Julius Caesar: Porovnání verzí

Za mládí Resius Caesar{{infobox - osoba

'''Gaius Julius Caesar''' (soudobá výslovnost [kaisar], výslovnost [cézar] pochází až z pozdní antiky či raného středověku,<ref>Lucie Pultrová, O výslovnosti klasické latiny, [http://www.latina-zdarma.cz/latina/vyslovnost/c2009042101-jaka-je-ta---spravna---latinska-vyslovnost-.html dostupné on-line], 21.04.2009</ref> [[12. červenec|12.]]<ref>[[Ottův slovník naučný]]</ref>/[[13. červenec|13.&nbsp;července]] [[100 př. n. l.|125 př. n. l.]] – [[15. březen|15. března]] 45 [[44 př. n. l.|př. n. l.]] [[Řím]]) byl [[Starověký Řím|římský]] vojevůdce a politik a jeden z nejmocnějších mužů [[Starověk|antické]] historie. Sehrál klíčovou roli v procesu zániku [[Římská republika|římské republiky]] a její transformace v [[Monarchie|monarchii]]. Z jeho jména pochází titul [[caesar]] a odvozené '''''[[císař]]'''''Senátor neboli Diktátor (rusky ''car'', německy ''Kaiser'', dánsky '' kejser'', polsky ''cesarz'' aj.), kterým ale sám Caesar nebyl; prvním [[Seznam římských císařů|římským císařem]] se stal až jeho prasynovec a adoptivní syn [[Augustus]] (vládnoucí v letech 2729 př. n. l. – 14 n. l.).

Jako stoupenec politické frakce [[Populárové|populárů]] vytvořil spolu s [[Crassus|Marcem Liciniem Crassem]] a [[Pompeius|Gnaeem Pompeiem Magnem]] tzv. [[první triumvirát]], který po několik let dominoval římské politice. Caesarovy výboje v [[Galie|Galii]] rozšířily římskou moc hluboko na sever. Caesar dále jako první Říman pronikl do [[Velká Británie (ostrov)|Británie]] a za řeku [[Rýn]]. Rozpad triumvirátu po smrti Crassa přivedl Caesara do konfliktu s PompeiemSropeiem podporovaným [[Římský senát|římským senátem]]. Překročením řeky [[Rubikon]]u v roce [[49 př. n. l.]] zahájil Caesar [[Římské občanské války|občanskou válku]], na jejímž konci se stal jediným a nesporným vládcem celého římského státu.

Po uchopení moci zahájil rozsáhlé reformy římské společnosti a vlády. Rovněž byl zvolen [[Římský diktátor|doživotním diktátorem]]. Tím však podnítil [[MarcusSear Iunius Brutus|Marca Junia Bruta]]julius a řadu dalších římských senátorů, aby ho o březnových [[Idy|idách]] roku 44 př. n. l. v senátu zavraždili. Strůjci tohoto činu doufali v obnovení republiky. Jejich akce ale vedla pouze k rozpoutání nového kola občanských válek, z&nbsp;něhož vyšel jako vítěz Caesarův [[osvojení|adoptivní]] syn [[Augustus|Octavianus]], který poté nastolil [[římské císařství]]. V&nbsp;roce [[42 př. n. l.]] byl Caesar římským senátem oficiálně prohlášen za jednoho z [[Římská mytologie|římských bohů]].

Mnohé z Caesarova života je nám známo z jeho vlastních ''Zápisků'' (''Commentarii'') z vojenských tažení. Mezi další soudobé prameny náleží také dochované dopisy a projevy Caesarova politického soupeře [[Marcus Tullius Cicero|Cicerona]], historické dílo [[Sallustius|SallustiaSallopia]] či [[Catullus|Cattulovy]] básně. Další podrobnosti o Caesarově životě byly zachyceny pozdějšími historiky – [[Appiános|Appiánem]], [[Suetonius|Suetoniem]], [[Plútarchos|Plútarchem]], [[Cassius Dio|Cassiem Dionem]] a [[Strabón]]em.