Program Discovery: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
přidán obrázek sond Lucy/Psyche značka: editace z Vizuálního editoru |
Aktualizace. Zdroj : https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Discovery_Program&oldid=837444880. Citace přidám. reference odstraněny z důvodu již neexistujících webových stránek značky: odstraněna reference editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
[[Soubor:
'''Program Discovery''' americké agentury [[NASA]] je zaměřen na nízkorozpočtové vysoce vědecky zaměřené kosmické mise. Program plnil požadavky administrátora NASA [[Daniel Goldin|Daniela S. Goldina]], který prosazoval přístup nazvaný „rychleji, lépe, levněji“ (''{{Cizojazyčně|en|„faster, better, cheaper“}}''). Mise navrhují týmy lidí z průmyslu, z menších firem, vládních výzkumných pracovišť či univerzit. V čele každého týmu stojí hlavní řešitel PI (''{{Cizojazyčně|en|Principal Investigator}}''). Návrhy jsou voleny pomocí výběrových řízení, kdy musí být splněny podmínky:
* Doba vývoje mise od zahájení prací až po odstartování sond nesmí překročit 36 měsíců
Řádek 18:
}}</ref>
==
=== Úspěšné mise ===
*[[Soubor:Sojourner on Mars PIA01122.jpg|náhled|Sojourner]][[NEAR Shoemaker|'''NEAR Shoemaker''']] (#1) byla mise určená k průzkumu [[Planetka|asteroidu]] [[Eros (planetka)|Eros]]. Sonda vypuštěná 17. února 1996, vstoupila na oběžnou dráhu kolem planetky v roce 2000 a úspěšně na ní přistála o rok později. Sonda splnila základní i rozšířenou misi.
* [[Mars Pathfinder|'''Mars Pathfinder''']] (#2) byla sonda, která přistála na [[Mars (planeta)|Marsu]] a dopravila na něj drobné robotické vozítko [[Sojourner]]. Vypuštěná v roce 1996, dosedla na povrch Marsu 4. července 1997. Sonda splnila základní i rozšířenou misi a Sojourner se stal prvním funkčním vozítkem na povrchu jiné planety.
*[[Soubor:Stardust artist.jpg|náhled|Sonda Stardust]][[Lunar Prospector|'''Lunar Prospector''']] (#3) byla sonda obíhající [[Měsíc]], která studovala měsíční [[Mineralogie|mineralogii]]. Odstartovala v roce 1998 a na oběžné dráze Měsíce strávila jeden a půl roku, než se plánovaně zřítila jeho na povrch. Splnila základní i rozšířenou misi.
* [[Stardust (sonda)|'''Stardust''']] (#4) byla mise určená ke sběru mezihvězdného prachu a prachových částic z jádra [[Kometa|komety]] [[81P/Wild-2|81P/Wild]]. Sonda byla vypuštěná v roce 1999 a v letech 2000-2004 úspěšně sbírala vzorky. Návratové pouzdro se vzorky se vrátilo na Zemi 15. ledna 2006. Poté byla sondě přidělena nová mise, nazvaná ''NExT''. Úkolem bylo znovu navštívit kometu [[9P/Tempel|Tempel 1]] a pozorovat kráter, který na kometě zanechala sonda [[Deep Impact (sonda)|Deep Impact]]. Sonda splnila základní i rozšířenou misi a 24. března 2011 jí došlo palivo.
* [[Genesis (sonda)|'''Genesis''']] (#5) byla mise určená ke sběru nabitých částic [[Sluneční vítr|slunečního větru]]. Sonda odstartovala v roce 2001 a v letech 2002-2003 úspěšně nasbírala vzorky. V září 2004 se při návratu vzorků pouzdru neotevřel padák a to tvrdě dopadlo do pouště v [[Utah|Utahu]], vzorky částic se však podařilo zachránit.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Genesis : Search for Origins {{!}} JPL {{!}} NASA
| periodikum = genesismission.jpl.nasa.gov
| url = https://genesismission.jpl.nasa.gov/science/solarwind_db.html
| datum přístupu = 2018-04-26
}}</ref> Navzdory tvrdému přistání návratového pouzdra, splnila sonda Genesis všechny své hlavní vědecké úkoly.
[[Soubor:Messenger.jpg|thumb|Sonda Messenger]]
* [[MESSENGER|'''MESSENGER''']] (#7) byla první sonda studující [[Merkur (planeta)|Merkur]] z jeho oběžné dráhy. Mise měla poskytnout zmapování celé planety a měla sbírat detailní informace o složení a struktuře Merkurovy kůry, jeho [[Geologie|geologickou]] minulost a původ jeho tenké [[Atmosféra|atmosféry]] a aktivní [[Magnetosféra|magnetosféry]]. Sonda startovala 3. srpna 2004 a na oběžnou dráhu Merkuru vstoupila 18. března 2011. Základní mise byla úspěšně dokončena 17. března 2012. Následovaly další tři rozšířené mise, než sondě došlo palivo. 30. dubna 2015 plánovaně dopadla na povrch Merkuru.
* '''[[Deep Impact (sonda)|Deep Impact]]''' (#8) byla mise určená k průzkumu komety [[9P/Tempel|Tempel 1]], vypuštěná v lednu 2005. 4. července 2005 sonda uvolnila impaktor, který dopadl na kometu a přístroje zkoumaly vzniklý oblak materiálu vyvrženého po nárazu. Po úspěšném dokončení mise byla sonda uvedena do [[hibernace]] a později znovu aktivována kvůli rozšířené misi ''EPOXI''.
* [[Gravity Recovery and Interior Laboratory|'''GRAIL''']] (#11) Byla mise dvou identických sond zkoumající Měsíc z jeho oběžné dráhy. Cílem mise bylo zmapovat s vysokou přesností gravitační pole Měsíce a určit jeho vnitřní strukturu. Mise odstartovala 10. září 2011 a po jejím ukončení byly obě sondy navedeny k dopadu na povrch Měsíce.
===
* [[CONTOUR|'''CONTOUR''']] (#6) byla sonda, která měla navštívit a studovat komety [[2P/Encke|Encke]] a [[73P/Schwassmann-Wachmann|Schwassmann-Wachmann 3]]. Odstartovala 3. července 2002 a 15. srpna 2002, po plánovaném manévru, který měl sondu vyvést z [[Geocentrická dráha|geocentrické dráhy]], byl kontakt ztracen. Sondu pravděpodobně zničila porucha při zážehu motoru.
=== Probíhající mise ===
*[[Soubor:Telescope Kepler-NASA.jpeg|náhled|Kepler]][[Dawn (sonda)|'''Dawn''']] (#9) byla vypuštěna 27. září 2007 za účelem průzkumu dvou nejhmotnějších těles [[Hlavní pás|pásu asteroidů]], trpasličí planety [[Ceres (trpasličí planeta)|Ceres]] a planetky [[Vesta (planetka)|Vesty]]. K Vestě sonda dorazila v červenci 2011 a její průzkum ukončila v září 2012. Od března 2015 sonda studuje Ceres z její oběžné dráhy.
* [[Kepler (sonda)|'''Kepler''']] (#10) je vesmírný teleskop, který zkoumá strukturu a rozmanitost exoplanetárních systémů, se zvláštním důrazem na detekci [[Exoplaneta|exoplanet]] podobných Zemi. Kepler byl vynesen 7. března 2009 a jeho první objevy exoplanet byly ohlášeny v lednu 2010.
=== Plánované mise ===
* [[InSight|'''InSight''']] (#12) je sonda určená na výzkum [[Mars (planeta)|Marsu]], která měla původně odstartovat v březnu 2016, avšak kvůli přetrvávajícím problémům se [[Seismometr|seismometrem]] byl start odložen na pátý květen 2018. Na Marsu přistane 26. listopadu téhož roku a bude na jeho povrchu provádět geologický a [[Seismologie|seismický]] průzkum.
*[[Soubor:Lucy and Psyche discovery-missions 13 and 14-v3.jpg|náhled|Sondy Lucy (vlevo) a Psyche]]'''[[Lucy (sonda)|Lucy]]''' (#13) - plánovaná sonda navštíví šest [[Troján|trojánů]], z důvodu lepšího porozumění tvorby a vývoje [[Sluneční soustava|Sluneční soustavy]]. Start je plánován na rok 2021.
*'''[[Psyche (sonda)|Psyche]]''' (#14) - plánovaná sonda bude studovat stejnojmennou planetku 16 [[Psyche (planetka)|Psyche]], největší kovové těleso v pásu asteroidů, o kterém vědci spekulují, že je obnaženým protoplanetárním jádrem. Start je plánován na rok 2022.
== Příležitostné Mise ==
K programu Discovery patří i tyto menší projekty, které dávají příležitost [[NASA]] účastnit se cizích misí poskytnutím vědeckých nástrojů či jiných komponentů, nebo se jedná o specifické, rozšířené mise zadané sondám, které se mohou lišit od prvotních účelů těchto sond.
=== Vědecká zařízení ===
* '''[[Moon Mineralogy Mapper|M3]]''' (''Moon Mineralogy Mapper'') je přístroj NASA, který byl umístěn na indické sondě [[Čandraján-1|Chandrayaan-1]], vypuštěné v roce 2008. Byl určen ke zmapování obsahu minerálů měsíčního povrchu ve vysokém rozlišení. Objevení vody na Měsíci bylo oznámeno v září 2009, čtyři týdny po ukončení mise.
* '''ASPERA-3''' je zařízení určené ke studiu vztahů mezi slunečním větrem a atmosférou Marsu. Přístroj je umístěn na palubě planetární sondy [[Mars Express]] Evropské kosmické agentury([[Evropská kosmická agentura|ESA]]), která pracuje na oběžné dráze Marsu od prosince 2003.
* '''Strofio''' je unikátní hmotnostní [[spektrometr]], který je součástí balíčku zařízení SERENA, umístěný na plánované sondě [[BepiColombo]] Evropské kosmické agentury. Strofio bude studovat atomy a molekuly, ze kterých se skládá Merkurova atmosféra. Mise odstartuje v říjnu 2018.
=== Rozšířené mise ===
* '''EPOXI''' (''Extrasolar Planet Observation and Deep Impact Extended Investigation'') byla série dvou nových rozšířených misí sondy [[Deep Impact (sonda)|Deep Impact]] po úspěšné misi u komety [[9P/Tempel|Tempel 1]]:
* [[Soubor:495452main epoxi-3-4x3 946-710.jpg|náhled|Kometa Hartley 2]]'''EPOCh''' (''Extrasolar Planet Observations and Characterization'') byla mise v roce 2008, která využila kameru s vysokým rozlišením sondy Deep Impact, aby lépe charakterizovala známé obří [[Exoplaneta|exoplanety]] obíhající vzdálené hvězdy, a hledala další exoplanety ve stejných systémech.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = NASA - NASA's Deep Impact Begins Hunt for Alien Worlds
| periodikum = www.nasa.gov
| url = https://www.nasa.gov/centers/goddard/news/deep_impact_epoxi.html
| jazyk = en
| datum přístupu = 2018-04-26
}}</ref>
* '''DIXI''' (''Deep Impact eXtended Investigation of Comets'') byla mise, která využila sondu Deep Impact, aby se přiblížila k další kometě, [[Hartley 2]].<ref>{{Citace periodika
| titul = Deep Impact Spacecraft Heads For Comet Hartley 2
| periodikum = ScienceDaily
| jazyk = en
| url = https://www.sciencedaily.com/releases/2007/12/071215203737.htm
| datum přístupu = 2018-04-26
}}</ref> Cílem bylo získat obrázky jejího jádra ke zvýšení znalostí o rozmanitosti komet. Průlet kolem komety Hartley 2 byl úspěšný, s největším přiblížením dne 4. listopadu 2010.
* '''NExT''' (''New Exploration of Tempel 1'') byla nová mise pro sondu Stardust, aby v roce 2011 prolétla kolem komety [[9P/Tempel|Tempel 1]]. Cílem bylo pozorovat změny na kometě od návštěvy sondy Deep Impact v roce 2005. Později v roce 2005 totiž kometa prošla [[Perihélium|perihéliem]], které mohlo změnit její povrch. Průlet se odehrál 15. února 2011 a prokázal drobné změny na kometě.
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{Překlad|en|Discovery Program|
<references />
|