67P/Čurjumov-Gerasimenko: Porovnání verzí

m
Doplnění odkazu.
m (Překlad první části textu.)
m (Doplnění odkazu.)
67P/Churyumov–Gerasimenko byl objeven v roce 1969 ukrajinským astronomem Klymem Čurjumovem z Kyjevské univerzity, který porovnával fotografie od Světlany Gerasimenkové původně zaměřené na Comas Solà. Klym Čurjumov objevil na rohu desky fotografie kometární objekt, který původně považoval za Comas Solà. Nacházel se jedenáctého září 1969 poblíž Almaty ve výzkumném středisku FAPHI v tehdejším hlavním městě kazašské sovětské socialistické republiky v rámci Sovětského svazu.
 
Po návratu do Kyjeva, zkoumal fotografie Čurjumov podrobněji a 22. října přibližně měsíc po tom, co byly fotografie pořízené byl již přesvědčený o tom, že nově rozpoznaný objekt nemůže být Comas Solà. Nově identifikovaný objekt se v rámci sady fotografií nacházel kolem 1,8 stupně mimo předpokládanou polohu. Comas Solà. Následná kontrola odhalila obraz objektu Comas Solà na předpokládaném místě, tím se potvrdila odlišnost nového objektu později pojmenovaného 67P/Churyumov–Gerasimenko.
 
=== Tvar komety ===
Kometa má dvě výrazné vystupující části napojené na sebe tenkým spojem. Větší lalok tělesa má přibližné rozměry 4.1×3.3×1.8 km (2.5×2.1×1.1 mi) a menší je o rozměru 2.6×2.3×1.8 km (1.6×1.4×1.1 mimil). S každým oběhnutím ztrácí kometa, hmotu a ve formě plynů a prachu, která je vypařována vlivem záření ze Slunce. Současný předpoklad postupné ztráty je o průměrné tloušťce 1 ± 0.5 m (3.3 ± 1.6 ft)metru, který se vytratí za jeden dokončený oběh.
 
Tvar samotný je výsledkem lehkého nárazu dvou těles za poměrně nízké rychlosti. Odhalené povrchové vrstvy jsou ve viditelných dvou částech, směrované do různých směrů naznačující formování tělesa fúzí původně dvou rozdělených těles do jedné komety 67P/Churyumov–Gerasimenko.
 
=== Povrch ===
Povrch komety je rozdělen na 26 oblastí, které jsou pojmenované po egyptském božstvu. Oblasti rozléhající se na větším laloku jsou pojmenované podle bohů a oblasti na sousedním menším laloku jsou pojmenované po bohyních. Nejdříve bylo definováno 19 oblastí na severní polokouli tělesa přibližně dle rovníku nepravidelného tělesa. Později, ponásledkem nasvícení jižní hemisféry Sluncem, bylo rozeznáno dalších sedm oblastí za využití stejných metod.
 
== Povrchové změny ==
Bylo pozorováno mnoho aktivních změn na povrchu komety, běhemBěhem průběhu mise sondy [[Rosetta (sonda)|Rosetta]], bylo pozorováno mnoho aktivních změn na povrchu komety. Obzvláště v době, kdy se kometa nacházela v ''[[Perihélium|přísluní]].'' Povrchové změny se projevovaly rozvíjejícími se kruhovými útvary na hladkém povrchu, které narůstaly za den i o několik metrů. Aktivita byla pozorována i na tenkém můstku mezi laloky, kde se přemístily kameny o šířce desítek metrů. Bylo pozorováno několik sesuvů srázů odhalujících nové rysy skryté pod povrchovou vrstvou a také kameny přemístěné i o 100 metrů z původní lokace na jádru komety. Konkrétní příklad byl zachycen v prosinci 2010 přístrojem sondy NAVCAM jako nově odhalená světlá oblast na povrchu. Výzkumníci týmu mise Rosetta došli k závěru, že se na povrchu komety zřítil velký útes. Jednalo se o zcela první blízké zaznamenání kolapsu vrstvy materiálu obíhající sondou a spojeného s povrchovou aktivitou komety.  
 
== Galerie ==
569

editací