Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 71 bajtů, před 1 rokem
m
→‎Definice druhu: +E. Mayr do rámečku
Základní dělení definic druhu lze provést podle toho, jestli definice předpokládá nezávislost na taxonomovi (realistická definice), nebo naopak předpokládá závislost na taxonomovu rozhodnutí (nominalistická definice). Obě pojetí mají své výhody i nevýhody. Realistická definice lépe vystihuje stav v jednom čase. Nominalistická definice umožňuje rozhodnout ve sporných případech ([[Prstencový druh|kruhový druh]]) a v případech, když je zahrnut faktor času a postupného vývoje.<ref>FLEGR, Jaroslav. ''Evoluční biologie.'' Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1270-2.</ref>
 
Jedna z nejrozšířenějších realistických definic pochází od [[Ernst Mayr|Ernsta Mayra]]:
Jedna z nejrozšířenějších definic praví, že druh je soubor populací s jedinečným vývojovým původem a historií, tvořený navzájem si podobnými jedinci, kteří se mezi sebou mohou plodně křížit a jsou [[Rozmnožování|reprodukčně]] izolováni od jiných podobných skupin.<ref name="Bobay_2017" /> Tato definice má některé zásadní nevýhody, které v určitých konkrétních případech ztěžují či znemožňují nalézt shodu při rozlišení příbuzných organismů na druhy. Pomineme-li [[organismus|organismy]] nemající [[pohlavní rozmnožování]] ([[bakterie]], čistě [[Apomixie|apomikticky]] se množící [[rostliny]]), u nichž takto koncipovaná definice postrádá smysl, vyskytují se problémy při odlišení druhů a poddruhů u organismů, jejichž reprodukční izolaci zajišťují „zvyky“ a „geografické umístění“. Zde se dá rozlišit přístup, který rozděluje druhy podle toho, zda se kříží v přírodě, či dle toho, zda (přinuceni k rozmnožování) spolu produkují plodné [[Potomek|potomstvo]]. Vyskytují se však i další kompromisní přístupy.<ref name="Boh" />
{{Citace|Druh je soubor [[Populace|populací]] s jedinečným vývojovým původem a historií, tvořený navzájem si podobnými jedinci, kteří se mezi sebou mohou plodně křížit a jsou [[Rozmnožování|reprodukčně]] izolováni od jiných podobných skupin.|<ref name="Bobay_2017" />}}
Jedna z nejrozšířenějších definic praví, že druh je soubor populací s jedinečným vývojovým původem a historií, tvořený navzájem si podobnými jedinci, kteří se mezi sebou mohou plodně křížit a jsou [[Rozmnožování|reprodukčně]] izolováni od jiných podobných skupin.<ref name="Bobay_2017" /> Tato definice má některé zásadní nevýhody, které v určitých konkrétních případech ztěžují či znemožňují nalézt shodu při rozlišení příbuzných organismů na druhy. Pomineme-li [[organismus|organismy]] nemající [[pohlavní rozmnožování]] ([[bakterie]], čistě [[Apomixie|apomikticky]] se množící [[rostliny]]), u nichž takto koncipovaná definice postrádá smysl, vyskytují se problémy při odlišení druhů a poddruhů u organismů, jejichž reprodukční izolaci zajišťují „zvyky“ a „geografické umístění“. Zde se dá rozlišit přístup, který rozděluje druhy podle toho, zda se kříží v přírodě, či dle toho, zda (přinuceni k rozmnožování) spolu produkují plodné [[Potomek|potomstvo]]. Vyskytují se však i další kompromisní přístupy.<ref name="Boh" />
 
Další komplikací je tradiční snaha některých škol vylučovat vyšlechtěná domácí a hospodářská zvířata do samostatných druhů, ačkoliv jsou stále schopna křížení s divokými předky (viz např. [[Pes domácí|pes]], který je ve smyslu předchozí definice poddruhem [[vlk obecný|vlka]], ale občas je, spíše tradičně, označován za samostatný druh). U uměle šlechtěných organismů se také objevují problémy ohledně „podobnosti“ jedinců. Jakkoliv je třeba přiznat, že [[srnčí pinč]] je stále do značné míry podobný [[Aljašský malamut|malamutovi]], je nutno připustit, že [[šakal]] se malamutovi minimálně při zběžném pohledu podobá více, byť jde o jiný druh.<ref name="Boh" />