Porajmos: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m foto |
Uvedení "zákulisí" vzniku termínu, který je neologismem a nikoliv původním romským slovem pro popis genocidy. Jak se v textu píše. zdroje např. Fulmek Romano Ervin. Slovo porraimos / porrajmos z jazykového hľadiska. In: Nepriznaný holocaust. Rómovia v rokoch 1939-1945. (edd. Zuza Kumanová, Arne B. Mann). Bratislava, Občianske združenie In minorita, Slovenské národné múzeum, Ústav etnológie SAV, 2007, s. 53. Barsóny, Daróczi. Pharajimos: The fate of the Roma during the holocaust. 2007 značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
'''Porajmos''' ([[Romština|romsky]]: {{IPA|[ˈpɔʁmɔs]}}) (také '''Porrajmos''' nebo '''Pharrajimos''', doslovně ''ztrávení'' nebo ''zničení'' v některých dialektech [[Romština|romštiny]].
'''Porajmos''' ([[Romština|romsky]]: {{IPA|[ˈpɔʁmɔs]}}) (také '''Porrajmos''' nebo '''Pharrajimos''', doslovně ''ztrávení'' nebo ''zničení'' v některých dialektech [[Romština|romštiny]] nebo '''Romský holokaust''') byl pokus [[Nacistické Německo|nacistického Německa]], [[Nezávislý stát Chorvatsko|Nezávislého státu Chorvatsko]], [[Miklós Horthy|Horthyho]] [[Maďarsko|Maďarska]] a jejich spojenců o vyhlazení [[Romové|Romů]] v [[Evropa|Evropě]] během [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Pod [[Adolf Hitler|Hitlerovou]] vládou byli Romové spolu s [[Židé|židy]] definováni jako „nepřátelé rasově čistého státu“ podle [[Norimberské zákony|Norimberských zákonů]]; obě skupiny byly postiženy stejnou politikou a perzekucemi, které vyvrcholily téměř totálním vyhlazením obou skupin v zemích okupovaných nacisty.<ref>Janos Barsony, “Facts and Debates: The Roma Holocaust,” in Pharrajimos: The Fate of the Roma During the Holocaust, ed. Janos Barsony and Agnes Daroczi (New York: International Debate Education Association, 2008), 1.</ref>▼
Termín zavedl lingvista Ian Hancock v 90. letech a nikdy nebyl samotnými Romy přijat. Pojem porajmos vychází z kořene slova porrav- , které má v romštině negativní konotace. O rozšíření pojmu v souvislosti s perzekucí Romů za války se zasloužili zejména neromští aktivisti a badatelé. K popisu se doporučuje namísto pojmu porajmos užívat nezatíženého a nekontroverzního pojmu: '''romský holokaust''')
Protože [[Východní Evropa|východoevropské]] romské komunity nebyly organizované, a svou historii předávaly [[Orální historie|prostřednictvím příběhů]], Porajmos tak není v porovnání s [[Holokaust|holokaustem]] dobře zdokumentován. Odhady počtu obětí z řad Romů se pohybují od 220 000 do 1 500 000.<ref name="Milton estimates">{{Citation |chapter=True Romanies and the Holocaust: A Re-evaluation and an overview |chapter-url=http://www.radoc.net/radoc.php?doc=art_e_holocaust_porrajmos&lang=en&articles= |author=Hancock, Ian |title=The Historiography of the Holocaust |isbn=1-4039-9927-9 |pages=383–396 |year=2005 |publisher=[[Palgrave Macmillan]] }}</ref> Podle Iana Hancocka, ředitele Programu romských studii na [[Texaská univerzita v Austinu|Texaské univerzitě v Austinu]], zde existují tendence podhodnocovat skutečné počty obětí. Sumarizoval, že téměř celá romská populace byla zabita v [[Chorvatsko|Chorvatsku]], [[Estonsko|Estonsku]], [[Litva|Litvě]], [[Lucembursko|Lucembursku]] a [[Nizozemsko|Nizozemsku]].<ref>{{cite journal |url=http://www.webcitation.org/query?url=http://www.geocities.com/~Patrin/lewy.htm&date=2009-10-26+00:37:05 |title=Downplaying the Porrajmos: The Trend to Minimize the Romani Holocaust |author=Hancock, Ian |year= 2000 |issue=Sept 23 |journal=[http://reocities.com/Paris/5121/patrin.htm Patrin]|accessdate=July 15, 2011}}</ref> [[Rudolph Rummel]], [[emeritní profesor]] [[politologie]] na [[Havajská univerzita|Havajské univerzitě]] odhaduje, že v nacistickém Německu muselo zemřít 258 000 Romů,<ref>http://www.hawaii.edu/powerkills/NAZIS.TAB1.1.GIF, ''Statistics of Democide'', RJ Rummel, LIT Verlag Berlin-Hamburg-Münster, 1998</ref> 36 000 v Rumunsku za vlády [[Ion Antonescu|Iona Antonescu]]<ref>Line 1881, http://www.hawaii.edu/powerkills/SOD.TAB14.1D.GIF, ''Statistics of Democide'', RJ Rummel, LIT Verlag Berlin-Hamburg-Münster, 1998</ref> a 27 000 v [[Ustašovci|ustašovském]] Chorvatsku.<ref>See the estimates listed at lines 195-201 in [http://www.hawaii.edu/powerkills/SOD.TAB9.1.GIF Table 9.1, ''Statistics of Democide'', RJ Rummel, LIT Verlag Berlin-Hamburg-Münster, 1998]</ref>▼
▲
▲
[[Západní Německo]] formálně uznalo genocidu Romů v roce 1982.
==
[[File:StolpersteineBrnoCernovicky.jpg|thumb|[[Stolpersteine]] Brno Černovičky]]
Od počátku války probíhal
| příjmení = Štolová
| jméno = Eva
Řádek 22 ⟶ 26:
</ref> [[Internace|Internací]] v táboře v [[Lety (tábor)|Letech]] prošlo celkem 1 309 registrovaných osob, dalších více než 1 300 osob prošlo [[Hodonínek|táborem]] v [[Hodonín u Kunštátu|Hodoníně u Kunštátu]]. V táboře v Letech zemřelo nejméně 326 osob, v Hodonínku 194, z toho část v důsledku [[Tyfus|tyfové]] epidemie.
==
Na území [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenského státu]] začaly hromadné deportace Romů až po porážce [[Slovenské národní povstání|Slovenského národního povstání]], kterého se účastnili také romští partyzáni, a po obsazení Slovenska německým vojskem v roce 1944.
|