Telegrafie: Porovnání verzí

Přidáno 2 078 bajtů ,  před 2 lety
rozšíření podle dewiki, + obr., lit. a drobnosti
(rozšíření podle dewiki, + obr., lit. a drobnosti)
[[Soubor:Telegraf.jpg|náhled|190px|Telegraf]]
'''Telegrafie''' (z [[řečtina|řeckých]] slov tele (τηλε) = daleký a grafein (γραφειν) = psát) je telekomunikační metoda umožňující přenést obsah textových zpráv ([[telegram]]ů) na velkou vzdálenost.
 
Za počátky telegrafie lze považovat dopravování velmi jednoduchých zpráv pomocí bubnů ([[tam-tam]]y), kouřových signálů apod.
[[Soubor:Telegraf.jpg|náhled|upright=1.3|Telegrafní přístroj, vpravo dole klíč]]
 
== Optický telegraf ==
Myšlenka optického telegrafu (o. t.) je známa už od starověku. Dobytí Tróje bylo prý oznámeno do Mykén ohňovými signály řetězcem ohnišť asi v r. 1184 př. n. l. Podobným způsobem byla ve starém Římě vyslána zpráva, kdyv níž císař Claudius oznámil svojesvé vítězství nad britskými kmeny do Říma. To bylo v roce 46 n. l.
 
První optickýOptický telegraf jako speciální zařízení představil [[Robert HookHooke]] [[Královská společnost|Londýnské královské společnosti]] (Royal Society) na jedné z přednášek v roce [[1684]]. Předvedl posluchačům zařízení ve tvaru dřevěné brány, s trojúhelníkovým terčem, posouvaným a natáčeným soustavou lan a kladek. Polohám trojúhelníku přiřadil písmena a číslice. Bylo tak možno signalizovat na dlouhouvelkou vzdálenost., Jehoale jeho myšlenka se ještě neujala, možná proto, že ji nikdo nepotřeboval. Pokusy s o. t. dělal v 17. století i německý fyzik [[Johann Lorenz Boeckmann]].
 
[[Soubor:Télégraphe Chappe 1.jpg|thumb|upright=0.5| Stanice Chappova telegrafu]]
O sto let později, v roce 1793 sestrojil po několika letech pokusů Francouz [[Claude Chappe]] semaforový telegraf. Systém se skládal z věží, na nichž byla na stožáru umístěna pohyblivá ramena. Kombinací natočení ramen bylo možno zakódovat až 196 různých znaků. Věže byly postaveny na dohled a vzájemně si předávaly zprávy. Trasy tohoto telegrafu po Francii byly později dlouhé stovky kilometrů.
FrancouzskýO vynálezcesto let později, v roce 1793 sestrojil po několika letech pokusů Francouz [[Claude Chappe]] spolu se svým bratrem Ignácem sestrojil roku 1791 optický semaforový telegraf, později známý pod názvem jako telegraf Chappův. VSystém rocese 1793skládal jejz nainstalovalvěží, postavených na střechudohled pařížskéhodalekohledem, Louvruve vzdálenosti 12 až 15 km, aby si vzájemně předávaly zprávy. JehoNa ovládanýmivěži ramenybylo na 5 m vysokém stožáru umístěno otočné rameno a na jeho koncích kratší pohyblivá ramena. Kombinací natočení ramen, zdola ovládaných lanky a kladkami, bylo možno zakódovat a na vzdálenost dohledu oka vysílat celkem v196 76různých poloháchznaků (písmena, číslice a dokonce i diakritická znaménka). V roce 1793 jej nainstaloval na střechu pařížského Louvru. Nejstarší linka Chappova telegrafu vedla z Paříže do [[Lille]] v délce 30asi mil220 km a měla 2215 stanic. Stanice byly umístěny na zvláštních věžích, nadstavbáchnástavbách, střechách či vyvýšeninách v terénu. Po zaučení telegrafistů byla zpráva po této trase přenesena za 4 minuty a 5 sekund. V době napoleonských tažení [[Napoleon Bonaparte]] používal tento způsob předávání informací pro koordinaci svých vojsk.
 
V rocepolovině [[1849]]19. století byl o. t. ve Francii velmi populární a prostřednictvím 534 stanic spojoval Paříž s 29 městy. Vyznačoval se značnou rychlostí předávání informací. Například na trase Paříž - Lyon předal zprávu prostřednictvím 20 stanic za 2 minuty. V polovině XIX. století byl o. t. rozšířen už po celé Evropě.
Tento systém vydržel až do objevu elektrického telegrafu.
Například na trase Paříž - [[Lyon]] předal zprávu prostřednictvím 20 stanic za 2 minuty. Trasy tohoto telegrafu po Francii byly později dlouhé stovky kilometrů a systém sepoužíval až do objevu elektrického telegrafu.
 
Síť stanic rychle rostla a šířila se i do jiných zemí. V Německu první linku o. t. z [[Mety|Met]] do [[Mohuč]]e zavedli Francouzi roku 1813. V letech 1830-1852 fungovala linka pruského o. t. z Berlína přes [[Magdeburk]], [[Kolín nad Rýnem]] do [[Koblenz]]e,dlouhá asi 550 km. Měla na sloupech tři páry pohyblivých ramen nad sebou, takže dovolovala rozlišit několik tisíc znaků. Užívala se hlavně pro vládní a vojenské účely a zprávy se často šifrovaly. Další linky vznikaly v severním i jižním Německu až do poloviny století. Několik stanic na německo-francouzském pomezí bylo po roce 1970 rekonstruováno.
Myšlenka optického telegrafu (o. t.) je známa už od starověku. Dobytí Tróje bylo prý oznámeno do Mykén ohňovými signály řetězcem ohnišť asi v r. 1184 př. n. l. Podobným způsobem byla ve starém Římě vyslána zpráva, kdy císař Claudius oznámil svoje vítězství nad britskými kmeny do Říma. To bylo v roce 46 n. l.
Zkoušky s o. t. dělal v XVII. století i německý fyzik [[Johann Lorenz Boeckmann]].
Francouzský vynálezce [[Claude Chappe]] spolu se svým bratrem Ignácem sestrojil roku 1791 optický semaforový telegraf, později známý pod názvem jako telegraf Chappův. V roce 1793 jej nainstaloval na střechu pařížského Louvru. Jeho ovládanými rameny bylo možno na vzdálenost dohledu oka vysílat celkem v 76 polohách písmena, číslice a dokonce i diakritická znaménka. Nejstarší linka Chappova telegrafu vedla z Paříže do Lille v délce 30 mil a měla 22 stanic. Stanice byly umístěny na zvláštních věžích, nadstavbách, střechách či vyvýšeninách v terénu. Po zaučení telegrafistů byla zpráva po této trase přenesena za 4 minuty a 5 sekund.
Síť stanic rychle rostla a šířila se i do jiných zemí. V době napoleonských tažení Napoleon Bonaparte používal tento způsob předávání informací pro koordinaci svých vojsk.
V roce [[1849]] byl o. t. velmi populární a prostřednictvím 534 stanic spojoval Paříž s 29 městy. Vyznačoval se značnou rychlostí předávání informací. Například na trase Paříž - Lyon předal zprávu prostřednictvím 20 stanic za 2 minuty. V polovině XIX. století byl o. t. rozšířen už po celé Evropě.
V Polsku (tehdy součásti Ruska) byla vybudována první linka o. t. na trase Varšava - Modlin v roce [[1830]]. V roce 1835 po postavení sítě 146 stanic byla dána do provozu síť Varšava - Petrohrad. Linie začínala na střeše divadla (Teatr Wielki) na varšavském náměstí (Plac Teatralny). Zbytky původní stanice jsou na terase malého balkonu divadla.
V roce [[1838]] byla vybudována síť stanic na trase Varšava - Moskva, která se skládala z 220 stanic a obsluhovalo ji více jak 1320 operátorů.
Také na [[Hvozdu]] (dominantní hora Hvozdského hřbetu Lužických hor, 750 m n. m.) bývala stanice optického tzv. „lotynkového“ tyčového telegrafu pro signalizování vyšlých čísel v Lotynce. Signál vycházel ze Žitavy přes Toepfer u Ojvína (Oybin) na Hvozd, Luž, Jezevčí vrch a Bezděz ku Praze.
 
V [[Polsko|Polsku]] (tehdy součásti Ruska) byla vybudována první linka o. t. na trase [[Varšava]] - [[Modlin]] v roce [[1830]]. V roce 1835 po postavení sítě 146 stanic byla dána do provozu síť Varšava - Petrohrad. Linie začínala na střeše divadla (''Teatr Wielki'') na varšavském náměstí (Plac Teatralny). Zbytky původní stanice jsou na terase malého balkonu divadla.
== Elektrický telegraf ==
V roce [[1838]] byla vybudována síť stanic na trase Varšava - [[Moskva]], která se skládala z 220 stanic a obsluhovalo ji více jak 1320 operátorů.
[[Soubor:Telegrafo.png|náhled|250px|vlevo|]]
Také na [[Hvozdu]] (dominantní hora Hvozdského hřbetu Lužických hor, 750 m n. m.) bývala stanice optického tzv. „lotynkového“ tyčového telegrafu pro signalizování vyšlých čísel v Lotynce. Signál vycházel ze [[Žitava|Žitavy]] přes Toepfer u Ojvína ([[Oybin]]) na [[Hvozd]], [[Luž|Luži]], Jezevčí vrch a [[Bezděz]] ku Praze.
Anonymní článek v jednom skotském časopise popisoval už v roce [[1753]], jak lze zasílat informace svazkem 26 drátů (pro každé písmeno jeden). Příjemce sledoval bublinky, vyvíjené v elektrolytu nad drátem pod proudem. Vynález se však neujal.
 
Jiným směrem o.t. se ubíralo optické telegrafování barevnými světlicemi, jak si je roku 1859 patentovala americká vynálezkyně Martha Coston; americké námořnictvo systém používalo až do roku 1962. Velmi se rozšířilo telegrafování přerušovaným světlem dálkového světlometu v Morseově abecedě, jak ji po roce 1833 upravil francouzský vynálezce [[Émile Baud]] (roku 1932 byla mezinárodně zavedena jako MTA1, CCITT1 a později upravena jako MTA2 resp. CCITT2). Přenos byl rychlejší i spolehlivější.
První prakticky využitelný telegraf, založený na elektromagnetickém principu, sestrojil [[Carl Friedrich Gauss]] a [[Wilhelm Eduard Weber]] v roce [[1836]] v [[Mnichov]]ě.
 
== Elektrický telegraf ==
Další typ vytvořili Sir [[Charles Wheatstone]] a [[William Fothergill Cooke]] v Anglii. Jejich systém využíval jako detektor zmagnetizované jehly vychylované proudem v blízkých vodičích. V roce [[1839]] byl tento systém poprvé použit na [[železnice|železnici]].
[[Soubor:Electrical Telegraph Schematic.svg|náhled|upright=1.2|vlevo|Schéma elektrického telegrafního spojení: vlevo vysílač,vpravo přijímač]]
Anonymní článek v jednom skotském časopise popisoval už v roce [[1753]], jak lze zasílat informace svazkem 26 drátů (pro každé písmeno jeden). Příjemce sledoval bublinky, vyvíjené v elektrolytu nad drátem pod proudem. Vynález se však neujal.
 
První prakticky využitelný telegraf, založený na elektromagnetickém principu, sestrojil [[Carl Friedrich Gauss]] a [[Wilhelm Eduard Weber]] v roce [[1836]] v [[Mnichov]]ě. Další typ vytvořili Sir [[Charles Wheatstone]] a [[William Fothergill Cooke]] v Anglii. Jejich systém využíval jako detektor zmagnetizované jehly vychylované proudem v blízkých vodičích. V roce [[1839]] byl tento systém poprvé použit na [[železnice|železnici]]. V českých zemích byl uveden telegraf do veřejného provozu 15. února 1850 a v roce 1888 už zde bylo podáno 1,3 milionu telegramů.
Dne [[25. květen|25. května]] [[1844]] odeslal americký malíř [[Samuel Morse]] historicky první zprávu ''"Co stvořil Bůh na světě nejkrásnějšího?"'' z Washingtonu do Baltimoru (asi 50 km). Završil tak 12 let svých pokusů a vývoje a vytvořil tak Morseův telegraf - komunikační prostředek, který byl využíván dalších více než 100 let.
 
=== Samuel Morse ===
Morseův telegraf využívá pro přenos informace pouze dva stavy vysílače resp. zdroje signálu (např. svítí / nesvítí, vysílá / nevysílá). Stavy se střídají tak, že je možné je ve výsledku vnímat lidskými smysly (typicky zrak, sluch) jako sérii mezer, teček a čárek a následně dekódovat do jednotlivých písmen abecedy, číslic a dalších znaků.
[[Soubor:Telegraph (Nouveaau Larousse,c. 1900) DSCN2874.jpg|thumb|upright=1.0| Telegrafie v 19. století]]
DneAmerický malíř [[Samuel F. B. Morse]] pracoval na zdokonalení telegrafu od roku 1832 a dne [[25. květen|25. května]] [[1844]] odeslal americký malíř [[Samuel Morse]] historicky první zprávu ''"Co stvořil Bůh na světě nejkrásnějšího?"'' z Washingtonu do [[Baltimore|Baltimoru]] (asi 50 km). Završil tak 12 let svých pokusů a vývoje a vytvořil tak Morseův telegraf - komunikační prostředek, který bylse hojně využívánužíval dalších více než 100 let.
 
Morseův telegraf využívá pro přenos informace pouze dva stavy vysílače resp. zdroje signálu (např. svítí / nesvítí, vysílá / nevysílá). Stavy se střídají tak, že je možné je ve výsledku vnímat lidskými smysly (typicky zrakopticky, sluchzvukem) jako sérii mezer,krátkých "teček" a delších "čárek", oddělených mezerami, a následně dekódovat do jednotlivých písmen abecedy, číslic a dalších znaků.
Pro zakódování a dekódování informace se v současné telegrafii používá mezinárodně uznávaný protokol - tzv. telegrafní abeceda (resp. [[Morseova abeceda]]). Každému znaku odpovídá série teček a čárek oddělených mezerami, reprezentovaných stavy vysílá krátce, vysílá dlouze, nevysílá (resp. svítí krátce, svítí dlouze, nesvítí… atd.). Mezery mezi znaky jsou reprezentovány delšími mezerami ve vysílání.
 
=== Přenos ===
Tehdejším médiem pro přenos zpráv elektrickým telegrafem byly (a jsou) elektrické vodiče (kabely). Ty umožňovaly přenos zpráv typicky např. mezi poštovními úřady, železničními stanicemi apod. Zpráva přenášená telegrafem se nazývala telegram. Velkým omezením však byla podmínka, že do každého místa, kam bylo později možno touto cestou telegram doručit, bylo nejprve nutno kabely zavést. K doručování telegrafických zpráv se používaly i [[podmořský kabel|podmořské kabely]] spojující např. kontinentální Evropu s Anglií a později Evropu s Amerikou. Pro takto doručenou zprávu se vžil pojem kabelogram.
Pro zakódování a dekódování informace se v současné telegrafii používá mezinárodně uznávaný protokol - tzv. telegrafní abeceda (resp. [[Morseova abeceda]], MTA2). Každému znaku odpovídá sérieposloupnost teček a čárek oddělených mezerami, reprezentovaných stavy vysílá krátce, vysílá dlouze, nevysílá (resp. svítí krátce, svítí dlouze, nesvítí… atd.). Mezery mezi znaky jsou reprezentovány delšími mezerami ve vysílání.
 
Tehdejším médiem pro přenos zpráv elektrickým telegrafem byly (a jsou) elektrické vodiče (kabely[[kabel]]y). Ty umožňovaly přenos zpráv typicky např. mezi poštovními úřady, železničními stanicemi apod. Zpráva přenášená telegrafem se nazývala [[telegram]]. Velkým omezením však byla podmínkabylo, že do každého místa, kamaby bylo později možno touto cestou telegram někam doručit, bylo nejprve nutno do tohoto místa kabely zavést. K doručování telegrafických zpráv se používaly i [[podmořský kabel|podmořské kabely]], spojující např. kontinentální Evropu s Anglií a později Evropu s Amerikou. Pro takto doručenou zprávu se vžil pojem [[kabelogram]].
V českých zemích byl uveden telegraf do veřejného provozu 15. února 1850.
V roce 1888 už v českých zemích bylo podáno 1,3 milionu telegramů.
 
Velký zlom v dalším rozvoji telegrafie pak nastal s rozvojem radiového vysílání.
 
== Bezdrátový telegraf ==
Radiotelegrafie umožnila velký boom v poštovním styku, protože odstranila kabely jako extrémně limitující faktor rozvoje sítě. V tuto chvíli bylo možné prakticky okamžitě zřídit telegrafní pracoviště a přijmout (ale i vyslat) zprávu v kterémkoliv místě v dosahu vysílače. Obsluha radiotelegrafní stanice byla ale náročnější, než obsluha stanicestanic propojených kabely. Zatímco kabelogramy se automaticky zapisovaly na papírovou pásku a bylo možné je číst se zpožděním a originál zprávy archivovat, u radiotelegrafního spojení musel být operátor přítomen a musel být schopen v reálném čase zprávu vysílanou v [[Morseova abeceda|Morseově abecedě]] dekódovat a zapisovat.
 
První bezdrátový přenos mluveného slova uskutečnil slovenský katolický kněz, malíř a vynálezce [[Jozef Murgaš]] 23. listopadu 1905, na vzdálenost asi 30 km mezi městy Wilkes-Barre a Scranton, v Pennsylvanii. Již dne 10. května 1904 mu federální patentový úřad ve Washingtonu k vynálezu přidělil dva patenty:
Radiotelegrafie umožnila velký boom v poštovním styku, protože odstranila kabely jako extrémně limitující faktor rozvoje sítě. V tuto chvíli bylo možné prakticky okamžitě zřídit telegrafní pracoviště a přijmout (ale i vyslat) zprávu v kterémkoliv místě v dosahu vysílače. Obsluha radiotelegrafní stanice byla ale náročnější, než obsluha stanice propojených kabely. Zatímco kabelogramy se automaticky zapisovaly na papírovou pásku a bylo možné je číst se zpožděním a originál zprávy archivovat, u radiotelegrafního spojení musel být operátor přítomen a musel být schopen v reálném čase zprávu vysílanou v [[Morseova abeceda|Morseově abecedě]] dekódovat a zapisovat.
 
První bezdrátový přenos mluveného slova uskutečnil slovenský katolický kněz, malíř a vynálezce [[Jozef Murgaš]] 23. listopadu 1905, na vzdálenost asi 30 km mezi městy Wilkes-Barre a Scranton, v Pennsylvanii. Již dne 10. května 1904 mu federální patentový úřad ve Washingtonu k vynálezu přidělil dva patenty:
* Zařízení pro bezdrátovou telegrafii (759 852: „Apparatus for wireless telegraphy“)
* Způsob přenášení zpráv bezdrátovou telegrafií (876 383: „The way of transmitted messages by wireless telegraphy“)
 
== Telegrafie ve věku telekomunikací ==
Rozvoj nových technologií umožňujících dopravování zpráv však postupně vytlačil i bezdrátovou telegrafii. Byla částečně nahrazena radiofonickými a telefonickými zvukovými zprávami, umožňujícímikteré byly běžně srozumitelné a pohodlné a de-factoumožňovaly (vyjádřeno moderní terminologií) vyšší přenosovou rychlost. To byl také směr, kterým se telegrafie začala nezadržitelně ubírat. Znovu se začalo experimentovat s vícestavovými systémy, tzv. tónová telegrafie, která umožnila dopravovat zprávy rychleji a po jednom vedení i více zpráv ([[multiplex]]). Téměř definitivnídefinitivně upuštění od bezdrátovébyla telegrafie v komerční komunikaci nastalopuštěna s rozvojem datových (digitálních) druhů provozu jako např. [[telex]]u (dálnopisu) a později [[telefaxu]] (faxu). Evoluce v telekomunikační technice pak pokračovala přes telefonní [[modem]], [[satelitní transpondér]]y, [[internet]] (a jeho služby), [[celulární radiová síť|celulární (buňkové) telefonní sítě]] až k dnešnímu pojmu [[informační dálnice]], slučujícího v sobě kombinaci všech progresivních druhů datové komunikace.
 
Telegrafie však z profesionální praxe díky svým výhodám (viz níže) dosud definitivně nezmizela. Telegrafními značkami vysílají a identifikují se [[radiomaják]]y, [[převáděč (radiokomunikace)|převáděče]], přenášejí [[telemetrie|telemetrické]] údaje apod.
Rozvoj nových technologií umožňujících dopravování zpráv však postupně vytlačil i bezdrátovou telegrafii. Byla částečně nahrazena radiofonickými a telefonickými zprávami umožňujícími de-facto (vyjádřeno moderní terminologií) vyšší přenosovou rychlost. To byl také směr, kterým se telegrafie začala nezadržitelně ubírat. Znovu se začalo experimentovat s vícestavovými systémy, tzv. tónová telegrafie, která umožnila dopravovat zprávy rychleji a po jednom vedení i více zpráv. Téměř definitivní upuštění od bezdrátové telegrafie v komerční komunikaci nastal rozvojem datových (digitálních) druhů provozu jako např. [[telex]]u (dálnopisu) a později [[telefaxu]] (faxu). Evoluce v telekomunikační technice pak pokračovala přes telefonní [[modem]], [[satelitní transpondér]]y, [[internet]] (a jeho služby), [[celulární radiová síť|celulární (buňkové) telefonní sítě]] až k dnešnímu pojmu [[informační dálnice]], slučujícího v sobě kombinaci všech progresivních druhů datové komunikace.
 
Telegrafie však z profesionální praxe díky svým výhodám (viz níže) dosud definitivně nezmizela. Telegrafními značkami vysílají a identifikují se [[radiomaják]]y, [[převáděč (radiokomunikace)|převáděče]] apod.
 
== Radioamatérská telegrafie ==
Současné použití telegrafie je především v [[radioamatérství|radioamatérském sportu]]. Komunikační mód, který je principiálně zcela totožný s tímstejný, ježjaký používali průkopníci radiotelegrafie (vyjma tzv. ''jiskrové telegrafie''), se nazývá ''Continuous waveWave'' a označuje se zkratkou „CW“. Někteří nadšení zastánci a obdivovatelé CW z řad radioamatérů se setkávají na soutěžích ve [[vysokorychlostní telegrafie|vysokorychlostní telegrafii]], která je pořádána dokonce i na úrovni [[mistrovství světa]].
 
Současné použití telegrafie je především v [[radioamatérství|radioamatérském sportu]]. Komunikační mód, který je principiálně zcela totožný s tím, jež používali průkopníci radiotelegrafie (vyjma tzv. ''jiskrové telegrafie''), se nazývá ''Continuous wave'' a označuje se zkratkou „CW“. Někteří nadšení zastánci a obdivovatelé CW z řad radioamatérů se setkávají na soutěžích ve [[vysokorychlostní telegrafie|vysokorychlostní telegrafii]], která je pořádána dokonce i na úrovni [[mistrovství světa]].
 
=== Výhody CW telegrafie ===
Výhodou CW telegrafie, která způsobila i to, že se tento způsob komunikace používá dodnes, je její jednoduchost.
 
Telegrafní zprávy lze přenášet několika způsoby:
Telegrafii lze aplikovat na mnoho konkrétních způsobů přenosu zpráv:
* Telegrafie přenášená po radiových vlnách vyžaduje pouze jednoduchý vysílač:
** Informace[[Nosná vlna]] buď není modulována, a zapínáprostě se zapíná a vypíná sama [[nosná vlna]]přerušuje (provoz A1), anebo
** stačí prosté [[Modulace|namodulovánímodulování]] jednohojedním tónutónem na nosný [[signál]], činebo střídání dvou různých tónů.
 
Signály vysílané telegraficky (jako posloupnosti teček a čárek [[Morseova abeceda|Morseovy abecedy]]) jsou na radiových vlnách dostatečně dobře rozeznatelné (slyšitelné) i při velké úrovni rušení.
* nutnost speciální dovednosti (příjmu i vysílání Morseovy abecedy).
 
Přesto však v radioamatérském provozu zůstává nezastupitelná pro svoji použitelnost i při extrémně slabých signálech, ztrácejících se v šumu a [[rušení]], a pro velkou část radioamatérů má takové kouzlo, že patří mezi jejich nejoblíbenější druh komunikace s přáteli po celém světě.
 
=== Společenský význam ===
Radioamatérský provoz měl a stále má nezastupitelný význam i ze společenských důvodů: Nízkou přenosovou rychlost způsobuje do značné míry lidský faktor, proto se používají i automatizované radiostanice. Pomocí nich se daří realizovat přenosy i v případech, kdy běžné informační kanály buď nejsou dostupné vůbec nebo jsou/byly cenzurované (Severní Korea, Čína...). Takto individuálně se i před příchodem dnešních masivních komunikačních kanálů dařily datové přenosy i před příchodem internetu (první stahování obrázků) a za dob [[totalitarismus|totality]] a [[studená válka|studené války]].
 
== Současnost ==
 
=== Literatura ===
* K. Němeček, V. Vopálenský, ''Spojovací technika; Telefonie''. Praha: Nadas 1981
* Julius Strnad, ''Telegrafie se základy signalisování a elektrického měření neelektrických veličin''. Praha: SNTL 1953
* ''Telegrafní provozní předpisy''. Praha: Nadas 1972
* {{Citace monografie | příjmení = Záběhlický | jméno = Václav | odkaz na autora = Václav Záběhlický | titul = Dějiny pošty, telegrafu a telefonu v československých zemích (Od nejstarších dob až do převratu) | vydavatel = vl. n. | místo = Praha | rok = [1928] | počet stran = 422}}
* Naum B. Zeliger, ''Telegrafie a přenos dat''. Praha: ČVUT 1970
 
=== Související články ===
* [[Dálnopis]]
* [[MTA2]]
* [[Telexová a Gentexová ústředna Praha]]
* [http://telefon.unas.cz/dalnopis/schema-t100.html Volící skříňka dálnopisu Siemens T 100]
* [http://telefon.unas.cz/dalnopis/volici-popis.htm Popis volící skříňky]
* [http://telefon.unas.cz/dalnopis/telegraf.htm Základní informace, abeceda MTA2, díly dps T 100 ]
 
=== Externí odkazy ===
* [http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2003/xhlavac3.htm Dálnopis]
* [http://pandatron.cz/?524&jednocipovy_cw_majak_s_pic Jednočipový CW maják s PIC]
* [http://telefon.unas.cz/dalnopis/schema-t100.html Volící skříňka dálnopisu Siemens T 100]
* [http://telefon.unas.cz/dalnopis/volici-popis.htm Popis volící skříňky]
* [http://telefon.unas.cz/dalnopis/telegraf.htm Základní informace, abeceda MTA2, díly dps T 100 ]
* Ing. Rudolf Daneš: [http://bruxy.regnet.cz/web/hamradio/CZ/dalnopisna-technika-systemu-hell/ Dálnopisná technika systému HELL], Nakladatelství dopravy a spojů. Praha 1974.
{{Autoritní data}}