Formát kódování videa: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Další doplnění
m →‎Historie: Oprava odkazu
Řádek 16:
Prvním standardem kódování digitálního videa byl [[H.120]], vytvořený ITU v roce 1984.<ref name="history">http://www.real.com/resources/digital-video-file-formats/</ref> H.120 nebyl v praxi použitelný kvůli slabé kvalitě.<ref name="history" /> Jeho nástupce z roku 1988, [[H.261]] od ITU, byl prvním praktickým standardem kódováním videa.<ref name="history" /> Následoval [[MPEG-1]], navržený [[Motion Picture Experts Group]] v roce 1991, a v roce 1994 MPEG-2/H.262.<ref name="history" />
 
Jedním z nejrozšířenějších formátů kódování videa současnosti je [[H.264]]. H.264 je jedním ze standardů kódování videa pro [[Blu-ray|Blu-ray Disc]]; všechny přehrávače Blu-ray disků musí umět dekódovat H.264 video. Běžně se také používá pro streamování po internetu, například u videí na službách jako [[YouTube]], [[Netflix]], [[Vimeo]] a [[iTunes Store]], webového softwaru jako [[Adobe Flash Player]] a [[Microsoft Silverlight]], a také [[HDTV]] vysílání, ať už pozemního ([[DVB-T]] nebo [[DVB-T2]]), kabelového ([[DVB-C]]) nebo satelitního ([[DVB-S2]]).
 
Zásadním problémem mnoha formátů kódování videa byly [[patent]]y, kvůli nimž bylo drahé je používat, případně hrozil patentový soudní spor kvůli dosud neznámým patentům. Motivací řady v poslední době navržených formátů jako Theora, VP8 a VP9 bylo vytvoření otevřeného formátu pokrytého pouze patenty nezatíženými licenčními poplatky.<ref>https://blogs.cisco.com/collaboration/world-meet-thor-a-project-to-hammer-out-a-royalty-free-video-codec</ref> Stav ohledně patentů byl také velkým předmětem sváru kvůli volbě video formátů, které mají podporovat hlavní [[webový prohlížeč|webové prohlížeče]] v prvku [[HTML5 video]].