Arcidiecéze olomoucká: Porovnání verzí

Přidáno 634 bajtů ,  před 3 lety
členění, doplnění textu
(členění, doplnění textu)
| mapa = Rep_Ceca_-_Arcidiocesi_di_Olomouc.png
}}
'''Arcidiecéze olomoucká''' ([[latina|latinsky]] ''Archidioecesis Olomucensis'') je [[Římskokatolická církev|římskokatolická]] [[Diecéze|arcidiecéze]] na území střední a severní [[Morava|Moravy]] se sídlem v  [[Olomouc]]i, jejíž správu provádí ''Arcibiskupství olomoucké''. Olomoucké [[biskupství]] vzniklo v  roce [[1063]] v  návaznosti na starší tradici moravských biskupů, v  roce [[1777]] bylo povýšeno na arcibiskupství. Současným olomouckým [[arcibiskup]]em je [[Jan Graubner]] a jeho generálními vikáři jsou [[pomocný biskup|pomocní biskupové]] [[Josef Nuzík]] a [[Antonín Basler]]. Emeritním [[pomocný biskup|pomocným biskupem]] je [[Josef Hrdlička]].
 
== Historie ==
{{Viz též|Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů}}
=== Velká Morava ===
Dle tradice olomoucký biskupský stolec svým obnovením roku [[1063]] navázal na moravsko-panonskou církevní provincii, tedy na arcibiskupský stolec [[Svatý Metoděj|svatého Metoděje]], existující v  letech [[880]]–[[885]]. Metodějovým nástupcem byl biskup [[Wiching]], který roku [[890]] z  [[Velkomoravská říše|Velké Moravy]] odešel. Otázka osobnosti [[Gorazd]]a a možnosti, že taktéž zastával biskupský úřad, se mnoha badatelům jeví jako nepravděpodobná. V  roce [[898]] či [[900]] přichází z  [[Řím]]a na Velkou Moravu poselstvo, jehož členy jsou tři biskupové, kteří tak obnovují církevní provincii. Jeden z  těchto biskupů pravděpodobně sídlil v  [[Nitra|Nitře]], druhý snad v  Olomouci, o  třetím se spekuluje v  souvislosti s  [[Krakov]]em. V roce [[976]] je zmíněn olomoucký biskup (snad Vratislav), který společně s [[Dětmar]]em navštívil [[Arcidiecéze mohučská|mohučského metropolitu]]. Prameny také zmiňují olomouckého biskupa Silvestra a Jana.
 
V roce [[976]] je zmíněn olomoucký biskup (snad Vratislav), který společně s [[Dětmar]]em navštívil [[Arcidiecéze mohučská|mohučského metropolitu]]. Prameny také zmiňují olomouckého biskupa Silvestra a Jana.
Prvním bezpečně doloženým biskupem olomouckým je [[Jan I. (biskup olomoucký)|Jan I.]] (Johann I. von Brenau, biskupem [[1063]]–[[1085]]). Nejvýznamnějším postavou následujícího období byl [[Jindřich Zdík]] (1126–1150), který za podpory [[České knížectví|českých knížat]] vůči [[Moravské přemyslovské úděly|moravským údělným Přemyslovcům]] zajistil olomoucké diecézi materiální a právní ([[Imunita (právo)|imunita]]) zabezpečení a tím i její významné církevní a politické postavení. Zdík přenesl sídlo biskupství k nově vysvěcenému [[Katedrála svatého Václava|chrámu sv. Václava]], při kterém zřídil [[Metropolitní kapitula u svatého Václava v Olomouci|kapitulu]] a [[Zdíkův palác|románský biskupský palác]]. Po povýšení [[Arcidiecéze pražská|pražské diecéze]] na arcidiecézi [[1344]] jí byla olomoucká diecéze podřízena, společně s nově založenou [[Diecéze litomyšlská|diecézí litomyšlskou]]. Olomouckými biskupy tehdy byly významné osobnosti z okruhu [[Karel IV.|Karla IV.]], [[Jan Očko z Vlašimi]] a [[Jan IX. ze Středy|Jan ze Středy]].
 
=== Obnovené biskupství ===
Zásadní změna nastala reformami v roce [[1777]], kdy byla olomoucká diecéze povýšena na arcidiecézi spravující [[Moravská církevní provincie|moravskou církevní provincii]] a podřízena jí byla nově založená [[diecéze brněnská]]. K další úpravě členění moravské provincie došlo až v roce [[1996]], kdy byla z olomoucké arcidiecéze vydělena [[diecéze ostravsko-opavská]].
Olomoucká diecéza vznikla roku 1063 na žádost [[Seznam pražských biskupů a arcibiskupů|pražského biskupa]] [[Šebíř]]e vydělením z [[Arcidiecéze pražská|pražské diecéze]] a zahrnovala území celého [[Markrabství moravské]]ho. Prvním bezpečně doloženým biskupem olomouckým je [[Jan I. (biskup olomoucký)|Jan I. (Břevnovský)]] ({{vjazyce|de}} ''Johann I. von Brenau'', biskupem [[1063]]–[[1085]]). Nejvýznamnějším postavou následujícího období byl [[Jindřich Zdík]] (1126–1150), který za podpory [[České knížectví|českých knížat]] vůči [[Moravské přemyslovské úděly|moravským údělným Přemyslovcům]] zajistil olomoucké diecézi materiální a právní ([[Imunita (právo)|imunita]]) zabezpečení a tím i její významné církevní a politické postavení. Zdík přenesl sídlo biskupství k nově vysvěcenému [[Katedrála svatého Václava|chrámu sv. Václava]], při kterém zřídil [[Metropolitní kapitula u svatého Václava v Olomouci|kapitulu]] a [[Zdíkův palác|románský biskupský palác]]. Po povýšení [[Arcidiecéze pražská|pražské diecéze]] na arcidiecézi [[1344]] jí byla olomoucká diecéze podřízena, společně s  nově založenou [[Diecéze litomyšlská|diecézí litomyšlskou]]. Olomouckými biskupy tehdy byly významné osobnosti z  okruhu [[Karel IV.|Karla IV.]], [[Jan Očko z  Vlašimi]] a [[Jan IX. ze Středy|Jan ze Středy]].
 
=== Arcibiskupství ===
V průběhu dějin nabyli olomoučtí biskupové značného majetku. Z dnešního pohledu se může zdát překvapivým, že jim patřily dokonce například i [[Vítkovické železárny|Vítkovické]]<ref>http://www.vitkovice.cz/firma/historie.php Navštíveno 18. 1. 2009</ref> a [[čeladenské železárny]].<ref>http://www.hrady.cz/wnd_show_text.php?tid=14747 Navštíveno 18. 1. 2009</ref> Významnou součástí panství olomouckých (arci)biskupů byla [[Kroměříž]], kde měli letní sídlo a dlouhou dobu též centrum správy arcibiskupských statků.
Zásadní změna nastala reformami v &nbsp;roce [[1777]], kdy byla olomoucká diecéze povýšena na arcidiecézi spravující [[Moravská církevní provincie|moravskou církevní provincii]] a podřízena jí byla nově založená [[diecéze brněnská]]. K &nbsp;další úpravě členění moravské provincie došlo až v &nbsp;roce [[1996]], kdy byla z &nbsp;olomoucké arcidiecéze vydělena [[diecéze ostravsko-opavská]].
 
V &nbsp;průběhu dějin nabyli olomoučtí biskupové značného majetku. Z &nbsp;dnešního pohledu se může zdát překvapivým, že jim patřily dokonce například i [[Vítkovické železárny|Vítkovické]]<ref>http://www.vitkovice.cz/firma/historie.php Navštíveno 18. 1. 2009</ref> a [[čeladenské železárny]].<ref>http://www.hrady.cz/wnd_show_text.php?tid=14747 Navštíveno 18. 1. 2009</ref> Významnou součástí panství olomouckých (arci)biskupů byla [[Kroměříž]], kde měli [[Arcibiskupský zámek Kroměříž|letní sídlo]] a dlouhou dobu též centrum správy arcibiskupských statků.
== Letní sídlo v Kroměříži ==
 
Olomoučtí biskupové pro potřebu svou a za reprezentativním účelem v [[Kroměříž]]i vybudovali nejprve [[hrad]], který byl později renesančně a [[Baroko|barokně]] přestavěn (dnešní [[Arcibiskupský zámek Kroměříž|Arcibiskupský zámek]]) a dvě zahrady ([[park]]y), [[Květná zahrada|Květnou]] a k zámku přiléhající [[Podzámecká zahrada|Podzámeckou zahradu]]. Květná zahrada (pův. ''Libosad'') s barokní rotundou ([[Rondel (rotunda)|rondelem]]) s umělými grottami a výjevy z antické mytologie. V rondelu, stejně jako ve zbytku zahrady, byla nainstalována důmyslná soustava [[vodotrysk]]ů. Barokní zákaz zobrazování pohanských božstev porušují kromě maleb uvnitř rotundy i sochy umístěné v zahradě, a to jak volně, tak ve 244 metrů dlouhé [[Kolonáda v Květné zahradě|kolonádě]], nejdelší v [[Česko|ČR]]. V zámku je [[galerie umění|galerie]], v níž jsou zastoupeni evropští mistři ([[Anthonis van Dyck]], [[Cranach]] aj.), nejdražším obrazem galerie byl [[Tizian]]ův obraz ''Apollon trestá Marsya'', údajně druhý nejdražší obraz v ČR, významná [[mince|numismatická]] sbírka a jeden z nejcennějších světových historických [[knihovna (instituce)|knižních fondů]].<ref>http://web.archive.org/web/20070815233657/http://www.etf.cuni.cz/library/Knihovnifond.doc|lang_sk&client=firefox-a Navštíveno 18. 1. 2009</ref> V Kroměříži byla též biskupská [[sýpka]], [[mincovna]]<ref>http://www.numismatika.cz/Mincovna/historie.htm Navštíveno 18. 1. 2009</ref> a [[vinný sklep|vinné sklepy]]. Vinné sklepy fungují dodnes, v [[biskupská mincovna|biskupské mincovně]] sídlí od její rekonstrukce v roce [[1998]] muzeum mincovnictví na Moravě.<ref>http://www.numismatika.cz/Mincovna/mincovna.htm Navštíveno 18. 1. 2009</ref>
== Letní sídlo v &nbsp;Kroměříži ==
Olomoučtí biskupové pro potřebu svou a za reprezentativním účelem v &nbsp;[[Kroměříž]]i vybudovali nejprve [[hrad]], který byl později renesančně a [[Baroko|barokně]] přestavěn (dnešní [[Arcibiskupský zámek Kroměříž|Arcibiskupský zámek]]) a dvě zahrady ([[park]]y), [[Květná zahrada|Květnou]] a k &nbsp;zámku přiléhající [[Podzámecká zahrada|Podzámeckou zahradu]]. Květná zahrada (pův. ''Libosad'') s &nbsp;barokní rotundou ([[Rondel (rotundastavba)|rondelem]]) s &nbsp;umělými grottami a výjevy z &nbsp;antické mytologie. V &nbsp;rondelu, stejně jako ve zbytku zahrady, byla nainstalována důmyslná soustava [[vodotrysk]]ů. Barokní zákaz zobrazování pohanských božstev porušují kromě maleb uvnitř rotundy i sochy umístěné v &nbsp;zahradě, a to jak volně, tak ve 244 metrů dlouhé [[Kolonáda v Květné zahradě|kolonádě]], nejdelší v &nbsp;[[Česko|ČRČesku]]. V &nbsp;zámku je [[galerie umění|galerie]], v &nbsp;níž jsou zastoupeni evropští mistři ([[Anthonis van Dyck]], [[Cranach]] aj.), nejdražším obrazem galerie byl [[Tizian]]ův obraz ''Apollon trestá Marsya'', údajně druhý nejdražší obraz v &nbsp;ČR, významná [[mince|numismatická]] sbírka a jeden z &nbsp;nejcennějších světových historických [[knihovna (instituce)|knižních fondů]].<ref>http://web.archive.org/web/20070815233657/http://www.etf.cuni.cz/library/Knihovnifond.doc|lang_sk&client=firefox-a Navštíveno 18. 1. 2009</ref> V Kroměříži byla též biskupská [[sýpka]], [[mincovna]]<ref>http://www.numismatika.cz/Mincovna/historie.htm Navštíveno 18. 1. 2009</ref> a [[vinný sklep|vinné sklepy]]. Vinné sklepy fungují dodnes, v &nbsp;[[biskupská mincovna|biskupské mincovně]] sídlí od její rekonstrukce v &nbsp;roce [[1998]] muzeum mincovnictví na Moravě.<ref>http://www.numismatika.cz/Mincovna/mincovna.htm Navštíveno 18. 1. 2009</ref>
 
== Současnost ==
Sídlem úřadů arcibiskupství olomouckého je [[Arcibiskupský palác v Olomouci]] (od roku [[2011]] také přístupný veřejnosti jako prohlídkový objekt) a Arcibiskupská [[Diecézní kurie|kurie]] na Biskupském náměstí.
 
Stejně jako [[Svatý stolec]] vydává [[Acta Apostolicae Sedis]], vydává i arcibiskupství pro vnitřní potřebu jako svůj "[[Úřední list|Úřední věstník]]" '''Acta Curiae Archiepiscopalis Olomoucensis''' (zkráceně ACO, hovorově "Akta"). Vychází zpravidla desetkrát do roka nebo dle potřeby a obsah tvoří mj. oficiální vyjádření arcibiskupa, směrnice, rozhodnutí, dokumenty kurie či informace a zprávy pro všechny organizační složky arcibiskupství.
 
== Přehled duchovních úkonů ==
Soubor:Arcibiskupstvi-olomoucke-deska.jpg|Pamětní deska od [[Otmar Oliva|Otmara Olivy]] na budově olomouckého arcibiskupství věnovaná [[Antonín Cyril Stojan|Antonínu Cyrilu Stojanovi]], [[Josef Matocha|Josefu Karlu Matochovi]] a návštěvě [[Jan Pavel II.|Jana Pavla II.]]
Soubor:Arcidiecezni muzeum nadvori.JPG|Nádvoří [[Kapitulní děkanství (Olomouc)|Kapitulního děkanství]]
Soubor:Kroměříž, Arcibiskupský zámek (23).jpg|[[Arcibiskupský zámek Kroměříž|Arcibiskupský zámek]] v Kroměříži&nbsp;[[Kroměříž]]i
</gallery>