Feudalismus: Porovnání verzí

Přidáno 15 bajtů ,  před 2 lety
bez shrnutí editace
m (Oprava špatně (nesrozumitelně) zformulované věty.)
Feudální vztah se vytváří na různých úrovních mezi svobodnými lidmi, [[vazal]]em na jedné straně a lenním pánem na druhé. Vazal se zavazuje k věrnosti, poslušnosti a službě (zejména vojenské) vůči pánovi, ten mu za to zaručuje ochranu a materiální zajištění prostřednictvím [[léno|léna]]. Léno bývá nejčastěji půda, která živí své držitele, ale je obhospodářována venkovany.
<ref name="Goff">Le Goff, J., ''Kultura středověké Evropy'', Praha 1991, s.426-427, heslo Feudální zřízení (definice)</ref>
To také odpovídá tehdejší [[Trojí lid|představě]] o rozdělení společnosti na pracující, bojující a modlící se, čili zemědělské obyvatelstvo, profesionální válečníky a příslušníky církve.
 
Systém lenních vztahů sahal [[hierarchie|hierarchicky]] od prostého rytíře až po vrchního lenního pána, [[panovník]]a [[monarchie]] - například [[král]]e. I ten se však mohl za určitých okolností dostat do lenní závislosti, jak o tom svědčí formálně vazalské postavení [[Anglie|anglického]] krále vůči králi [[Francie|francouzskému]], svému lennímu pánovi ve vztahu k rozsáhlému [[Plantagenetové|plantagenetovskému]] panství na území francouzského království. V následné [[Stoletá válka|stoleté válce]] mezi oběma králi se [[rytíř]]ský způsob boje ukázal jako již neefektivní, zejména ve velkých porážkách francouzského rytířstva anglickými [[Lukostřelec|lukostřelci]]. Konec rytířského období, stejně jako uzavření a rozdělení privilegované vrstvy na nižší a vyšší [[šlechta|šlechtu]] nebo vzestup významu [[město|měst]], signalizoval konec feudalismu a postupný přechod ke [[Stavy|stavovské]] společnosti.
Neregistrovaný uživatel