Smíchov: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Pamětihodnosti: +odkaz na Seznam kulturních památek. |
Doplnění informací a zdroje. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 33:
Za [[Husitství|husitských nepokojů]] byl [[Smíchovaká kartouza|kartuziánský klášter]] vypálen, církevní majetek zabrán a vinice rozprodány pražským měšťanům. Rozhodnutím krále [[Vladislav Jagellonský|Vladislava Jagellonského]] z roku [[1497]] byla část církevního majetku vrácena, nicméně většina pozemků zůstala v držení [[Staré Město (Praha)|Starého Města]]. [[Šlechta|Šlechtická]] a měšťanská sídla se zde začala stavět teprve v [[16. století]]. Starému Městu zdejší pozemky náležely do roku [[1622]], kdy Smíchov „za 700 korců ovsa“ získal [[Pavel Michna z Vacínova]]. Staré Město, které mělo dodávat [[oves]] císařské jízdě, ho však nemohlo tolik sehnat a tak si ho vypůjčilo od generálního správce vojenské spíže a píce Michny z Vacínova (jenž ho vzal z císařských zásob) a za předražené obilí (za dvojnásobnou cenu než byla běžná) dali do zástavy [[Vesnice|ves]] Smíchov. Když pak chtěli dluh vrátit, Michna odmítl a úřední jednání se vlekla, vrácena byla jen malá část.
[[Soubor:Staropramen2.jpg|náhled|[[Pivovar Staropramen]] u autobusového nádraží [[Na Knížecí (Smíchov)|Na Knížecí]]]]
Za [[třicetiletá válka|třicetileté války]] byl Smíchov silně zpustošen, takže v polovině 17. století zde stál jediný dům. Zdejší zadlužené statky koupili roku [[1684]] [[Schwarzenbergové|Schwarzenberkové]], zahradu s letohrádkem zde měli také [[Martinicové a Clam-Martinicové|Martinicové]]. Díky výhodné poloze nedaleko Prahy zde začala šlechta zakládat letohrádky a viniční usedlosti. Od poloviny [[18. století]] na Smíchově vznikaly různé manufaktury a roku [[1816]] Porgesova kartounka. Postupně přibyly chemické továrny, přádelna, továrna na mlýnské stroje, cukrovar, porcelánka a řada dalších podniků. Smíchovu se díky velkému počtu továrních komínů přezdívalo pražský Manchester. Patentem krále [[Ferdinand I. Dobrotivý|Ferdinanda V.]] byl 15. ledna [[1838]] Smíchov povýšen na předměstí. Roku [[1852]] sem [[Ringhoffer|František Ringhoffer]] přemístil svou kotlárnu, jíž brzy rozšířil o [[průmysl]]ové podniky strojírenský a železářský.<ref>{{Citace
| | | | periodikum =
| vydavatel =
| url = https://www.ipetka.cz/index.php/2017/09/23/smichov-v-ere-ringhofferu/
| datum vydání =
| datum přístupu = 27.4.2018
}}</ref> [[Ringhofferovy závody|Ringhofferovka]] později byla největším podnikem [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] v odvětví strojní výroby. Roku 1869 byl založen Akcionářský [[pivovar]] na Smíchově, pozdější [[pivovar Staropramen]]. Průmyslový ráz si Smíchov zachoval po celý zbytek 19. století a až do počátku 80. let 20. století. Svého zástupce měl Smíchov na Českém zemského sněmu, ale také na Říšské radě ve Vídni, kam volil společně s Karlínem až do volební reformy z roku 1907.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Fabini
| jméno = Pavel
| titul = Parlamentní volby na Smíchově. 110 let od souboje Klofáče s Neumannem
| periodikum =
| vydavatel =
| url = https://www.ipetka.cz/index.php/2017/11/17/parlamentni-volby-na-smichove-110-let-od-souboje-kloface-s-neumannem/
| datum vydání =
| datum přístupu = 27.4.2018
}}</ref>
Teprve [[22. únor]]a [[1903]] byl Smíchov císařským rozhodnutím povýšen na město. [[21. leden|21. ledna]] [[1904]] byl pak Smíchovu udělen městský znak, prakticky totožný se znakem, který už od roku [[1849]] Smíchov používal bez zeměpanského či [[ministr|ministerského]] schválení. Na základě zákona o [[Velká Praha|Velké Praze]] byl Smíchov roku [[1922]] připojen k Velké Praze jako součást jejího nového městského obvodu Praha XVI.
| |||