Versailleská smlouva: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Text k obrázku upraven.
→‎Podmínky smlouvy: Českolovenský -> Československý
Řádek 6:
Smlouva v článku 231 stanovila, že [[Německá říše]] a její spojenci jsou jako původci války odpovědni za všechny ztráty a&nbsp;škody na civilním majetku, jež utrpěly státy spojené a&nbsp;sdružené v&nbsp;tzv. [[Státy Dohody|Dohodě]].<ref>Versailleská smlouva, článek 231, [https://cs.wikisource.org/wiki/Versailleská_smlouva#.C4.8Cl.C3.A1nek_231 dostupné online].</ref> Německu bylo uloženo, aby zaplatilo státům Dohody značné [[reparace]]. Postupně mělo Německo splácet 132&nbsp;miliard zlatých marek, což podle Londýnského rozvrhu plateb (''London Schedule of Payments'') z&nbsp;roku 1921 odpovídalo 33&nbsp;miliardám [[USD]]. Později však byla Německu část uložených reparací prominuta.{{Fakt/dne|20150430141741}} Dále ztratila Německá říše část svého území v&nbsp;[[Evropa|Evropě]] a&nbsp;všechny své [[Německé kolonie|dosavadní kolonie]] v&nbsp;[[Afrika|Africe]] a&nbsp;[[Oceánie|Oceánii]]. Ve smlouvě byly poválečné hranice Německa přesně definovány. Kromě toho byla německá armáda (''Reichswehr'') podmínkami smlouvy omezena na 100&nbsp;tisíc mužů.
 
Smlouva byla podepsána [[28. červen|28.&nbsp;června]] [[1919]] v Zrcadlovém sále [[Zámek Versailles|zámku ve Versailles]] blízko [[Paříž]]e.<ref name="ponížení" >Okolnosti slavnostního podpisu smlouvy jsou popsány v článku (a&nbsp;podrobněji v&nbsp;knize) německého autora z&nbsp;jeho hlediska. PLATTHAUS, Andreas: Demütigung als Prinzip (Ponížení jako princip), [[Frankfurter Allgemeine Zeitung]] [http://www.faz.net/aktuell/feuilleton/buecher/themen/buch-der-krieg-nach-dem-krieg-der-versailler-vertrag-15443190.html?printPagedArticle=true#pageIndex_0], 12.&nbsp;února 2018, s.&nbsp;13 (německy).</ref> Byla posléze [[10. leden|10.&nbsp;ledna]] [[1920]] ratifikována nově vzniklou [[Společnost národů|Společností národů]], jejímž členem Německo tehdy nebylo.{{Fakt/dne|20150430141552}} V&nbsp;[[První republika|první Československé republice]] byl text smlouvy vyhlášen ve [[Sbírka zákonů|Sbírce zákonů]] pod č.&nbsp;217/1921 Sb.
 
== Podmínky smlouvy ==
Řádek 29:
Článek 156 smlouvy převedl německé koncese v&nbsp;čínské provincii [[Šan-tung]] na [[Japonsko]], než aby navrátil suverenitu [[Čína|Číně]]. Znechucení Číňanů nad tímto ustanovením vedlo k&nbsp;demonstracím a&nbsp;ke ''Hnutí 4.&nbsp;května'' ({{Vjazyce|en}} ''May Fourth Movement'').{{Fakt/dne|20150430141552}} To nakonec vedlo k&nbsp;tomu, že Čína nepodepsala Versailleskou smlouvu. Místo toho deklarovala konec války s&nbsp;Německem až v&nbsp;září [[1919]] a&nbsp;podepsala separátní smlouvu s&nbsp;Německem v&nbsp;roce [[1921]].
 
VII. oddíl smlouvy (články 81-86) se týkal nově ustaveného [[Československo|Československa]]. Německo se zavázalo uznat ČeskolovenskýČeskoslovenský stát,<ref>Versailleská smlouva, článek 81, [https://cs.wikisource.org/wiki/Versailleská_smlouva#.C4.8Cl.C3.A1nek_81 dostupné online].</ref> Československo se naopak svolilo respektovat ustanovení, která by vítězné mocnosti udělaly v zájmu ochran menšin v Československu.<ref>Versailleská smlouva, článek 86, [https://cs.wikisource.org/wiki/Versailleská_smlouva#.C4.8Cl.C3.A1nek_86 dostupné online].</ref>Smlouva dále definovala československé hranice s Německem a Rakouskem.<ref>Versailleská smlouva, články 82-83, [https://cs.wikisource.org/wiki/Versailleská_smlouva#.C4.8Cl.C3.A1nek_82 dostupné online].</ref>
 
Vojenské podmínky Versailleské smlouvy byly tvrdé a&nbsp;ze strany Francie byly motivovány nejenom strachem, ale také touhou po odplatě (tzv. [[revanšismus]]).{{Fakt/dne|20150430141552}} Během [[Francouzsko-pruská válka|francouzsko-pruské války]] byla Francie poražena a&nbsp;ztráta [[Alsasko-Lotrinsko|Alsaska-Lotrinska]] přispěla k&nbsp;této touze po odplatě. Navíc obrovský počet mrtvých a&nbsp;značné ekonomické škody způsobené [[První světová válka|první světovou válkou]] způsobily strach z&nbsp;budoucí německé agrese a&nbsp;tím tedy touhu po ještě větší odplatě, což určovalo značnou část jednání s&nbsp;Německem.