Interval (hudba): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: přidáno {{Autoritní data}} |
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
Řádek 2:
== Názvy intervalů ==
Nejmenší vzdálenost mezi dvěma tóny je v evropské hudbě
Intervaly se nazývají podle toho, o kolik stupňů [[diatonická stupnice|diatonické stupnice]] (např. C dur) jsou od sebe oba tóny intervalu vzdáleny. Jejich názvy jsou počeštělé [[latina|latinské]] řadové číslovky v ženském rodě (''prima'' = první, ''secunda'' = druhá, ''tertia'' = třetí, atd.). Tyto názvy platí pro všechny diatonické stupnice – tedy pro všechny durové, mollové a církevní [[stupnice (hudba)|hudební stupnice]]. V tabulce níže jsou uvedeny příklady pro stupnice C dur a e moll.
Řádek 202:
Poznámka k výslovnosti: Fbb („feses“), Fb („fes“), F („ef“), F# („fis“), F## („fisis“) apod.
Pokud provedeme [[enharmonická záměna|enharmonickou záměnu]], může mít jeden interval více názvů. Například interval obsahující čtyři půltóny je velká tercie (např. C – E), může se ale také nazývat dvojzvětšená sekunda (C – D##) nebo zmenšená kvarta (C – Fb). Varianty intervalů s „neobvyklými“ názvy se vyskytují kvůli logice hudební harmonie: např. malá septima má v harmonii jinou funkci než zvětšená sexta, byť oba intervaly v temperovaném ladění znějí stejně. Provedeme-li tedy enharmonickou záměnu v zápisu not (např. místo G – E# napíšeme G – F), posluchač klavírní skladby nepozná žádný rozdíl, ale harmonický záměr skladatele přestane být z notového zápisu zřejmý..samo sebou tady nejsou intervaly třeba od D1 😡
== Velikost intervalů ==
|