Sauropodi: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Vývoj |
mBez shrnutí editace |
||
Řádek 39:
Sauropodi ze střední jury a pozdějších období ale byli na spásání rostlin na zadních končetinách příliš velcí. Jejich [[srdce]] by totiž nebylo schopno pumpovat [[krev]] skrz kolmý krk. Mnohé formy se proto specializovaly na spásání nízké vegetace, nebo v případě nutnosti mohly použít hmotnost svého těla na vyvrácení libovolného stromu. Jiní sauropodi nosili krk relativně vztyčený, zdvihající se od pleci v úhlu 40–50 stupňů (Brachiosauridae), případně byli nenároční konzumenti střední vegetace (Camarasauridae).
Nová studie z roku [[2008]] přináší názor, že sauropodi vděčili za svou ohromnou velikost potravním návykům, teplokrevnosti, a především faktu, že potravu složitě nežvýkali nýbrž polykali vcelku.<ref>
Pravděpodobným vysvětlením trendu zvětšování tělesných rozměrů u sauropodů byla potřeba efektivního trávicího ústrojí, nikoliv obrana před predátory.<ref>
=== Obrana ===
Řádek 47:
=== Migrace a fosilní stopy ===
Vědecká studie z roku [[2011]] ukázala, že [[Camarasaurus|kamarasauři]] na území současného [[Colorado|Colorada]] mohli ve svrchní [[Jura|juře]] každoročně migrovat v období sucha, přičemž urazili asi 300 kilometrů západním směrem. Pravděpodobně pochodovali v rodinných stádech s velkými jedinci po stranách, chránícími mláďata uprostřed.<ref>
| příjmení = SOCHA
| jméno = Vladimír
| titul = '''Kudy kráčeli obři'''
| periodikum = OSEL.cz
| rok vydání = 2017
Řádek 59:
=== Rozmnožování ===
Sauropodní dinosauři se líhnuli z vajíček jako malá zvířata o velikosti maximálně několika desítek centimetrů a hmotností několika kilogramů. O svá mláďata se dospělí po nakladení snůšky nejspíš nijak víc nestarali.<ref>
== Obraz sauropodů v minulosti ==
Řádek 86:
Problematická je nejen tělesná velikost, ale i hmotnost. Původní astronomická čísla odhadovaná pro některé rody (136 - 180 tun pro rod ''Ultrasaurus'', dnes již navíc neplatný) byla snížena o celou třetinu až polovinu. Sauropodi totiž disponovali, jak se ukázalo teprve před nedávnem, značně rozsáhlou soustavou vzdušných vaků a dutých kostí.
[[Soubor:Pelorosaurus.jpg|thumb|280px|right|Obrovský pelorosaurus ve filmu z roku 1925 (Brachiosauridae).]]
S přihlédnutím ke všem kritériím nakonec zbude několik kandidátů. Rekordmanem mohl být ''[[Amphicoelias]]'' z čeledi [[Diplodocidae]], známý z úlomku hřbetního [[obratel|obratle]] (který snad měřil v kompletním stavu až 2,7 metru; samotné zvíře bylo podle odhadů 45 až 62 metrů dlouhé a velmi těžké, i kdyby byl ''A.'' velmi lehce stavěný – odhady hovoří o hodnotě přes 122 tun). Nicméně tento rod nelze brát v úvahu, dokud se z něj nenajde další fosilní materiál. Lépe známý ''[[Sauroposeidon]]'' z čeledi Brachiosauridae (známý z prodloužených krčních obratlů, kdyby se podobal příbuzným rodům, musel být 30 až 35 metrů dlouhý a 18 metrů vysoký), přičemž je známo více kandidátů, kteří se jim v délce nebo hmotnosti blíží (''[[Seismosaurus]]'', ''[[Supersaurus]]'', ''[[Argentinosaurus]]'', ''[[Bruhathkayosaurus]]'').<ref>
== Rekordy ==
Řádek 92:
| příjmení = SOCHA
| jméno = Vladimír
| titul = '''Byl větší argentinosaurus nebo plejtvák obrovský?'''
| periodikum = OSEL.cz
| rok vydání = 2015
Řádek 100:
}}</ref>
Jedny z největších fosilních stop sauropodů byly objeveny ve [[Francie|Francii]] v dubnu roku [[2009]]. Měří na délku kolem 150 cm, nemusí však být zcela největší.<ref>
Přehled největších dinosaurů viz [[Velikost dinosaurů]].
Řádek 148:
{{Podrobně|Brachiosauridae }}
[[Soubor:Brachiosaurus-brancai jconway.jpg|thumb|280px|right|''[[Giraffatitan]]'' z čeledi Brachiosauridae.]]
Další podskupinou Titanosaurifomes byla Brachiosauridae, reprezentovaná například rodem ''[[Brachiosaurus]]''. Její zástupci se vyznačovali vysokými lebkami, silnými lžícovitými zuby a prodlouženými krky a předníma nohama, které byly dlouhé minimálně stejně jako zadní nohy. Díky délce končetin měli brachiosauři plec výš než bedra, což jim díky přibližně vzpřímenému krku (nošenému v úhlu přibližně 45 stupňů; ilustrace se strměji drženým krkem jsou chybné) dávalo zjev žirafy. Mnohé rody nabývaly značných rozměrů a žily převážně osamotě nebo v menších skupinkách (''[[Brachiosaurus]]'') a menší se seskupovaly do velkých stád (''[[Giraffatitan]]'').<ref>https://dinosaurusblog.com/2009/06/09/792120-giganticke-zirafy-z-davnoveku/</ref> Tito tvorové byli hojní během svrchní jury a spodní křídy. Jeden nalezený obratel ale naznačuje, že by mohli přežít až do poloviny svrchní křídy.
==== Titanosauria ====
Řádek 155:
Třetí podskupinou Titanosauriformes je Titanosauria (svrchní jura až křída), velká a pestrá podskupina širokých sauropodů se středně dlouhými krky i ocasy, obratli bez odlehčovacích otvorů a vysokými lebkami s výrazným sklonem k rypáku. Zuby měli tenké, kolíkovité. Mnohé menší a středně velké rody neměly problém se na delší dobu vztyčit na zadní končetiny. Krk titanosarů bývá někdy zobrazován v jedné linii s trupem. Takto ho sice nejčastěji nosili během chůze, je však pravděpodobné, že ho dokázali zdvihnout do koruny stromů, i když ne tak prudce jako u brachiosauridů. Svědčí o tom i velikost předních končetin, které jsou jen o málo menší než končetiny zadní. U sauropodů, kteří nedokážou zdvihnout krk nad úroveň těla, bývají přední zkrácené (''[[Diplodocus]]'', ''[[Cetiosaurus]]''). Naopak u sauropodů, kteří dokážou vztyčit krk do výšky, bývají přední nohy delší nebo jen o málo kratší než zadní nohy (''Brachiosaurus'', ''Camarasaurus''). U některých Titanosaurů se záda směrem od plec k bedrům mírně snižovala (''[[Paralititan]]'', ''[[Argentinosaurus]]'').
Titanosauria bývá dělená na primitivní formy (''Argentinosaurus'') a dvě vyspělejší čeledi. První je [[Saltasauridae]] (Titanosauridae), jako např. rod ''[[Saltasaurus]]'', což bývali většinou menší masivní sauropodi (přibližně 15 m dlouzí); nevýhody jejich „malé“ velikosti jim vynahradil kostěný pancíř pokrývající záda a svrchní stranu krku a ocasu. Pancíř se u nich vyskytoval dost často (několik druhů ho druhotně ztratilo) a zřejmě chránil i některé primitivní druhy titanosaurů. Tito tvorové byli úspěšní hlavně v druhé polovině svrchní křídy. Druhou dobře rozpoznatelnou skupinou byla [[Nemegtosauridae]], jehož zástupci zjevem připomínali diplodocidy, mezi které byli dříve i zařazeni. Měli lehčí stavbu těla a nižší protáhlejší lebky. Vyskytovali se během křídy. Další čeledí byla zřejmě [[Agustiniidae]], což byli titanosauři se specializovaným kostěným brněním (jejich klasifikace ale není jistá) a [[Opisthocoelicaudiidae]], která však možná spadala do Saltasauridae.
=== Diplodocimorpha ===
Řádek 170:
Dnes nejlépe známou podskupinou ''Diplodocimorpha'' je čeleď ''Diplodocidae'', která značně prosperovala koncem jury. V tom byla neúspěšnější skupinou sauropodů minimálně v Severní Americe, Africe a západní Evropě. Právě mnohé znaky této skupiny jsou považovány za typické pro celou skupinu ''Diplodocimorpha'', i když jsou u ''Diplodocidae'' obvykle více rozvinuté. Přestože znaky na různé úrovni typické pro příbuzné čeledi se tato zvířata vyznačovala například dobře vyvinutým bičovým zakončením na ocasu.
Do této čeledi pravděpodobně patřili někteří z nejdelších suchozemských živočichů. Známé jsou pozůstatky některých rodů (''[[Diplodocus]]'' nebo ''[[Supersaurus]]''), dosahujících obřích rozměrů, například délka až přes 34 metrů.<ref>https://dinosaurusblog.com/2015/09/14/superjester-jima-jensena/</ref>
Čeleď ''Diplodocidae'' se dělí na dvě podčeledi: robustní formy z ''Apatosaurinae'' (např. rod ''[[Apatosaurus]]'') a relativně štíhlejší ''Diplodocinae''.
Řádek 182:
== Literatura ==
* Bakker, R. T. (1971). ''Ecology of the Brontosaurs.'' ''Nature'' vol. '''229''' 172–174.
* Colbert, E. H. (1993). ''Feeding Strategies and Metabolism in Elephants and Sauropod Dinosaurs.'' ''American Journal of Science'' vol. '''293-A''', 1–19.
* Mareš, J. (1993). ''[[Záhada dinosaurů]].'' Svoboda-Libertas, Praha, 286 s.
* Socha, V. (2012). ''[[Úžasný svět dinosaurů]]'' (2. vydání). Triton, Praha, 360 s.
* Yates, A. M. a Kitching J. W. (2003). ''The earliest known sauropod dinosaur and the first steps towards sauropod locomotion.'' ''Proceedings of the Royal Society London'' '''270''', 1753–1758.
* Wilson, J. A. (2002
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|Sauropoda}}
* [
* [http://www.miketaylor.org.uk/dino/faq/s-size/records/
* [http://www.dinodata.net/Dd/Namelist/CLASSIF/Sauropoda.htm ''DinoData''] Přehled sauropodů
[[Kategorie:
[[Kategorie:Sauropodní dinosauři]]
[[Kategorie:Sauropodomorpha]]
|