Pruské království: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
název v němčině, znak svg verze, jazyky, náboženství |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 72:
=== Vznik pruského království ===
{{Podrobně|Braniborsko-Prusko|Pruský král}}
[[18. leden|18. ledna]] [[1701]] se syn Fridricha Viléma, [[Braniborsko|braniborský]] [[kurfiřt]] a [[Prusko|pruský]] [[vévoda]] [[Fridrich III. Braniborský|Fridrich III.]] prohlásil v [[Kaliningrad|Königsbergu]], se svolením [[seznam polských panovníků|polského krále]] a [[Svatá říše římská|římskoněmeckého]] císaře,''„[[Král v Prusku|Králem v Prusku]]''“ jako [[Fridrich I. (pruský)|Fridrich I.]], čímž založil později velice mocné Pruské království. Ve stejný den byl také spolu se svou ženou korunován králem. Korunovaci předcházelo založení Řádu Černé orlice. [[18. leden|18. ledna]] [[1701]] [[Fridrich I. Pruský|Fridrich III.]] byl v okázalé ceremonii korunován v Königsbergu, při níž si sám vložil korunu na hlavu a na hlavu své ženy a až poté se nechal pomazat.<ref>Dějiny Pruska - Hans-Joachim Schoeps, Nakladatelství Lidové noviny, edice: Dějiny států, 2004, ISBN 80-86379-59-0</ref> V rámci obtížně akceptovaného kompromisu se tedy stal suverénním panovníkem pouze v územích
[[Soubor:Friedrich I of Prussia.jpg|náhled|upright|vlevo|Fridrich I., první pruský král]]
Řádek 82:
[[Soubor:Acprussiamap2.gif|náhled|upright|Územní růst Pruska]]
Pruské království čím dál více sílilo a tak ve [[Války o rakouské dědictví|slezských válkách]] v letech [[1740]]–[[1745]] získalo od [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]] [[Pruské Slezsko|většinu Slezska]] i s původně [[Čechy|českým]] [[Kladsko (území)|Kladskem]]. Tento zisk pak dokázalo ubránit v další [[Sedmiletá válka|sedmileté válce]], kde bojovalo proti koalici [[Habsburská monarchie|Habsburské
V letech [[1772]]–[[1795]] se Pruské království zúčastnilo trojího [[dělení Polska]] a získalo tak rozsáhlá území na východě, mezi nimiž měly pro [[Prusko]] největší význam právě tzv. [[Prusy královské]] (pozdější Západní Prusko), což mělo za formální důsledek znovusjednocení Pruska a nárok na oprávněný titul pruského krále. A jelikož se tedy situace vyměnily a polský král se stal [[de facto]] závislým [[panovník]]em, změnil tehdejší „král v Prusku“ [[Fridrich II. Pruský|Fridrich II. ''Veliký'']] svůj titul a začal se tituloval (jak je běžné) jako „''pruský král''“ (''König von Preußen'').
Řádek 119:
V letech [[1870]]–[[1871]] Pruské království bojovalo po boku dalších německých států proti Francii v [[prusko-francouzská válka|prusko-francouzské válce]], kterou vyhrálo. V důsledku vítězství se [[18. leden|18. ledna]] [[1871]] stalo největší a vůdčí spolkovou zemí nově založeného [[Německé císařství|Německého císařství]] s oficiálním názvem [[Německá říše]].
V rámci [[Německé císařství|Německého císařství]] mělo Pruské království (opět) hegemonii, jež byla zaručena již tím, že podle ústavy byl pruský král dědičnými předseda (německé říše) majícími titul [[Německý císař|německého císaře]], zároveň byl i pruský ministerský předseda německým spolkovým kancléřem, takže mezi Pruskem a Německým císařstvím byla takzvaná [[reálná unie]].<ref>Dějiny Německa - Helmut Müller, Karlem Friedrichem Kriegerem, Hannou Vollrath, redakce Meyers Lexikon; Nakladatelství Lidové noviny, 2004, edice: Dějiny států, ISBN 80-7106-188-3</ref>
=== Zánik pruského království ===
Řádek 125:
V důsledku německé porážky v [[první světová válka|první světové válce]] se v listopadu 1918 úplně vyčerpané Německo vzdalo. Následně vypukla v [[Berlín]]ě, takzvaná [[Listopadová revoluce (Německo)|listopadová]] či [[německá revoluce]] jenž se rozšířila po celém Německém císařství. Jejím důsledkem bylo, že byly zrušeny či padly všechny německé monarchie včetně Německého císařství a samotného pruského království. A právě po převratu z [[9. listopad]]u [[1918]], v němž se vyznamenali i pruští důstojníci a jenž se stal koncem monarchie, pojal císař [[Vilém II. Pruský|Vilém II.]] v posledním okamžiku v rámci Německa státoprávně nerealizovatelnou, ale z historického hlediska správnou myšlenku vzdát se [[císař]]ského titulu, nikoliv ale pruské koruny. Nakonec se ale pod tlakem událostí vzdal obou, čímž ukončil pětisetleté panování [[Hohenzollernové|Hohenzollernů]] v [[Braniborsko|Braniborsku]], třísetletého v [[Prusko|Prusku]] a padesátiletého v [[Německo|Německu]].
A tak po pádu monarchie roku [[1918]], v rámci [[Výmarská republika|Výmarské republiky]] vznikl [[Svobodný stát Prusko]] (''Freistaat Preussen''). V důsledku [[Versailleská mírová smlouva|Versailleského míru]] ztratilo [[Prusko]] rozsáhlá území na východě, severu a západě, tj. ve prospěch [[Belgie]], [[Dánsko|Dánska]], [[Polsko|Polska]], [[Litva|Litvy]] a [[Československo|Československa]].<ref>Clark, Christopher (2006): Iron Kingdom: The Rise and Downfall of Prussia, 1600–1947. ISBN 0-7139-9466-5</ref> Paradoxní je, že 30 let po svrhnutí monarchie v Prusku byl bývalý silný pruský stát rozhodnutím spojenecké kontrolní komise zcela zrušen.<ref>Německá revoluce 1918–1919 - Sebastian Haffner, vydalo Brno Books, 1998, ISBN 80-85914-62-X </ref>
== Odkazy ==
| |||