Horní Slavkov: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
poznámka |
m oprava syntaxe; kosmetické úpravy |
||
Řádek 124:
== Městské popraviště ==
[[Soubor:Popraviste.jpg|náhled|vlevo|Popraviště]]
Jako významné královské horní město měl Horní Slavkov, vedle mnoha dalších privilegií, také [[Hrdelní právo|právo hrdelní]]. A ačkoliv nikdy neměl vlastního kata, a musel si ho půjčovat z [[Cheb
Původní kruhové popraviště se třemi pilíři, původně šest metrů vysokými, bylo postaveno na Šibeničním vrchu někdy kolem roku 1500 a během svého fungování prošlo třemi rozsáhlejšími stavebními úpravami. Nicméně v roce 1750 byla soudní pravomoc z města přenesena do Chebu a tak posledním zdejším popraveným byla 10. září 1751 Marie Alžběta Früchtlová z Radošova za vraždu svého manžela a služebné.
Řádek 135:
== Porcelánka Haas & Czjzek ==
[[Soubor:Porcelanka.jpg|náhled|vlevo|Porcelánka Haas & Czjzek]]
Ve zdejší krajině se zrodila vůbec první porcelánka na českém území. Tajemství čínské výroby [[
Za první skutečnou porcelánku tak je považována až [[manufaktura]] v Horním Slavkově, která vznikla v roce 1792 z iniciativy důlmistra císařských dolů na [[stříbro]] a cín na penzi Johanna Georga Pauluse, nicméně z počátku i jeho žádost o privilegium na výrobu porcelánu dvorní komerční rada ve Vídni zamítla. Střep byl totiž nekvalitní a více než porcelán připomínal kameninu.
Řádek 147:
== Hubský peň ==
[[Soubor:Hubský peň.jpg|náhled|Hubský peň|upright=1.2]]
Pozůstatky zavalených středověkých dolů zdejšího [[
Ložiska cínu jsou součástí západního žulového pásma a vyskytovala se v takzvaných čtyřech pních. Z nich nejvýznamnější byl právě Hubský a Schnödův peň, menší pak Klinger a Vysoký kámen. Pně jsou kuželovité útvary cínonosné horniny, které se s postupující hloubkou rozšiřují. Hubský má průměr kolem 190 metrů a v 16. století byl dobýván až do hloubky 180 metrů. V rámci revíru byly stovky šachtic, chodeb a dalších důlních děl.
Řádek 166:
Dalším dopadem lidské činnosti na tvorbu krajiny byl vznik masivních sejpů po rýžování rud, hald z hlubinné těžby, ale také důlních propadů starých štol, i stop povrchové těžby, které silně proměnily reliéf krajiny především v oblasti takzvaného Hubského pně. V tomto území probíhala nejintenzivnější těžba od středověku až do konce 20. století.
Výsledkem toho všeho byla v období mezi 16. stoletím a současností tvorba zcela nové krajiny, která do značné míry již neodpovídá té původní, předkolonizační. Na druhé straně ale tato obnova neprobíhala pouze cíleně lidskou činností, ale také přirozenou cestou. Díky tomu se v oblasti historické těžby rud vytvořilo množství zcela unikátních [[
Hodnotu takto unikátně proměněné krajiny si ale lidé dlouho neuvědomovali. Vůbec první podnět k jejích ochraně tak přišel až v roce 1948 z iniciativy pracovníka památkové péče RNDr. Jaroslava Gottharda. Ačkoliv následovaly různé předběžné administrativní kroky směřující k ochraně Slavkovského lesa, zásadní se stala až takzvaná "petice pěti pečetí" kdy společně lázeňská města Jáchymov, Františkovy Lázně, Karlovy Vary, Lázně Kynžvart a Mariánské lázně společně požádaly o zřízení [[Chráněná krajinná oblast Slavkovský les|Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les]]. Ta byla fakticky vyhlášena 3. května 1974.
|