Wikipedie

Výstava soudobé kultury v Československu: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
+2 napsané pavilony k výstavě
m úprava odkazů, typografie, kategorie
Řádek 1:
'''Výstava soudobé kultury v Československu''' se uskutečnila od [[26. květen|26. května]] [[1928]]<ref name="BV-10">{{Citace monografie
| příjmení = Crhonek
| jméno = Iloš
Řádek 12:
| strany = 10
| isbn =
}}</ref> do září 1928 na nově zbudovaném [[Brněnské výstaviště|Brněnském výstavišti]]. Byla oslavou a prezentací úspěchů [[První československá republika|československého státu]] za prvních 10 let jeho existence. Akce se uskutečnila na ploše o rozloze 30 000 m<sup>2</sup><ref name="MV-39">{{Citace monografie
| příjmení = Svoboda
| jméno = Václav
Řádek 28:
 
== Příprava a areál ==
O velkolepé výstavě, která by se uskutečnila k 10 letům od vzdnikuvzniku ČSR již uvažoval v roce [[1924]] [[Jan Máša]], náměstek brněnského primátora. Rozhodnutí, že se výstava uskuteční, padlo dne [[14. květen|14. května]] [[1926]].<ref name="BV-10"/>▼
 
Právě pro potřeby této výstavy vzniklo brněnské výstaviště ve své původní, [[funkcionalismus|funkcionalistické]] podobě podle návrhu [[Josef Kalous|Josefa Kalouse]], [[Emil Králík|Emila Králíka]] a [[Jaroslav Valenta (architekt)|Jaroslava Valenty]]. Středem pozornosti byl dnešní [[Pavilon A]], známý pod názvem Obchodně-průmyslový palác.<ref name="MV-38">{{Citace monografie▼
▲O velkolepé výstavě, která by se uskutečnila k 10 letům od vzdniku ČSR již uvažoval v roce [[1924]] [[Jan Máša]], náměstek brněnského primátora. Rozhodnutí, že se výstava uskuteční, padlo dne [[14. května]] [[1926]].<ref name="BV-10"/>
 
▲Právě pro potřeby této výstavy vzniklo brněnské výstaviště ve své původní, [[funkcionalismus|funkcionalistické]] podobě podle návrhu [[Josef Kalous|Josefa Kalouse]], [[Emil Králík|Emila Králíka]] a [[Jaroslav Valenta (architekt)|Jaroslava Valenty]]. Středem pozornosti byl dnešní [[Pavilon A]], známý pod názvem Obchodně-průmyslový palác.<ref name="MV-38">{{Citace monografie
| příjmení = Svoboda
| jméno = Václav
Řádek 46 ⟶ 45:
}}</ref> Jeho výstavba musela být urychlena, stejně jako realizace celého výstaviště, a to kvůli termínu zahájení.
 
Jednotlivé pavilony výstaviště byly pro potřebu veletrhu navrženy tehdy známými architekty – mezi které patřil např.: [[Bohuslav Fuchs|Bohuslavem Fuchsem]], který navrhl hned několik staveb (do dnešní doby se zachoval se jediný, a to [[Pavilon Brno|pavilon města Brna]])., [[Pavilon AVU]] zase navrhl známý český architekt [[Josef Gočár]]. Exponáty výstavy bylo i několik moderních domů ve svahu nad výstavištěm. V jižní straně u vchodové brány se nacházely tři funkcionalistické pavilony s cihlovými stěnami: [[Pavilon Brno]]města Brna, [[Pavilon Morava]] a [[Pavilon města Prahy]]. Většina výstavních pavilonů se soustředila u hlavní výstavní třídy, která vede v ose západ-východ.
 
Výstavu propagovaly československé zastupitelské úřady v zahraničí a oslovena byla i velvyslanectví různých zemí v Československu. Někteří státní dopravci poskytli slevy na jízdenky, aby se mohli jejich občané na výstavu do Brna vypravit ([[Království SHSSrbů, Chorvatů a Slovinců|Jugoslávie]], [[Itálie]], [[Německo]]). Mezi veřejností se rozšířily obavy, že výstava je předražená a že bude nakonec její otevření bude kvůli hektické výstavbě areálu nakonec odloženo,; otevřena však byla nakonec včas.
 
== Průběh ==
 
Samotná výstava byla rozdělena na osm částí a 26 výstavních oborů. Tyto části nesly názvy:
 
* 1.# Školství obecné, střední, zemědělské, odborné a umělecko-průmyslové
* 2.# Věda, duchová a technická kultura a školství vysoké ([[Pavilon národního školství]])
* 3.# Umění
* 4.# Umělecký průmysl
* 5.# Samospráva (v rámci této části byly otevřeny [[Pavilon Brno]], [[Pavilon Morava]] a [[Pavilon města Prahy]]).
* 6.# Zemědělství a zahradnictví
* 7.# Radio a kino (v rámci této části bylo zprovozněno [[Veletržní kino]]).
 
Celý areál výstaviště byl ve své původní podobě představen ve funkcionalistickém stylu; s řadami budov, které se do současné doby již vůbec nedochovaly. V rámci veletrhu se uskutečnila také výstava s názvem [[Kolonie Nový dům|Nový dům]], v rámci níž bylo vybudováno 16 vzorových domů v [[Pisárky|Pisárkách]]. Na veletrhu se prezentovaly i národnostní menšiny v ČSR, například i německý spolek v [[Pavilon Werkbund|pavilonu Werkbund]].
 
Výstava byla zahájena dne [[26. květen|26. května]] 1928 za přítomnosti nejvyšších představitelů ČSR (vládní delegace, poslanecké delegace, prezidenta republiky a diplomatického sboru). Nad výstavou převzal záštitu prezident republiky [[Tomáš Garrigue Masaryk]], který ji také později navštívil.
 
Samotnou výstavu navštívilo 2,7 milionů lidí,<ref name="MV-47">{{Citace monografie
Řádek 91 ⟶ 89:
 
{{Portály|Česko}}
 
[[Kategorie:Události roku 1928]]▼
[[Kategorie:Dějiny Brna]]▼
[[Kategorie:Výstavy]]
[[Kategorie:Brněnské výstaviště]]
▲[[Kategorie:Dějiny Brna]]
▲[[Kategorie:Události roku 1928]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Výstava_soudobé_kultury_v_Československu“