Joseph Haydn: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
díla: oprava + doplnění
Kelvin (diskuse | příspěvky)
Dolní Lukavice
značka: editor wikitextu 2017
Řádek 21:
Haydn později zmínil, že život u Johanna Francka byl těžký; trpěl často hladem a měl na sobě stále špinavé oblečení. Nejdůležitější však bylo, že od Francka dostal potřebné hudební vzdělání, naučil se hrát na [[cembalo]] a [[housle]] a zanedlouho zpíval v [[soprán]]ové části kostelního sboru.
 
Zde si ho všiml varhaník z [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|dómu Svatého Štěpána]] ve [[Vídeň|Vídni]] a ihned ho přijal. Osmiletý Joseph se tak ocitl v hlavním městě říše, začal zpívat v katedrálním sboru a účastnil se koncertů v královském paláci. Zde působil do svých 17 let. V té době mu zmutoval hlas, což způsobilo, že nebyl schopen vyzpívat nejvyšší tóny skladeb. Lidé poslouchající koncerty sboru si na něj stěžovali a nazvali jeho zpěv „krákoráním“. Pomyslnou poslední kapkou bylo, když Haydn ustřihl předepsaný copánek jednomu sboristovi. Proto byl vyhozen a ponechán svému osudu. Od té doby se toulal po ulicích a na bídné živobytí si vydělával jen přepisováním partitur a hraním na housle na tanečních bálech. Nejprve pracoval jako doprovodný hudebník v hudební akademii skladatele [[Nicola Porpora|Nicoly Porpory]] a později přijal místo nau menšímFerdinanda Maxmiliána Morzina (1693–1763), bratrance [[ŠlechtaVáclav z Morzinu|šlechtickémVáclava Morzina]], v [[Dolní Lukavice (zámek)|Dolní Lukavici]], kde započal svou dvořekariéru.
 
V té době se oženil s Annou Marií Kellerovou, dcerou parukáře, která s ním žila celých čtyřicet let.