci je vše, co k dané věci podle její povahy náleží a nemůže být od věci odděleno, aniž by se tím daná věc (věc hlavní) znehodnotila. <ref>zákon č. 89/2012 Sb., § 505</ref>Např. součástí televizoru je obrazovka, součástí domu jsou okna a dveře. Podle zákona jsou součástí pozemku porosty (stromy, rostliny) pevně s pozemkem spojené. Znehodnocení se musí týkat věci hlavní a může jít o její zničení nebo poškození jak faktické, tak funkční, tedy o ztrátu jejího funkčního určení, resp. hospodářského účelu.

Součást věci není v právním smyslu samostatnou věcí. Spolu s věcí hlavní tvoří celek. Proto právní jednání, které se týkají hlavní věci, se týkají i její součásti. Například při koupi věci hlavní přechází na kupujícího i vlastnické právo k její součásti bez ohledu na to, zda to bude uvedeno ve [[Smlouva|smlouvě]] či nikoli. Bude-li mít oddělení součásti věci od věci hlavní trvalý charakter, může mít za následek, že součást se sama stane samostatnou (hlavní) věcí a samostatným předmětem právních vztahů (např. z havarovaného automobilu bude vymontován motor, který bude samostatně prodán). <ref>JANKŮ, M. a kol. ''Základy práva pro posluchače neprávnických fakult'', 6. přepracované a doplněné vydání,C.h.Beck, Praha, 2016, </ref> V ustanovení § 509 OZ jsou také definovány vodovody, kanalizace nebo energetická či jiná vedení, a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků. Ty nejsou součástí pozemku, ale patří vlastníkovi daného vodovodu či kanalizace.

''Příslušenství věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení. Byla-li vedlejší věc od hlavní věci přechodně odloučena, nepřestává být příslušenstvím''.<ref>zákon č. 89/2012 Sb., § 510</ref>

NOZOZ domezi věcívěci řadí také přírodní síly. Aby právo umělo s přírodními silami pracovat, musejí být ovladatelné. To znamená, že musí být uspořádány tak, aby se chovaly jako hmotné věci (elektřina v příslušném vedení, jejíž tok je omezitelný i kvantifikovatelný, voda v náhonu v mlýnském kolukole, sluneční energie přijatá do kolektoru určitého objemu za určitou dobu atp.) Občanský zákoník z roku 2012OZ považuje za věci v právním smyslu ovladatelné přírodní pouze tehdy, pokud se s nimi obchoduje. Nicméně jejich povaha je zvláštní, a proto se na ně ustanovení o věcech hmotných použije jen přiměřeně.<ref>DVOŘÁK, J., ŠVESTKA, J., ZUKLÍNOVÁ, M. a kol. ''Občanské právo hmotné. Svazek 1. Díl: Obecná část. 2.,''aktualizované a doplněné vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2016. s 378.</ref>

''Pokud lze hodnotu věci vyjádřit v penězích, je to její obvyklá cena.''<ref>zákon č. 89/2012 Sb., § 492</ref> Mohou být také věci, které jsou sice užitečné (slouží potřebám lidí, proto jsou věcmi), ale jejich cenu stanovit v penězích (ani odhadem) vůbec nelze: pak jsou neocenitelné, bezcenné, navzdory tomu, že slouží potřebám lidí).<ref>§ 489-544 HLAVA IV VĚCI A JEJICH ROZDĚLENÍ. In: ŠVESTKA, Jiří, Jan DVOŘÁK, Josef FIALA aj. ''Občanský zákoník: Komentář, Svazek I, (§ 1-654)'' [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2018-3-23].  ASPI_ID KO89_a2012CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X.</ref> Navrhuje se stanovit, co je obecná cena věci a zároveň, že určení této obecné ceny je obecné pravidlo. Může být zjišťována i mimořádná cena věci a pro ten případ se navrhuje stanovit, jaká kritéria jsou pro zjištění mimořádné ceny věci rozhodná. Mimořádná cena věci se stanoví, má-li se její hodnota nahradit, s přihlédnutím ke zvláštním poměrům nebo ke zvláštní oblibě vyvolané náhodnými vlastnostmi věci.<ref>zákon č. 89/2012 Sb., § 492</ref>