Acanthostega: Porovnání verzí

Přidáno 433 bajtů ,  před 4 lety
m
bez shrnutí editace
mBez shrnutí editace
značky: editace z Vizuálního editoru odkaz do cizojazyčné Wikipedie
mBez shrnutí editace
{{Taxobox
[[Soubor:Acanthostega_model.jpg|odkaz=https://en.wikipedia.org/wiki/File:Acanthostega%20model.jpg|náhled|Zrekonstruovaná podoba acanthostegy ve Státním muzeu přírodních věd ve Stuttgartu]]
| jméno = Acanthostega
Acanthostega je rod vyhynulých [[Čtyřnožci|čtyřnožců]], kteří patřili mezi první obratlovce s diferenciovanými končetinami. Poprvé se tito živočichové objevili během pozdního [[Devon (geologie)|devonu]] asi před 365 miliony let. Z anatomického hlediska tvořili přechod mezi [[Nozdratí|nozdratými rybami]] a živočichy zcela přizpůsobenými přechodu na souš.
| obrázek = Acanthostega_gunnari.jpg
| popis obrázku = ''[[Acanthostega]] gunnari''
| šířka obrázku = 260px
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| kmen = [[strunatci]] (Chordata)
| podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata)
| infrakmen = '''čtyřnožci''' (Tetrapoda)
| druhotné dělení = skupiny
| podřazené taxony = * [[obojživelníci]] (Amphibia)
* [[Amniota]]
** [[Sauropsida]]
*** [[plazi]] (Reptilia)
*** [[ptáci]] (Aves)
** [[Synapsida]]
*** [[savci]] (Mammalia)
| sesterska = [[dvojdyšní]] (Dipnoi)
| rod = Acanthostega
}}Acanthostega je rod vyhynulých [[Čtyřnožci|čtyřnožců]], kteří patřili mezi první obratlovce s diferenciovanými končetinami. Poprvé se tito živočichové objevili během pozdního [[Devon (geologie)|devonu]] asi před 365 miliony let. Z anatomického hlediska tvořili přechod mezi [[Nozdratí|nozdratými rybami]] a živočichy zcela přizpůsobenými přechodu na souš.
 
== Popis ==
 
Výzkum na základě švů lebky acanthostega ukazuje, že tento druh byl schopen kousat kořist na nebo v blízkosti břehu. Markey a Marshall porovnali lebku acanthostegy s lebkami ryb, které využívají sání jako hlavní zůsob loovu kořisti, a zvířat, která svou kořist usmrcovala kousnutím, jako to dělá většina suchozemských živočichů. Jejich výsledky ukazují, že acanthostega byl přizpůsobena tomu, co označují jako „suchozemský styl krmení“, což silně podporuje hypotézu, že se tento typ krmení poprvé objevil vodních živočichů. Pokud je tato hypotéza správná, ukazuje, že acanthostega byla zvíře specializované pro lov, žijící v mělkých vodách, které tvořilo přechod mezi vodními a suchozemskými živočichy. Novější výzkumy také ukazují, že je možné, že se acanthostega vyvinula z předka, který byl životu na souši přizpůsoben lépe než samotná acanthostega.
[[Soubor:Acanthostega_gunnari.jpg|odkaz=https://en.wikipedia.org/wiki/File:Acanthostega%20gunnari.jpg|náhled|Rekonstrukce kostry acanthostegy]]
 
== Objev ==
Zkamenělé pozůstatky jsou obecně dobře zachovalé. Slavná fosilie, díky níž byl objasněn význam tohoto druhu, byla objevena Jennifer A. Clackovou ve východním Grónsku v roce 1987, ačkoli několik úlomků lebky objevili již v roce 1933 Gunnar Säve-Söderbergh a Erik Jarvik.
 
== Evoluce ==
[[Soubor:Acanthostega_model.jpg|odkaz=https://en.wikipedia.org/wiki/File:Acanthostega%20model.jpg|náhled|Zrekonstruovaná podoba acanthostegy ve Státním muzeu přírodních věd ve Stuttgartu]]
Acanthostega je považována za součást rozšířené evoluční záření v pozdním devonu, počínaje čistě vodními čtyřnožci, jejichž evoluční potomci vykazují zvýšenou schopnost dýchat vzduch, s čímž souvisí také  adaptace čelistí, žaber a svalů krku umožňuje volnější pohyb hlavy než u ryb. Tyto změny byly zaznamenány již u staršího rodu Tiktaalika. Jedinci tohoto rodu se stejně jako ichthyostega dokázali lépe pohybovat na souši, jsou ale považování primárně za vodní živočichy.
 
13

editací