Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 37 bajtů ,  před 1 rokem
m
V roce [[1928]], již jako předseda konzervativně-nacionálně-katolické frakce v [[Říšský sněm (instituce)|říšském sněmu]], podporoval [[Druhá vláda Hermanna Müllera|Müllerovu druhou vládu]], která vládla ve formě velké koalice ([[Sociálnědemokratická strana Německa|SPD]], [[Německá lidová strana (Německo)|DVP]], [[Německá demokratická strana|DDP]], [[Deutsche Zentrumspartei|Centrum]] a [[Bavorská lidová strana|BVP]]). Ta se však roku [[1930]] rozpadla
 
Brüning byl posledním kancléřem [[Výmarská republika|Výmarské republiky]], jehož vláda měla demokratické základy. Jeho tzv. „Brüningův systém“ se opíral o tzv. „nouzové„[[Článek nařízení“48 (Výmarská ústava)|nouzové nařízení]]“ („Notverordnung“, též „článek 48“) říšského prezidenta [[Paul von Hindenburg]]a, které tak nahradilo stávající legislativu říšského sněmu, jelikož prezidentu umožňovalo v určitých případech schvalovat některá nařízení bez souhlasu říšského sněmu.
 
V květnu [[1932]] Brüning ve funkci kancléře skončil, jelikož jeho vláda byla prakticky neustále odkázána na toleranci opoziční [[Sociálnědemokratická strana Německa|SPD]] ve sněmu. Ještě krátce předtím se též Brüning úspěšně zasadil o Hindenburgovo znovuzvolení do funkce prezidenta. Jedním z jeho cílů bylo skoncovat s německým závazkem o plnění válečných reparací, ten byl dosažen až krátce po jeho odstoupení.