Devoluční válka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Alolda (diskuse | příspěvky)
Řádek 30:
== Politicko-diplomatické přípravy ==
Mezinárodní situace v roce 1667 byla velmi výhodná pro Francii. Španělsko již bylo několik let ve válce s Portugalskem ([[Válka za nezávislost Portugalska]]), která Španělsku přinášela téměř samé porážky a vázala největší část španělského vojenského potenciálu. Francie zprvu podporovala Portugalce vskrytu, později otevřeně. A tak tudíž tyto dva státy uzavřely spojenectví formálně [[31. březen|31. března]] [[1667]].
Dalším francouzským spojencem byly Spojené provincie. Potom, co Francie velmi dlouhou dobu podporovala Nizozemce ve válce proti Španělsku, vstoupily v roce [[1662]] obě země do obranné aliance. Ludvík XIV. horlivě usiloval o získání podpory Spojených provincií k dobývání Španělského Nizozemí, a proto započal s vyjednáváním. Spojené provincie byly v tu dobu ve válce s Anglií ([[Druhá anglo-holandská válka]]) a v [[Generální stavy|generálních stavech]] panovaly obavy ze sblížení mezi Anglií a Francií, pokud by nepřistoupily na francouzské nabídky. Vlivný [[Grand Pensionary]] [[Johan de Witt]] ([[1625]]–[[1672]]) navrhl, aby bylo Španělské Nizozemí rozděleno mezi obě země. O takových plánech bylo již debatováno od roku [[1663]]. Avšak podíl, který Ludvík XIV. požadoval pro sebe, popudil de Witta natolik, že již nikdy nebylo dosaženo dohody. V tu samou dobu navrhovali [[Španělé]] sestavit kombinovanou armádu, pokud by [[Francouzi]] zaútočili. De Witt však považoval španělskou vojenskou moc za příliš slabou a francouzský emisar otevřeně deklaroval, že holandské spojenectví se Španěly by znamenalo vyhlášení války Francii. Přestože francouzsko-holandská jednání nevedla k hmatatelným výsledkům, byl Ludvík XIV. přesvědčen o benevolenci Spojených provincií. Slíbil jim, že jim bude dělat prostředníka v jejich konfliktu s Anglií a nakonec, že by mohl sám vyhlásit válku Anglii, ač francouzské válečné námořnictvo nebylo plně zprovozněno, nebylo vystrojeno v příliš velkém rozsahu.