Dějiny křesťanství: Porovnání verzí

Počátkem 5. století vyvolalo spor učení [[Konstantinopolský patriarchát|konstantinopolského patriarchy]] [[Nestorios|Nestoria]] ([[381]] – [[451]]). Nestorius se jako představitel [[Antiošská škola|antiošské školy]] postavil proti novému pojmenování, které začalo být připisováno [[Ježíš Kristus|Ježíšově]] matce [[Maria (matka Ježíšova)|Marii]] – {{Cizojazyčně|el|θεοτόκος}} (''[[Theotokos]]'' nositelka Boha, bohorodička). Namísto něj prosazoval titul {{Cizojazyčně|el|Χριστοτόκος}} (''christotokos'' nositelka Krista). Nestorius argumentoval tím, že Marie jakožto člověk přece neporodila Božství a může být proto nazývána pouze [[Kristorodičkou]].<ref name=":1">{{Citace monografie|příjmení=Suchánek|jméno=Drahomír|příjmení2=Drška|jméno2=Václav|autor2=|titul=Církevní dějiny - Antika a středověk|vydání=|vydavatel=Grada|místo=Praha|rok=2013|počet stran=|strany=168 - 171|isbn=}}</ref> Otázka se však netýkala pouze Marie, ale především osoby [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]] a jejího vnímání - šlo o součást dobové teologické diskuze v níž se hledaly odpovědí na složité teologické otázky vztahu Ježíšova božství a lidství. Nestorius důsledně odlišoval Ježíšovu lidskou a božskou podstatu - v jeho pojetí je Ježíšovo lidství a božství spojeno morální jednotou, popřípadě pak Boží Syn obýval člověka Ježíše jako chrám.<ref name=":1" /> Jeho učení bylo chápáno tak, že v [[Ježíš Kristus|Ježíši Kristu]] existuje boží a lidská [[osoba]] (osoba s božskou [[přirozenost]]í a osoba s lidskou přirozeností). Toto učení mělo závažný vliv na [[soteriologie|soteriologii]] a [[teologie|teologii]] [[svaté přijímání|eucharistie]]. Proti Nestoriovi se ohradili především konstantinopolští mniši a obrátili se o pomoc k Alexandrijskému patriarchovi [[Cyril Alexandrijský|CyrloviCyrilovi]], čímž se teologická stránka problému spojila s konkurencí dvou hlavních teologických škol (alexandrijské a antiochijské). Kvůli této nauce se sešel [[Efezský koncil]] ([[431]]), který Nestoria za nepřítomnosti antiošských biskupů, kteří nestačili přijet, odsoudil a prohlásil Ježíše Krista za jedinou osobu. Roku [[1895]] však byl nalezen spis ''Hérakleidův bazar'', který Nestorios sepsal ke sklonku svého života. V knize odmítá [[Hereze|herezi]], z níž byl obviněn, a jeho popis Krista se velmi podobá formuli [[Chalkedonský koncil|Chalkedonského koncilu]] roku [[451]]. Z nálezu je jisté, že Nestorios neučil o dvou osobách v Kristu, a tudíž nezastával nauku označovanou jako [[nestoriánství]].<ref>{{citace monografie|příjmení=Kraft|jméno=Heinrich|titul=Slovník starokřesťanské literatury|vydavatel=Karmelitánské nakladatelství|místo=Kostelní Vydří|rok=2005|strany=214|isbn=80-7192-516-0}}</ref> Nestoriovi stoupenci museli odejít do vyhnanství, ale díky své značné misijní činnosti šířili křesťanství mimo jiné na [[Dálný východ|Dálném Východě]] - mnozí z nich působili na dvoře mongolských chánů a díky tomu někteří mongolští náčelníci ještě ve 12. a 13. století vyznávali nestoriánské křesťanství.<ref name=":1" />