Špičácký tunel: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Uspořádání obrázků.
upravy, obrazek přes WD (hned zprovozním)
Řádek 1:
{{Infobox - železniční tunel
| název = Špičácký tunel
| obrázek =
| velikost obrázku =
| popisek =
| stát = {{flagicon|Česko}} [[Česko|Česká republika]]
| místo = pod vrchem [[Špičák (Železnorudská hornatina)|Špičák]], <br />vesnice [[Špičák (Železná Ruda)|Špičák]]
Řádek 16 ⟶ 13:
| kolejí v tubusu 1 = stavebně 2, <br />položena a provozována 1
| maximální rychlost = 60
| dodavatel =
| geologická sondáž =
| zahájení = [[1874]]
| průraz =
| dokončení = [[1877]]
| otevření =
| náklady =
| celková délka =
| průměr 1 =
| délka tubusu 1 = 1,747
| bezpečnostní stanice =
| servisní stanice =
| vytěžený objem =
| vytěžená hmotnost =
}}
{{požadavek na obrázek}}
[[Soubor:Špičácký tunel - severní portál.jpg|náhled]]
'''Špičácký tunel''' je železniční tunel na trati Plzeň – Železná Ruda, mezi dnešními stanicemi Hojsova Stráž-Brčálník a Špičák a je jejím největším a nejzajímavějším objektem. Byl postaven v letech 1874 – 1877 a slavnostně otevřen 11. října 1877. Má délku 1747 m a v době jeho dokončení se jednalo o nejdelší tunel v Rakousko - Uhersku. Proražení tunelu bylo nezbytné  pro překonání horského pásma Šumavy a přivedení železnice – tehdejší odbočky Plzeňsko-březenské dráhy do Železné Rudy a její napojení na trať Deggendorf – Železná Ruda. Tunel byl až do roku 2007  nejdelším železničním tunelem v Česku. Poté byl předstižen Březenským tunelem, který je o 11 m delší.
[[Soubor:Špičácký tunel - severní portál se strážním domkem.jpg|náhled]]