Žitenice: Porovnání verzí

'''Žitenice''' jsou [[obec]] v [[okres Litoměřice|okrese Litoměřice]] v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]], nacházející se tři kilometry severovýchodně od [[Litoměřice|Litoměřic]]. Bývá označována za nejteplejší místo v [[Čechy|Čechách]] ([[teplota|průměrná roční teplota vzduchu]] 9,42 °C, dnes jsou místa s vyšší průměrnou teplotou díky betonovému a asfaltovému povrchu ve městech, která vytvářejí městský tepelný ostrov), mj. i proto, že ji od severu chrání před studenými větry hřbet [[Dlouhý vrch (Verneřické středohoří)|Dlouhého vrchu]].{{Fakt/dne|20171206193943|}} V obci žije {{Počet obyvatel}} obyvatel.

[[První písemná zmínka]] o obci pochází z roku [[1057]] – již tehdy se tu pěstovala vinná réva. V roce 1068 věnoval zdejší zboží [[Vratislav II.]] [[Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě|vyšehradské kapitule]]. Stávala tu [[tvrz]], prvně zmiňovaná v roce 1477. Na konci 16. století ji nahradil renesanční dvoupatrový [[Žitenice (zámek)|zámek]] se dvěma křídly do pravého úhlu, na přelomu 17. a 18. století přestavěný barokně a upravený po požáru v roce [[1806]]. Žitenické panství se pak znovu vrátilo vyšehradskému proboštům a patřilo jim až do 20. století. Do nádvoří vede od návsi kamenná barokní brána, zdobená znakem vyšehradské kapituly z roku 1699. DnesDo sloužíroku 2011 sloužil jako pobočka [[Státní oblastní archiv v Litoměřicích|státního oblastního archivu v Litoměřicích]]. JeByla zde uloženuložena mj. jediný exemplář nejstarší mapy Čech, [[Klaudiánova mapa|Klaudyánova mapa]] z roku 1518. Byla cestovní, má opačnou orientaci, jelikož tehdejší cestovatelé neznali světové strany a řídili se pouze slunečními hodinami. Ze Žitenic pochazí nejstarší dochovaná gruntovní kniha.

Objekt zámku neníbyl vvyužíván dobrémod stavu,50. vlet minulém20. roce{{Kdy?}}století všakStátním jižstatkem byloŽitenice. započatoA sproto rozsáhlouje rekonstrukcídnes ve velice špatném stavu. Hospodářské budovy u zámku ze druhé poloviny 17. století jsou dnes již ve zříceninách. V sousedství zámku se na okraji návsi nalézá [[Kostel svatého Petra a Pavla (Žitenice)|kostel svatých Petra a Pavla]], původně románský s raně gotickou věží z doby kolem roku 1300, v dnešní podobě raně barokní z doby kolem roku 1650. V roce 2005 proběhla na kostele rekonstrukce věže. V roce 1654 v barokní faře čp. 29 nad kostelem působil v letech 1787–1829 jako kněz kartograf a meteorolog dr. [[František Jakub Jindřich Kreibich|František Kreibich]] (pamětní deska). Již v roce 1791 založil v obci zemský školní dozorce, vyšehradský probošt a pozdější litoměřický biskup [[Ferdinand Kindermann]] industriální školu pro rukodělnou výrobu, jednu z nejstarších u nás, a zvelebil i místní ovocnářství. Žitenice dodnes zdobí ještě několik srubových i brázděných lidových staveb z 18. a 19. století a také zděné domy s empírovými prvky z první poloviny 19. stol. Na zalesněném návrší nad severozápadním okrajem vsi stojí bývalá barokní [[Loretánská kaple na Viničném vrchu u Žitenic|loretánská kaple na Viničném vrchu]] z roku 1785, později upravená na vyhlídkový gloriet s dvěma arkádami v roce 1908 na lurdskou kapli s umělou jeskyní. Na návsi, u kostela i na jiných místech ve vsi a okolí je několik barokních soch a sousoší většinou z 18. století.

Žitenice leží na jižním úpatí [[Chráněná krajinná oblast České středohoří|CHKO České středohoří]] severovýchodně od města Litoměřice v nadmořské výšce od 210195 do 270315 metrů. Součástí Žitenic jsou [[Pohořany (Žitenice)|Pohořany]] a [[Skalice (Žitenice)|Skalice]]. Díky teplému podnebí se tu daří ovocným stromům a také [[Réva vinná|vinné révě]], oblast je známa jako místo ovocnářství a to i díky tomu, že 2 km jižně od Žitenic se koná výstava [[Zahrada Čech]].