Telegrafie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
rozšíření podle dewiki, + obr., lit. a drobnosti |
drobnosti |
||
Řádek 9:
Optický telegraf jako speciální zařízení představil [[Robert Hooke]] [[Královská společnost|Londýnské královské společnosti]] (Royal Society) na jedné z přednášek v roce [[1684]]. Předvedl posluchačům zařízení ve tvaru dřevěné brány, s trojúhelníkovým terčem, posouvaným a natáčeným soustavou lan a kladek. Polohám trojúhelníku přiřadil písmena a číslice. Bylo tak možno signalizovat na velkou vzdálenost, ale jeho myšlenka se ještě neujala, možná proto, že ji nikdo nepotřeboval. Pokusy s o. t. dělal v 17. století i německý fyzik [[Johann Lorenz Boeckmann]].
=== Claude Chappe ===
[[Soubor:Télégraphe Chappe 1.jpg|thumb|upright=0.5| Stanice Chappova telegrafu]]
O sto let později, v roce 1793 sestrojil po několika letech pokusů Francouz [[Claude Chappe]] spolu se svým bratrem Ignácem "semaforový" telegraf, později známý
V polovině 19. století byl o. t. ve Francii velmi populární a prostřednictvím 534 stanic spojoval Paříž s 29 městy. Vyznačoval se značnou rychlostí předávání informací.
Například na trase Paříž - [[Lyon]] předal jednoznakovou zprávu prostřednictvím 20 stanic za 2 minuty. Trasy tohoto telegrafu po Francii byly později dlouhé stovky kilometrů a systém
Síť stanic rychle rostla a šířila se i do jiných zemí. V Německu první linku o. t. z [[Mety|Met]] do [[Mohuč]]e zavedli Francouzi roku 1813. V letech 1830-1852 fungovala linka pruského o. t. z Berlína přes [[
V [[Polsko|Polsku]] (tehdy součásti Ruska) byla vybudována první linka o. t. na trase [[Varšava]] - [[Modlin]] v roce [[1830]]. V roce 1835 po postavení sítě 146 stanic byla dána do provozu síť Varšava - Petrohrad. Linie začínala na střeše divadla (''Teatr Wielki'') na varšavském náměstí (Plac Teatralny). Zbytky původní stanice jsou na terase malého balkonu divadla.
V roce [[1838]] byla vybudována síť stanic na trase Varšava - [[Moskva]], která se skládala z 220 stanic a obsluhovalo ji více jak 1320 operátorů.
Také na [[Hvozdu]] (dominantní hora Hvozdského hřbetu Lužických hor, 750 m n. m.) bývala stanice optického tzv. „lotynkového“ tyčového telegrafu pro signalizování vyšlých čísel v Lotynce. Signál vycházel ze [[Žitava|Žitavy]] přes Toepfer u Ojvína ([[Oybin]]) na [[Hvozd]], [[Luž|Luži]], Jezevčí vrch a [[Bezděz]] ku Praze.
Jiným směrem o.t. se ubíralo optické telegrafování barevnými
== Elektrický telegraf ==
[[Soubor:Electrical Telegraph Schematic.svg|náhled|upright=1.2|vlevo|Schéma elektrického telegrafního spojení: vlevo vysílač,vpravo přijímač]]
Anonymní článek v jednom skotském časopise popisoval už v roce 1753, jak lze zasílat informace svazkem 26 drátů (pro každé písmeno jeden). Příjemce sledoval
První prakticky využitelný telegraf, založený na elektromagnetickém principu, sestrojil [[Carl Friedrich Gauss]] a [[Wilhelm Eduard Weber]] v roce [[1836]] v [[Mnichov]]ě. Další typ vytvořili Sir [[Charles Wheatstone]] a [[William Fothergill Cooke]] v Anglii. Jejich systém využíval jako detektor zmagnetizované jehly vychylované proudem v blízkých vodičích. V roce [[1839]] byl tento systém poprvé použit na [[železnice|železnici]]. V českých zemích byl uveden telegraf do veřejného provozu 15. února 1850 a v roce 1888 už zde bylo podáno 1,3 milionu telegramů.
Řádek 31 ⟶ 33:
=== Samuel Morse ===
[[Soubor:Telegraph (Nouveaau Larousse,c. 1900) DSCN2874.jpg|thumb|upright=1.0| Telegrafie v 19. století]]
Americký malíř [[Samuel F. B. Morse]] pracoval na zdokonalení telegrafu od roku 1832 a dne [[25. květen|25. května]] [[1844]] odeslal
Morseův telegraf využívá pro přenos informace pouze dva stavy vysílače resp. zdroje signálu (např. svítí / nesvítí, vysílá / nevysílá). Stavy se střídají tak, že je možné je ve výsledku vnímat lidskými smysly (opticky, zvukem) jako sérii krátkých "teček" a delších "čárek", oddělených mezerami, a následně dekódovat do jednotlivých písmen abecedy, číslic a dalších znaků.
=== Přenos ===
Pro zakódování a dekódování informace se v telegrafii používá mezinárodně uznávaný protokol - tzv. telegrafní abeceda (resp. [[Morseova abeceda]], MTA2). Každému znaku odpovídá posloupnost teček a čárek oddělených mezerami, reprezentovaných stavy vysílá krátce, vysílá dlouze, nevysílá (resp. svítí krátce, svítí dlouze, nesvítí… atd.). Mezery mezi znaky a slovy jsou reprezentovány delšími
Tehdejším médiem pro přenos zpráv elektrickým telegrafem byly (a jsou) elektrické vodiče ([[kabel]]y). Ty umožňovaly přenos zpráv typicky např. mezi poštovními úřady, železničními stanicemi apod. Zpráva přenášená telegrafem se nazývala [[telegram]]. Velkým omezením však bylo, že aby bylo později možno touto cestou telegram někam doručit, bylo nejprve nutno do tohoto místa kabely zavést. K doručování telegrafických zpráv se používaly i [[podmořský kabel|podmořské kabely]], spojující např. kontinentální Evropu s Anglií a později Evropu s Amerikou. Pro takto doručenou zprávu se vžil pojem [[kabelogram]].
Řádek 43 ⟶ 45:
== Bezdrátový telegraf ==
Radiotelegrafie umožnila velký boom v poštovním styku, protože odstranila kabely jako
První bezdrátový přenos mluveného slova uskutečnil slovenský katolický kněz, malíř a vynálezce [[Jozef Murgaš]] 23. listopadu 1905 na vzdálenost asi 30 km mezi městy Wilkes-Barre a Scranton v
* Zařízení pro bezdrátovou telegrafii (759 852: „Apparatus for wireless telegraphy“)
* Způsob přenášení zpráv bezdrátovou telegrafií (876 383: „The way of transmitted messages by wireless telegraphy“)
== Telegrafie ve věku telekomunikací ==
Rozvoj nových technologií umožňujících dopravování zpráv však postupně vytlačil i bezdrátovou telegrafii. Byla částečně nahrazena radiofonickými a telefonickými zvukovými zprávami, které byly běžně srozumitelné a pohodlné a umožňovaly (vyjádřeno moderní terminologií) vyšší přenosovou rychlost. To byl také směr, kterým se telegrafie začala nezadržitelně ubírat. Znovu se začalo experimentovat s vícestavovými systémy, tzv. tónová telegrafie, která umožnila dopravovat zprávy rychleji a po jednom vedení i více zpráv ([[multiplex]]). Téměř definitivně byla telegrafie v komerční komunikaci opuštěna s rozvojem datových (digitálních) druhů provozu jako např. [[telex]]u (
Telegrafie však z profesionální praxe díky svým výhodám (viz níže) dosud definitivně nezmizela. Telegrafními značkami vysílají a identifikují se [[radiomaják]]y, [[převáděč (radiokomunikace)|převáděče]], přenášejí [[telemetrie|telemetrické]] údaje apod.
== Radioamatérská telegrafie ==
Současné použití telegrafie je především v [[radioamatérství|radioamatérském sportu]]. Komunikační mód, principiálně stejný, jaký používali průkopníci radiotelegrafie (vyjma tzv. ''jiskrové telegrafie''), se nazývá ''Continuous Wave'' a označuje se zkratkou „CW“. Někteří
=== Výhody CW telegrafie ===
Výhodou CW telegrafie,
* Telegrafní zprávy lze přenášet
▲* Telegrafie přenášená po radiových vlnách vyžaduje pouze jednoduchý vysílač:
** [[Nosná vlna]] buď není modulována a prostě se zapíná a přerušuje (provoz A1), anebo
** stačí prosté [[Modulace|modulování]] jedním tónem nebo střídání dvou různých tónů.
Signály vysílané telegraficky (jako posloupnosti teček a čárek [[Morseova abeceda|Morseovy abecedy]]) jsou na radiových vlnách dostatečně dobře rozeznatelné (slyšitelné) i při
=== Nevýhody CW telegrafie ===
Obecnými nevýhodami, v porovnání s [[fonický signál|fonickými]] a dalšími, zejména digitálními druhy provozu, jsou:
* nízká [[přenosová rychlost]] dat, protože
** začátečník dokáže vyslat asi 12 či přijmout
** zkušený uživatel
* operátor musí ovládat Morseovu abecedu.
Přesto však v radioamatérském provozu zůstává telegrafie nezastupitelná pro svoji použitelnost i při extrémně slabých signálech, ztrácejících se v šumu a [[rušení]], a pro velkou část radioamatérů má takové kouzlo, že
=== Společenský význam ===
Radioamatérský provoz měl a stále má nezastupitelný význam i ze společenských důvodů: Nízkou přenosovou rychlost způsobuje do značné míry lidský faktor, proto se používají i automatizované radiostanice, které vysílají z děrné pásky nebo z digitální paměti. Pomocí nich se daří realizovat přenosy i v případech, kdy běžné informační kanály buď nejsou dostupné vůbec nebo jsou/byly cenzurované (Severní Korea, Čína...). Takto individuálně se i před příchodem dnešních masivních komunikačních kanálů dařily datové přenosy i před příchodem internetu (první stahování obrázků) a za dob [[totalitarismus|totality]] a [[studená válka|studené války]].
== Současnost ==
|