Versailleská smlouva: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Následky: Pokus napravit subjektivní formulace.
m narovnání přesměrování
Řádek 5:
'''Versailleská mírová smlouva''' byla nejdůležitější ze šesti mírových smluv uzavřených roku [[1919]] jako výsledek šestiměsíčního jednání na [[Pařížská mírová konference (1919)|Pařížské mírové konferenci]], kterou byla oficiálně ukončena [[první světová válka]] mezi [[Státy Dohody]] a [[Centrální mocnosti|Centrálními mocnostmi]]. Jednání o této smlouvě navazovalo na [[příměří]], které bylo uzavřeno [[11. listopad|11. listopadu]] [[1918]] v [[Příměří v Compiègne|Compiègnském lese]].
 
Smlouva v článku 231 stanovila, že [[Německá říše]] a její spojenci jsou jako původci války odpovědni za všechny ztráty a&nbsp;škody na civilním majetku, jež utrpěly státy spojené a&nbsp;sdružené v&nbsp;tzv. [[Státy Dohody|Dohodě]].<ref>Versailleská smlouva, článek 231, [https://cs.wikisource.org/wiki/Versailleská_smlouva#.C4.8Cl.C3.A1nek_231 dostupné online].</ref> Německu bylo uloženo, aby zaplatilo státům Dohody značné [[reparace]]. Postupně mělo Německo splácet 132&nbsp;miliard zlatých marek, což podle Londýnského rozvrhu plateb (''London Schedule of Payments'') z&nbsp;roku 1921 odpovídalo 33&nbsp;miliardám [[Americký dolar|USD]]. Později však byla Německu část uložených reparací prominuta.{{Fakt/dne|20150430141741}} Dále ztratila Německá říše část svého území v&nbsp;[[Evropa|Evropě]] a&nbsp;všechny své [[Německé kolonie|dosavadní kolonie]] v&nbsp;[[Afrika|Africe]] a&nbsp;[[Oceánie|Oceánii]]. Ve smlouvě byly poválečné hranice Německa přesně definovány. Kromě toho byla německá armáda (''Reichswehr'') podmínkami smlouvy omezena na 100&nbsp;tisíc mužů.
 
Smlouva byla podepsána [[28. červen|28.&nbsp;června]] [[1919]] v Zrcadlovém sále [[Zámek Versailles|zámku ve Versailles]] blízko [[Paříž]]e.<ref name="ponížení">Okolnosti slavnostního podpisu smlouvy jsou popsány v článku (a&nbsp;podrobněji v&nbsp;knize) německého autora z&nbsp;jeho hlediska. PLATTHAUS, Andreas: Demütigung als Prinzip (Ponížení jako princip), [[Frankfurter Allgemeine Zeitung]] [http://www.faz.net/aktuell/feuilleton/buecher/themen/buch-der-krieg-nach-dem-krieg-der-versailler-vertrag-15443190.html?printPagedArticle=true#pageIndex_0], 12.&nbsp;února 2018, s.&nbsp;13 (německy).</ref> Byla posléze [[10. leden|10.&nbsp;ledna]] [[1920]] ratifikována nově vzniklou [[Společnost národů|Společností národů]], jejímž členem Německo tehdy nebylo.{{Fakt/dne|20150430141552}} V&nbsp;[[První republika|první Československé republice]] byl text smlouvy vyhlášen ve [[Sbírka zákonů|Sbírce zákonů]] pod č.&nbsp;217/1921 Sb.
Řádek 34:
Vojenské podmínky Versailleské smlouvy vůči Německu byly tvrdé a&nbsp;ze strany Francie byly motivovány nejenom obavami z&nbsp;příštího vývoje, ale podle některých historiků také touhou po odplatě (tzv. [[Revanšismus|revanšismem]]).{{Fakt/dne|20150430141552}} Během [[Francouzsko-pruská válka|francouzsko-pruské války]] v&nbsp;letech 1870-1871 byla Francie poražena a&nbsp;ztratila [[Alsasko-Lotrinsko]], což mělo negativní vliv na postoje značné části francouzské veřejnosti vůči [[Německé císařství|Německému císařství]]. K&nbsp;utvrzení touhy po odplatě přispěly také obrovský počet padlých a zraněných francouzských vojáků a civilistů a&nbsp;nesmírné ekonomické škody způsobené [[První světová válka|první světovou válkou]] na území Francie. Na západě Německa neprobíhaly v&nbsp;této válce naopak téměř žádné vojenské operace. Obavy z&nbsp;budoucí německé agrese určovaly značnou část poválečného jednání Francie s&nbsp;Německem.
 
Německá armáda byla ustanoveními Versailleské smlouvy omezena na 100&nbsp;tisíc mužů. [[Všeobecná branná povinnost]] v&nbsp;Německu byla zakázána. Německo nesmělo mít žádné [[tank]]y, žádné těžké [[dělostřelectvo]] a&nbsp;žádný [[generální štáb]] (''Generalstab''). Německé vojenské [[Válečné loďstvo|námořnictvo]] bylo omezeno na 15&nbsp;tisíc mužů a mohlo mít pouze šest [[Bitevní loď|bitevních lodí]] (s&nbsp;výtlakem méně než 10&nbsp;tisíc tun), šest [[křižník]]ů a&nbsp;dvanáct [[Torpédoborec|torpédoborců]]. [[Ponorka|Ponorky]] byly Německu zcela zakázány, stejně tak jako [[vojenské letectvo]]. Dále smlouva stanovila, že řadoví vojáci nesmí sloužit po dobu kratší než 12&nbsp;let a&nbsp;důstojníci po dobu kratší než 25&nbsp;let, což mělo mít ten účinek, aby mohlo pouze omezené množství mužů procházet vojenským výcvikem.
 
Článek 231 smlouvy (klausule o válečné vině) připisovala Německu zodpovědnost za „ztráty a&nbsp;utrpení“ [[Státy Dohody|států Dohody]] v&nbsp;průběhu války. Tento článek pak poskytl základ pro válečné reparace, jejichž celková suma byla určena komisí zastupující Dohodové státy. V&nbsp;lednu [[1921]] byly reparace vyčísleny na 269&nbsp;miliard zlatých marek, což většina ekonomů považovala za přehnané.{{Fakt/dne|20150430141552}} Později toho roku byla tato částka zredukována na 132&nbsp;miliard zlatých marek, což ale stále většina Němců považovala za neúměrnou sumu. Ekonomické problémy způsobené placením reparací spolu s&nbsp;odporem Němců vůbec je platit jsou některými historiky uváděny jako jedna z&nbsp;příčin politické a&nbsp;hospodářské krize [[Výmarská republika|Výmarské republiky]] a&nbsp;následného převzetí moci [[Adolf Hitler|Adolfem Hitlerem]] a&nbsp;dokonce i&nbsp;vypuknutí [[Druhá světová válka|druhé světové války]].{{Doplňte zdroj}}