Horní Slavkov: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
poznámka
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m oprava syntaxe; kosmetické úpravy
Řádek 124:
== Městské popraviště ==
[[Soubor:Popraviste.jpg|náhled|vlevo|Popraviště]]
Jako významné královské horní město měl Horní Slavkov, vedle mnoha dalších privilegií, také [[Hrdelní právo|právo hrdelní]]. A ačkoliv nikdy neměl vlastního kata, a musel si ho půjčovat z [[Cheb|Chebu]]u nebo [[Jáchymov|Jáchymova]]a, hrdelního práva zdejší justice hojně využívala. Připomínkou této neveselé části historie je dodnes stojící městské popraviště ležící přibližně kilometr od historické části Horního Slavkova při silnici na Bošířany.
 
Původní kruhové popraviště se třemi pilíři, původně šest metrů vysokými, bylo postaveno na Šibeničním vrchu někdy kolem roku 1500 a během svého fungování prošlo třemi rozsáhlejšími stavebními úpravami. Nicméně v roce 1750 byla soudní pravomoc z města přenesena do Chebu a tak posledním zdejším popraveným byla 10. září 1751 Marie Alžběta Früchtlová z Radošova za vraždu svého manžela a služebné.
Řádek 135:
== Porcelánka Haas & Czjzek ==
[[Soubor:Porcelanka.jpg|náhled|vlevo|Porcelánka Haas & Czjzek]]
Ve zdejší krajině se zrodila vůbec první porcelánka na českém území. Tajemství čínské výroby [[Porcelán|porcelánuporcelán]]u nedalo Evropanům dlouho spát a pokusů o jeho napodobení byla celá řada. Snahy najít cestu k domácí výrobě tohoto exkluzivního zboží se nevyhnuly ani českým zemím. Vůbec první historicky doložený úspěšný pokus o výrobu porcelánu v tomto kraji pochází z vesničky Háje, původně zvané Rabensgrün, ležící čtyři kilometry jižně od Horního Slavkova. Na svědomí ho měl zdejší povozník Franz Anton Habertitzl, který ve vsi zahájil první pokusy s výrobou porcelánu již v roce 1789. Kvůli finanční nákladnosti výroby ale založil následně družstvo, ve kterém měli podíl také okolní statkáři. Když ale Habertitzl v roce 1792 zemřel, družstvo se pokouší místo primitivní výroby v Hájích založit novou porcelánku v Bečově. Nepodařilo se mu ale uspět s žádostí o udělení zemského privilegia a tak se někdy kolem roku 1793 rozpadá a s ním definitivně končí i výroba v Hájích. Nicméně z produkce této firmy se nezachovaly žádné artefakty, takže o její výrobě dnes nelze uvést nic bližšího.
 
Za první skutečnou porcelánku tak je považována až [[manufaktura]] v Horním Slavkově, která vznikla v roce 1792 z iniciativy důlmistra císařských dolů na [[stříbro]] a cín na penzi Johanna Georga Pauluse, nicméně z počátku i jeho žádost o privilegium na výrobu porcelánu dvorní komerční rada ve Vídni zamítla. Střep byl totiž nekvalitní a více než porcelán připomínal kameninu.
Řádek 147:
== Hubský peň ==
[[Soubor:Hubský peň.jpg|náhled|Hubský peň|upright=1.2]]
Pozůstatky zavalených středověkých dolů zdejšího [[Cín|cínovéhocín]]ového a [[Stříbro|stříbrnéhstříbrného]]<nowiki/>o revíru ve formě propadu, takzvaný Hubský peň uvidíme na cestě z Horního Slavkova směrem na Bečov.
 
Ložiska cínu jsou součástí západního žulového pásma a vyskytovala se v takzvaných čtyřech pních. Z nich nejvýznamnější byl právě Hubský a Schnödův peň, menší pak Klinger a Vysoký kámen. Pně jsou kuželovité útvary cínonosné horniny, které se s postupující hloubkou rozšiřují. Hubský má průměr kolem 190 metrů a v 16. století byl dobýván až do hloubky 180 metrů. V rámci revíru byly stovky šachtic, chodeb a dalších důlních děl.
Řádek 166:
Dalším dopadem lidské činnosti na tvorbu krajiny byl vznik masivních sejpů po rýžování rud, hald z hlubinné těžby, ale také důlních propadů starých štol, i stop povrchové těžby, které silně proměnily reliéf krajiny především v oblasti takzvaného Hubského pně. V tomto území probíhala nejintenzivnější těžba od středověku až do konce 20. století.
 
Výsledkem toho všeho byla v období mezi 16. stoletím a současností tvorba zcela nové krajiny, která do značné míry již neodpovídá té původní, předkolonizační. Na druhé straně ale tato obnova neprobíhala pouze cíleně lidskou činností, ale také přirozenou cestou. Díky tomu se v oblasti historické těžby rud vytvořilo množství zcela unikátních [[Biotop|biotopůbiotop]]ů. Například těžební pole pod horou [[Krudum]] se proměnily v bažiny, v nichž se daří masožravým rostlinám. Ale nebyly potřeba ani staletí vývoje. Pouhých několik let stačilo k tomu, aby se bývalé odkaliště dolu Stannum se proměnilo v rozsáhlé hnízdiště [[břehule říční]], a obdobně dynamické procesy probíhají i na dalších místech.
 
Hodnotu takto unikátně proměněné krajiny si ale lidé dlouho neuvědomovali. Vůbec první podnět k jejích ochraně tak přišel až v roce 1948 z iniciativy pracovníka památkové péče RNDr. Jaroslava Gottharda. Ačkoliv následovaly různé předběžné administrativní kroky směřující k ochraně Slavkovského lesa, zásadní se stala až takzvaná "petice pěti pečetí" kdy společně lázeňská města Jáchymov, Františkovy Lázně, Karlovy Vary, Lázně Kynžvart a Mariánské lázně společně požádaly o zřízení [[Chráněná krajinná oblast Slavkovský les|Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les]]. Ta byla fakticky vyhlášena 3. května 1974.