Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění značka: editace z Vizuálního editoru |
m oprava syntaxe; kosmetické úpravy |
||
Řádek 63:
== Druhé zasedání ==
[[Soubor:AVNOJ Jajce-2005.jpg|
Druhé zasedání protifašistické rady se konalo v [[Jajce]], v období od [[21. listopad]]u do [[29. listopad]]u. Tito prohlásil AVNOJ vedoucím orgánem v zemi. Zasedání se účastnilo celkem 142 delegátů.<ref name="Colić-155">{{Citace monografie
| příjmení = Colić
Řádek 109:
* Pověřenec pro národní hospodářství [[Ivan Milutinović]] (†23. 10. 1944)
* Pověřenec pro finance [[Dušan Sernec]]
* Pověřenec pro dopravu [[Sreten Žujović|Sreten Žujović-
* Pověřenec pro národní zdraví dr. [[Milivoj Jambrišak|Milivoj Jabrišak]]
* Pověřenec pro sociální politiku dr. [[Anton Kržišnik]]
Řádek 121:
V souvislosti s projektem federalizace byly zřízeny další rady pro jednotlivé budoucí [[svazová republika|svazové republiky]], které se staly ''de facto'' zárodky budoucích orgánů těchto celků. Měly víceméně podobný název ([[Srbochorvatština|srbochorvatsky]] v Bosně a Hercegovině ''[[ZAVNOBiH|Zemaljsko antifašističko vijeće Bosne i Hercegovine]]'', Chorvatsku ''Zemaljsko antifašističko vijeće narodnog oslobođenja Hrvatske'', Srbsku ''Antifašistička skupština narodnog oslobođenja Srbije'', v Sandžaku ''Zemaljsko antifašističko veće narodnog oslobođenja Sandžaka'' a Černé Hoře ''Zemaljsko antifašističko vijeće narodnog oslobođenja Crne Gore i Boke'', [[Slovinština|slovinsky]] ve Slovinsku ''Slovenski narodnoosvobodilni svet'', [[Makedonština|makedonsky]] v Makedonii ''Антифашистичко Собрание за Народно Ослободување на Македонија'').
V prosinci [[1943]] se [[Franklin Delano Roosevelt|Roosevelt]], [[Winston Churchill|Churchill]] i [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] dohodli na podpoře programu partyzánů. A to i přesto, že [[Spojené království|Velká Británie]] stále ještě sympatizovala s exilovou vládou v čele s králem.
Řádek 139:
| strany = 77
| jazyk = chorvatština
}}</ref>, což bylo především reakcí na snahu Británie zapojit do fungování státu také nekomunistické síly. [[11. listopad]]u [[1945]] se konaly volby do Ústavodárného shromáždění. V nich kandidáti Národní fronty získali 96 % hlasů. Národní sněmovna následně [[29. listopad]]u 1945
== Reference ==
|