Byl synem Jana staršího z Hradce a na Velharticích a jeho manželky Kateřiny z Velhartic. V době [[Husitské války|husitských válek]] se přidal na stranu umírněných husitů a katolické šlechty. Během obrany [[Rabí (hrad)|hradu Rabí]] byl zajat husitskými vojáky vedenými [[Jan Žižka|Janem Žižkou]]<ref name="sedlacek"/> a krátce vězněn na hradě v [[Příběnice|hradě v Příběnicích]]. V následujících letech vystupoval jako prostředník mezi králem [[Zikmund Lucemburský|Zikmundem]] a husity, ačkoli také na jejich straně bojoval proti křižákům.
Po Zikmundově návratu do Čech byl roku 1437 jmenován nejvyšším purkrabím. Po jeho smrti pak podporoval kandidaturu jeho zetě [[Albrecht II. Habsburský|Albrechta]] na český trůn. Po dobytí Prahy [[Jiří z Poděbrad|Jiřím z Poděbrad]] roku 1448 byl zajat a zbaven úřadu nejvyššího purkrabí. Krátce po propuštění zemřel a byl pohřben v [[Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]]. Někteří páni poté nařkli Jiřího z Poděbrad, že Menharta nechal otrávit. Toto nařčení však nešlonebylo možno dokázat.
== Rodina ==
Menhart se oženil s Markétou z Walsee. Z manželství vzešly děti:
* Jan – zemřel v dětském věku
* Oldřich († 1453) – oženil se s Markétou z Pottensteinu
