Wikipedie

Vladimir Iljič Lenin: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
doplnění
→‎Hlava Sovětského státu: Malé úpravy, jedna duplicita odstraněna. Ekonomická politika: Tady chybí zdroje!
Řádek 114:
Nyní konečně mohl začít organizovat to, bez čeho podle něj nemohla žádná revoluce dospět k&nbsp;pozitivnímu výsledku: teror jakobínského stylu. Za tímto účelem nechal již dříve zřídit [[ČEKA|Čeku]], znovu zavedl krátce před tím{{Kdy?}} zrušený [[trest smrti]] a prosadil popravy „nepřátelských elementů“ bez [[soud]]u jako standard. Obhajoval to takto: ''„Jestliže nemůžeme zastřelit bělogvardějského sabotéra, jaká je to potom velká revoluce?“''<ref>[[Vladislav Moulis]]: ''Běsové ruské revoluce'', Dokořán 2002; ISBN 80-86569-07-1 (str. 44)</ref> Tímto způsobem bylo naloženo také s celou [[car]]skou rodinou – „popraven“ bez soudu byl car, jeho manželka a všech pět dětí, dále osobní lékař rodiny a služebnictvo, které jim zbylo. Neexistuje důkaz, že by se tak stalo na základě Leninova přímého rozkazu, ovšem jisté je, že toto řešení podporoval (opakovaně v&nbsp;minulosti navrhoval vyhlazení celého rodu Romanovců) a že bylo v&nbsp;souladu s&nbsp;jeho instrukcemi. Někteří historici{{Kdo?}} poukazují na to, že je nanejvýš nepravděpodobné, že by se někdo opovážil popravit cara a jeho rodinu bez jeho vědomí nebo alespoň předběžného souhlasu.
 
Téhož roku, dne [[30. srpen|30.&nbsp;srpna]] byl zastřelen náčelník Petrohradské Čeky [[Mojsej Urickij]]. Lenin se o této události dozvěděl v&nbsp;Michelsonově továrně, kde měl proslov (jak je důležité bojovat proti československým legionářům). Poté došel k autu, kde ho obklopil hlouček žen. V tu chvíli třeskly tři výstřely. Lenin byl zasažen do [[klíční kost]]i a zčásti do [[plíce|plic]]. Atentátnicí byla členka strany Eserů [[Fanny Kaplanová]].<ref name="pacner43" /> Ta byla [[3.&nbsp;září]] popravena.
 
Roku [[1919]] vznikla z&nbsp;Leninovy iniciativy [[Kominterna|Komunistická internacionála]], která mu měla sloužit k&nbsp;rozšíření revoluce do dalších zemí. [[Rudá armáda]] expandovalazačala podnikat výboje do sousedních zemí a její úspěšné tažení [[Polsko|Polskem]] dávalo naději na spojení se nejen s&nbsp;[[Maďarsko|maďarskou]], ale i &nbsp;s &nbsp;německou a &nbsp;[[Francie|francouzskou]] revolucí. Krátce před [[Bitva u Varšavy (1920)|bitvou u&nbsp;Varšavy]] poslal Lenin vzkaz italským komunistům, že je třeba bezodkladně připravit revoluci v&nbsp;[[Itálie|Itálii]], která by usnadnila Rudé armádě cestu do Itálie a [[Řím]]a poté, kdy budebudou sovětizovánosovětizovány [[Československo]], Polsko a Maďarsko. Tyto plány ovšem přišly vniveč poté, kdy byla Rudá armáda v &nbsp;bitvě u &nbsp;[[Varšava|Varšavy]] rozdrcena. Lenin sám tím byl velmi rozhořčen, nicméně bral to pouze jako odklad nevyhnutelného vývoje. Pevně věřil, že co nevyšlo nyní, vyjde později, neboť je to byla pro něj vědecky předpovězená nutnost.
 
V&nbsp;roce 1920 na jeho příkaz SSSR jako první stát na světě zlegalizoval [[Interrupce|umělé potraty]] po celou dobu těhotenství.{{Doplňte zdroj}}
 
[[Soubor:Pogrzeb Lenina1924.jpg|thumb|left|[[Felix Dzeržinskij|Dzeržinskij]] (uprostřed) nese Leninovu rakev. Za ním je [[Timofej Sapronov|Sapronov]] a po pravici [[Lev Kameněv|Kameněv]]]]
V letech 1919 a 1920 byl zlomen odpor [[Kozáci|donských kozáků]] a dalších kozáckých vojsk. Odhaduje se, že zahynulo nebo bylo deportováno až 500 tisíc donských kozáků a jejich rodinných příslušníků.<ref>Kort, Michael (2001). ''The Soviet Colosus: History and Aftermath'', s. 133. Armonk, New York: M.E. Sharpe. ISBN 978-0-7656-0396-8.</ref> V&nbsp;roce [[1921]] nechal Lenin brutálně potlačit [[Kronštadtské povstání|vzpouru kronštadtských námořníků]] a několik rolnických povstání. Poté vydal sérii brutálních rozkazů, které udělaly z&nbsp;poprav bez soudu standardní metodu.{{Doplňte zdroj}} V letech 1921-22 zásahlo [[Tambovská oblast|Tambovskou oblast]] a další regiony jižně od Moskvy protibolševické [[tambovské povstání|lidové povstání]] ruských rolníků, při kterém zahynulo v důsledku války, poprav a internace v koncentračních táborech až 240 000 lidí.<ref>Sennikov, B.V. (2004). [http://rusk.ru/vst.php?idar=321701 ''Tambov rebellion and liquidation of peasants in Russia'']. Moscow: Posev. ISBN 5-85824-152-2</ref> ▼
 
▲V letech 1919 a 1920 byl zlomen odpor [[Kozáci|donských kozáků]] a dalších kozáckých vojsk. Odhaduje se, že zahynulo nebo bylo deportováno až 500 &nbsp;tisíc donských kozáků a jejich rodinných příslušníků.<ref>Kort, Michael (2001). ''The Soviet Colosus: History and Aftermath'', s. 133. Armonk, New York: M.E. Sharpe. ISBN 978-0-7656-0396-8.</ref> V&nbsp;roce [[1921]] nechal Lenin brutálně potlačit [[Kronštadtské povstání|vzpouru kronštadtských námořníků]] a několik rolnických povstání. Poté vydal sérii brutálních rozkazů, které udělalyzavedly z&nbsp;popravpopravy bez soudu jako standardní metodu.{{Doplňte zdroj}} V letech 1921-221922 zásahlozasáhlo [[Tambovská oblast|Tambovskou oblast]] a další regiony jižně od Moskvy protibolševické [[tambovskéTambovské povstání|lidové povstání]] ruských rolníků, při kterém zahynulo v důsledku válkybojů, poprav a internace v &nbsp;koncentračních táborech až 240 000&nbsp;tisíc lidí.<ref>Sennikov, B.V. (2004). [http://rusk.ru/vst.php?idar=321701 ''Tambov rebellion and liquidation of peasants in Russia'']. Moscow: Posev. ISBN 5-85824-152-2</ref>
V&nbsp;roce [[1922]] vydal směrnice pro boj s&nbsp;[[církev|církvemi]], zejména pak s&nbsp;[[pravoslaví|pravoslavnou církví]], v&nbsp;nichž nařídil odstranit cenné věci z&nbsp;[[kostel]]ů a vyzval přitom k&nbsp;vraždění [[kněz|kněží]] (z&nbsp;Leninových instrukcí Čece: ''„Čím větší množství reakcionářských kněží a reakcionářské buržoazie bude v&nbsp;této záležitosti zastřeleno, tím lépe.“''<ref>[[Vladislav Moulis]]: ''Běsové ruské revoluce'', Dokořán 2002; ISBN 80-86569-07-1 (str. 49)</ref>) Když se objevily protesty proti popravám a krutému zacházení zejména s&nbsp;dětmi, Lenin poznamenal: ''„Ať psíčci buržoazní společnosti… poštěkávají a kňourají nad utracením každého nežádoucího štěněte. My kácíme velký starý prales.“''<ref>[[Vladislav Moulis]]: ''Běsové ruské revoluce'', Dokořán 2002; ISBN 80-86569-07-1 (str. 49-50)</ref>▼
 
▲V&nbsp;roce [[1922]] vydal Lenin směrnice pro boj s&nbsp;[[církevCírkev|církvemi]], zejména pak s&nbsp;[[pravoslavíPravoslaví|pravoslavnou církví]], v&nbsp;nichž nařídil odstranit cenné věci z&nbsp;[[kostel]]ů a vyzval přitom k&nbsp;vraždění [[knězKněz|kněží]] (z&nbsp;Leninových instrukcí Čece: ''„Čím větší množství reakcionářských kněží a reakcionářské buržoazie bude v&nbsp;této záležitosti zastřeleno, tím lépe.“''<ref>[[Vladislav Moulis]]: ''Běsové ruské revoluce'', Dokořán 2002; ISBN 80-86569-07-1 (str. 49)</ref>) Když se objevily protesty proti popravám a krutému zacházení zejména s&nbsp;dětmi, Lenin poznamenal: ''„Ať psíčci buržoazní společnosti…společnosti... poštěkávají a kňourají nad utracením každého nežádoucího štěněte. My kácíme velký starý prales.“''<ref>[[Vladislav Moulis]]: ''Běsové ruské revoluce'', Dokořán 2002; ISBN 80-86569-07-1 (str. 49-50)</ref>
 
V ekonomické politice prosazoval [[kolektivizaceKolektivizace|kolektivizaci]] {{Doplňte zdroj}} a tvorbu [[kolchoz]]ů {{Doplňte zdroj}}, [[Elektrifikace|elektrifikaci Ruska]] a přestavbu průmyslu. Jako relativně úspěšný lze zhodnotit pouze projekt elektrifikace, zbytek skončil katastrofou a vedl ke zbídačení Sovětského svazu.{{Doplňte zdroj}} V roce 1921 postihl oblast [[Povolží]] [[Hladomor v Povolží|Povolží hladomor]], který si vyžádal okolo– podle některých odhadů – až 5 milionů obětí{{Doplňte zdroj}}. Lenin musel nakonec přistoupit na politiku tzv. [[Nová ekonomická politika|NEPu]], ke které patřilo (povolení určiténěkterých formyforem drobného ekonomickéhoaž středního soukromého podnikání), aby zabránil úplnému zhroucení ekonomiky,. aTaké zcela odstoupil od násilné kolektivizace.
 
=== Poslední roky života ===
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Vladimir_Iljič_Lenin“