Nedvězí (Olomouc): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m překlep
doplněno
Řádek 1:
{{Pracuje se}}
{{Infobox - sídlo
| název = Nedvězí
Řádek 36 ⟶ 35:
 
== Historie ==
První písemná zmínka o vsi ''Medweze'' pochází z roku 1234, kdy je doloženo vlastnictví pozdějšího moravského markrabího [[Vladislav Český|Vladislava]], který ji daroval [[Metropolitní kapitula u svatého Václava v Olomouci|olomoucké kapitule]]. Té pak Nedvězí patřilo až do vzniku obecních samospráv v roce 1850, ačkoli už v roce 1512 svůj zdejší hospodářský dvůr kapitula prodala obci a v roce 1786 byla povinnost [[Robota|roboty]] nahrazena peněžními odvody. K roku 1399 byla ves v důsledku válek mezi markrabaty [[Jošt Moravský|Joštem]] a [[Prokop Lucemburský|Prokopem]] zcela vylidněná, podobně byla zničena Švédy během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]]. Poté byla nově osídlena, ovšem již německými osadníky, čímž se stala součástí [[Olomoucký jazykový ostrov|olomouckého jazykového ostrova]]. Až po vzniku Československé republiky zde získali převahu opět Češi.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Tichák
| jméno = Milan
Řádek 47 ⟶ 46:
| isbn = 80-7198-447-7
| poznámka = Dále jen „Tichák (2000)“}}</ref>
 
Vždy šlo o malou zemědělskou obec, známou pěstováním zelí a chovem koní. Kromě toho zde byl v provozu vápencový lom a od roku 1884 v objektu bývalé kontribuční [[Sýpka|sýpky]] sladovna olomouckého podnikatele Jana Knotka, později v rukou dalších majitelů. Roku 1784 byla místní kaplička sv. Floriána přestavěna na menší kostelík s věží. Nedvězí spadalo pod farnost ve [[Slavonín]]ě, od roku 1805 již ale mělo vlastní školu (až po roce 1919 i českou). [[Elektrifikace]] obce proběhla v roce 1925, době první republiky také rostl počet domů a obyvatel. Po [[Vysídlení Němců z Československa|vysídlení Němců]] v roce 1946 se počet obyvatel naopak začal snižovat.<ref>Tichák (2000), str. 130–132.</ref>
 
== Současnost ==