Irena Athénská: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
členění hesla
Řádek 38:
[[Soubor:Solidus-Irene-sb1599.jpg|thumb|[[Solidus]] znázorňující Irenu jako „basilissu“ - císařovnu.]]
 
'''Irena z Athén''' (řecky{{Vjazyce|řečtina=el}} ''Εἰρήνη ἡ Ἀθηναία'' - Eirene)Eiréne, ([[752]] v [[Athény|Athénách]] – [[9. srpen|9. srpna]] [[803]] ve vyhnanství na ostrově [[Lesbos (ostrov)|Lesbu]]) byla ve vztahu manželském a mateřském s císaři Byzantské říše [[Byzantská říše|východořímské]], správy však v obou případech vyřizovala ona, dala by se tedy považovat za císařovnu.
 
== Život ==
V roce [[769]] se stala manželkou [[Leon IV. Chazar|Leona IV.]], který se stal v roce [[775]] císařem. Rok po svatbě porodila syna, pozdějšího císaře [[Konstantin VI.|Konstantina VI.]]
V roce [[769]] se stala manželkou [[Leon IV. Chazar|Leona IV.]], který se stal v roce [[775]] císařem. Rok po svatbě porodila syna, pozdějšího císaře [[Konstantin VI.|Konstantina VI.]] Po Leonově smrti v roce [[780]] se stala Irena [[regent]]kou tehdy devítiletého císaře Konstantina a zůstala jí až do jeho plnoletosti. I potom setrvala císařovnou společně s ním. Poté co ho nechala v roce [[797]] usmrtit a ještě předtím oslepit, Irena získala samovládu a tím se stala také první ženou na trůně východořímského císařství.
 
Jako císařovna nebyla však příliš úspěšná. Armáda jí poskytovala jen vlažnou podporu a její rádcové a úředníci intrikovali mezi sebou. Snažila se tedy získat oblibu u lidu snížením daní. Podporu však nenalezla, naproti tomu uvrhla říši do finančních obtíží.
Řádek 49:
Ze skutečnosti, že císařem byla žena, vznikaly různé problémy s dalekosáhlými důsledky: Podle [[Římské právo|římského práva]] nemohla totiž žádná žena velet vojsku. Poněvadž císař zaujímal tuto pozici ze svého úřadu, nemohla být žádná žena legálně císařem. Jak říkají některé historické prameny, z tohoto důvodu pokládal [[papež]] [[Lev III.]] římský císařský trůn za uprázdněný a v zimě roku [[800]] tak mohl korunovat [[Karel Veliký|Karla Velikého]] císařem. Tento akt po právní stránce eliminoval východořímské císařství na západě a došlo tak k obnově [[Západořímská říše|západořímského císařství]].
 
Podle Theofana Karel po korunovaci uvažoval dokonce o svatbě s Irenou, aby tak legalizoval svou vládu i na východě. Sňatek se však neuskutečnil, kromě jiných důvodů také proto, že Irena v roce [[802]] abdikovala a byla nahrazena svým ministrem financí [[Nikeforos I.|Nikeforem]]. Toto zklamání zřejmě Karla přimělo k tomu, aby ve sporu o [[filioque]] postupoval proti Byzanci tak rozhořčeně.

Irena zemřela v roce [[803]] ve vyhnanství na ostrově Lesbos.
 
== Literatura ==