[[Soubor:Olšanské hřbitovy, Ruská osvobozenecká armáda.jpg|náhled|upright| Masový hrob 2 generálů a 187 neznámých vojáků [[Ruská osvobozenecká armáda|ROA]] na Olšanských hřbitovech v Praze]]
====== V noci ze 7. na [[8. květen|8. května]] se povstalci dále dona pičívalky. ČNR vedla s Vlasovci neúspěšná jednání, která vyvrcholila rozhodnutím generála [[Andrej Andrejevič Vlasov|Vlasova]] opustit [[Praha|Prahu]]. Povstalci tak přišli o výraznou pomoc, která naopak, ale v menší síle, přišla v podobě partyzánské jednotky. K útoku se připravovali i [[Němci]], kteří již věděli, že v [[Remeš]]i podepsal generál [[Alfred Jodl]] bezpodmínečnou kapitulaci,<ref>http://www.fronta.cz/dokument/akt-vojenske-kapitulace-nemecka-1</ref> která měla nabýt [[Účinnost (právo)|účinnosti]] [[8. květen|8. května]] ve 23.01 [[Středoevropský čas|SEČ]].<ref>http://avalon.law.yale.edu/wwii/gs3.asp</ref> Maršál [[Ferdinand Schörner]] již věděl, že v boji nemá smysl pokračovat a snažil se zachránit, co se dalo. Jediným možným řešením bylo, aby se co nejvíce vojáků dostalo do amerického zajetí. A k tomuto potřeboval volný průchod [[Praha|Prahou]]. V časných ranních hodinách [[8. květen|8. května]] začal mohutný útok na Prahu za použití tanků a pěchoty. Od rána hořela [[Staroměstská radnice]], její novogotické křídlo muselo být po ukončení bojů strženo.<ref name="rozhlas1">http://www.rozhlas.cz/wwii/osvobozeni/_zprava/165184</ref> Pokračovaly masakry českých civilistů. Ve městě se rozhořely prudké boje, při nichž obránci využívali s úspěchem ukořistěné [[pancéřová pěst|pancéřové pěsti]], jimiž zničili mnoho tanků a obrněných vozidel. Od dopoledních hodin probíhala jednání mezi ČNR a zástupci německé armády, jejímž výsledkem bylo, že v pozdních odpoledních hodinách byly zastaveny boje, jednotky [[Wehrmacht]]u podepsaly kapitulaci<ref>[http://forum.valka.cz/topic/view/60769#218842 Protokol o provedení formy kapitulace německých branných sil v Praze]
</ref> a byl jim umožněn volný odchod z [[Praha|Prahy]]. Prahu též na základě této dohody opustily správní, soudní, policejní a jiné okupační úřady, organizace a instituce i někteří němečtí civilisté. (Za tuto dohodu byl v roce 1949 odsouzen v inscenovaném procesu na doživotí velitel pražského povstání generál [[Karel Kutlvašr]]). Příslušníci jednotek [[Waffen-SS|Waffen SS]] se však této dohodě nepodřídili a pod velením SS-Gruppenführera [[Carl Graf von Pückler-Burghauss|Carla von Pücklera]], který byl velitelem jednotek Waffen-SS na území protektorátu, pokračovali v boji. ======
