Národní památník na Vítkově: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Pomníky a památníky na Žižkově za použití HotCat
základní úprava
Řádek 27:
[[Soubor:Narodni_pamatnik.jpg|thumb|Pohled na památník v noci]]
 
'''Národní památník na Vítkově''' je [[Funkcionalismus|funkcionalistický]] památník, jehož hrubá stavba byla postavena v&nbsp;letech [[1929]]–[[1933]]<ref name="muzeum">[http://www.nm.cz/download/npv_pro_navstevniky.pdf Stručné dějiny Památníku]</ref> na vrchu [[Vítkov (Pražská plošina)|Vítkově]] v&nbsp;[[Praha|Praze]] podle projektu [[Jan Zázvorka starší|Jana Zázvorky]]. Hlavním účelem mělo být uctění památky československých [[Československé legie|legionářů]] a&nbsp;československého odboje v&nbsp;období [[První světová válka|1.&nbsp;první světové války]] ([[1914]]–[[1918]]).
 
Rozšířen byl v&nbsp;letech [[1946]]–[[1949]]. Mezi lety [[1954]]–[[1962]] tu bylo umístěno [[mauzoleum]] [[Klement Gottwald|Klementa Gottwalda]]. Dnes jsou v památníku uloženy ostatky [[Hrob neznámého vojína|neznámého vojína]] z [[Bitva u Zborova|bitvy u Zborova]] a z [[Karpatsko-dukelská operace|dukelské operace]]. Zároveň byla v památníku instalována expozice Křižovatky české a československé státnosti. Součástí památníku je i třetí největší bronzová jezdecká socha na světě, socha [[Jan Žižka|Jana Žižky]].
 
== Historie kopce ==
[[Husitství|Husité]] na Vítkově zaznamenali pod vedením [[Jan Žižka|Jana Žižky z&nbsp;Trocnova]] válečný úspěch: [[14. červenec|14.&nbsp;července]] [[1420]] zde porazili [[KřížovéBitva výpravyna Vítkově|křižáckébitvě na Vítkově]] vojsko – viz článekporazili [[bitva naKřížové Vítkověvýpravy|křižácké]] vojsko. Ale už tehdy se známý pražský kopec zhruba sto let jmenoval [[Vítkov (Pražská plošina)|Vítkov]]. Pojmenován byl po pražském měšťanovi Vítkovi z&nbsp;Hory, který zde měl [[Vinice|vinici]]. Nejstarší doložená zpráva o&nbsp;kopci nad pražským [[Žižkov]]em pochází už z&nbsp;roku [[1041]].
 
== Národní památník ==
Řádek 64:
 
== Výstavba památníku ==
Při stavbě památníku bylo ve zcela mimořádné míře použito přírodního kamene, hlavně [[Žula|žul]] a&nbsp;[[mramor]]ů domácího původu. Architektonické řešení památníku zpracoval [[Jan Zázvorka starší|Jan Zázvorka]] a jeho uměleckou výzdobu měli na starosti autoři: [[Vincenc Beneš]], [[Josef Malejovský]], [[Otakar Nejedlý]], [[Karel Štípl]], [[Otakar Švec (sochař)|Otakar Švec]], [[Jan Štursa]], [[Max Švabinský]] a&nbsp;další.
{{upravit část}}
Při stavbě památníku bylo ve zcela mimořádné míře použito přírodního kamene, hlavně [[Žula|žul]] a&nbsp;[[mramor]]ů domácího původu.
 
'''Budova''': je orientována na ose kopce [[Vítkov (Pražská plošina)|Vítkova]], zhruba východo-západním směrem, ''délka'' 143&nbsp;[[metr]]ů, ''šířka'' 27,6&nbsp;metrů a ''výška'' 31,5&nbsp;metrů.
'''Architektonické řešení''': [[Jan Zázvorka starší|Jan Zázvorka]].
 
'''Umělecká výzdoba''': [[Vincenc Beneš]], [[Josef Malejovský]], [[Otakar Nejedlý]], [[Karel Štípl]], [[Otakar Švec (sochař)|Otakar Švec]], [[Jan Štursa]], [[Max Švabinský]] a&nbsp;další.
 
'''Budova''': je orientována na ose kopce [[Vítkov (Pražská plošina)|Vítkova]], zhruba východo-západním směrem, ''délka'' 143&nbsp;[[metr]]ů, ''šířka'' 27,6&nbsp;metrů a ''výška'' 31,5&nbsp;metrů.
 
== Chronologický přehled vývoje památníku ==
Řádek 94 ⟶ 89:
* [http://www.nm.cz/sluzby-detail.php?f_id=7 Národní muzeum – domovská stránka památníku]
* [http://mauzoleum.sf.cz Dokument ''Mauzoleum Klementa Gottwalda'']
 
{{Pražská muzea a galerie}}
{{Autoritní data}}